Paula Gans
Paula Gans (9. května 1883 Hronov, Rakousko-Uhersko – 7. listopadu 1941 Hamburk, Německo) byla česká malířka zátiší, portrétů a aktů.
| Paula Gans | |
|---|---|
| Narození | 9. května 1883 Hronov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. listopadu 1941 (ve věku 58 let) Hamburk  Německá říše |
| Příčina úmrtí | sebevražda |
| Země | Rakousko-Uhersko Československo |
| Povolání | malířka |
| Známá jako | impresionistka |
| Významná díla | In prayer during the Feast of Tabernacles |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
_in_Hamburg_Harvestehude.JPG)
Životopis editovat
Paula Gans se narodila jako dcera Ignaze Ganse a jeho manželky Johanny v českém městě Hronov dne 9. května 1883. O jejím dětství a mládí není nic známo. Gans složila státní zkoušku z anglického jazyka ve Vídni. V roce 1920 emigrovala se svým starším bratrem Richardem do Hamburku. Sourozenci žili společně v domě, který si Richard koupil již dříve. Brzy po svém příchodu se spřátelila s malířkou Herthou Spielbergovou a sdílela s ní ateliér v Curiohausu na ulici Rothenbaumchaussee 15. Prostřednictvím Spielbergové poznala Gansová další hamburské umělce, včetně malířky Gertrud Schaeffer a fotografky Charlotte Rudolph; obě dočasně pracovaly ve studiu v Rothenbaumchaussee.
V roce 1932 Gansová a Spielbergová cestovaly společně do Paříže a jižní Francie. Na začátku 30. let pracovala Gansová také jako portrétistka. Mimo jiné namalovala klavíristu Wilhelma Barga a Gertrudu Schaeffer.[1]
Její krajiny, akty a zátiší ukazují silný vliv francouzských impresionistů. Její nejznámější dílo Modlitba během Svátku stánků vzniklo v roce 1920. Je to jediný odkaz na její židovský původ v její umělecké tvorbě. Dnes je obraz vystaven v muzeu v Hamburku.
Perzekuce editovat
Pro židovku jako byla Paula Gans byl tehdy život v Hamburku velmi těžký. Neměla přístup ke svému majetku, její účty byly zmrazeny. Hamburgische Künstlerschaft ovládli národními socialisté a Paula Gans byla v dubnu 1933 z umělecké společnosti vyloučena. Gansová byla sice stále československou občankou, ale se zřízením Protektorátu Čechy a Morava ji to už nemohlo ochránit.
V listopadu 1941 obdrželi Paula a Richard Gansovi příkaz k deportaci do ghetta v Minsku. Deportace byla plánována na 8. listopadu. Den předtím, 7. listopadu 1941, si Paula Gans vzala život.[2] Její bratr zahynul v Minsku ve stejném roce. Jako připomenutí holokaustu a smrti Pauly a jejího bratra byly před jejich bývalým domem umístěny dva kameny zmizelých.
Většina jejích děl byla objevena až v roce 1977 na panství Herthy Spielberg.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paula Gans na anglické Wikipedii.
Literatura editovat
- Arno Herzig, Saskia Rohde: Die Juden in Hamburg 1590 bis 1990: wissenschaftliche Beiträge der Universität Hamburg zur Ausstellung „Vierhundert Jahre Juden in Hamburg“ (The Jews in Hamburg from 1590 to 1990: scientific contributions of the University of Hamburg to the exhibition "Four Hundred Years of Jews in Hamburg".). Dölling & Galitz, Hamburg 1991, ISBN 978-3-926174-30-7, str. 357
- Maike Bruhns: Kunst in der Krise (Art in crisis), Vol. 2. Dölling & Galitz, Hamburg 2001, ISBN 978-3-933374-93-6. str. 148
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paula Gans na Wikimedia Commons - Díla Pauly Gans
