Pavel Řezníček (spisovatel)
Pavel Řezníček (30. ledna 1942 Blansko – 19. září 2018 Praha[1]) byl český surrealistický básník a prozaik.
| Pavel Řezníček | |
|---|---|
| Narození | 30. ledna 1942 Blansko  Protektorát Čechy a Morava |
| Úmrtí | 19. září 2018 (ve věku 76 let) Praha  Česko |
| Povolání | spisovatel, básník, překladatel, novinář a prozaik |
| Témata | literární tvorba a žurnalistika |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Od roku 1949 žil v Brně. Po maturitě na tamní jedenáctiletce (1959) nedokončil dvouletou knihovnickou nástavbu[1] a pracoval v několika dělnických profesích (řezač materiálů v ZKL v Líšni, frézař v Elektrických závodech Julia Fučíka v Brně, rozvažeč stravy v nemocnici, skladník). Během vojny v letech 1961–1963 se seznámil s Petrem Králem, který ho přivedl k literatuře. Časem se spřátelil s mnoha dalšími umělci, nezávislými surrealisty a dalšími, jako byli Karel Šebek, Stanislav Dvorský, Martin Stejskal, Jan Gabriel, Josef Janda a další. Podílel se na činnosti brněnské literární skupiny Vateň. V letech 1972–1973 v Brně vydával samizdatový časopis Koruna a vydal zde i několik samizdatových sbírek, které ilustroval Martin Stejskal. Od roku 1974 žil v Praze,[2] kde se začal podílet na vydávání samizdatového surrealistického časopisu Doutník (s Janem Gabrielem). Ten řídil až do roku 1988 (k jeho vydávání se pak vrátil v letech 1995–2006 ve spolupráci s Ladislavem Fantou). Jeho tvorba byla do roku 1989 na indexu zakázaných knih, publikoval v exilu či samizdatu (např. pařížské Svědectví, římské Pelikánovy Listy, Revolver Revue aj.). Jinak pracoval v Praze jako stavební dělník, později skladník v ČSAD (1978–1993). V roce 1994 začal pracovat ve Státním ústředním archivu (dnes Národní archiv). Poté dělal manipulanta v knihařské a vazačské firmy Tomos, od roku 1998 byl třídičem na poště. V roce 2003 odešel do důchodu.[3]
Dílo editovat
Celá jeho tvorba je výrazně surrealistická a je psána metodami klasického pojetí surrealismu. Jeho tvorbu ovlivnilo dílo a myšlenky Benjamina Péreta, André Bretona, Paula Éluarda, Vítězslava Nezvala, Vratislava Effenbergera.
Poezie editovat
- Blázny šatí stvol
- Blbec, 1986 (L'Imbécile)
- Tabákové vejce, 1991 jedná se o výbor jeho veršů z období do roku 1990
- Kráter Resnik a jiné básně, 1990
- Tabákové vejce, 1991
- Hvězdy kvelbu, 1992
- Zvířata, 1993
- Plovací sval, 1995
- Hrozba výtahu, 2001
- Atentát ve vaně, 2002
Próza editovat
- Strop, zahraničí 1983, ČR 1989
- Vedro, 1993
- Zvířata, 1993
- Alexandr v tramvaji, 1994
- Zrcadlový pes, 1994
- Cerf volant, 1995
- Holič a boty, 1997 (památce Karla Šebka)
- Natrhneš nehtem hlavy jejich, 2003
Díla věnovaná undergroundu editovat
Tato díla se věnují především brněnskému surrealismu a lze v nich najít velmi cenné informace o brněnském undergroundu v období normalizace.
- Hvězdy kvelbu
- Popel žhne
- Blázny šatí stvol
Autobiografie editovat
- Vrstva chleba, vrstva vápna, královna, 2013
Mimo vlastní tvorbu překládal z francouzštiny.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Zemřel spisovatel Pavel Řezníček. Český rozhlas Vltava [online]. 2018-09-25 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Rozhovor s Pavlem Řezníčkem (původně v časopise Host 9/2007)
- ↑ Pavel Řezníček. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Osoba Pavel Řezníček ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Řezníček
- Pavel Řezníček ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Česko jedna báseň: Pavel Řezníček (pořad České televize, 2006)
- Diskusní klub Surrealismus (Okoun.cz)
