Parlamentní volby ve Finsku 1924

parlamentní volby ve Finsku 1924
parlamentní volby ve Finsku 1924
Stát	Finsko
Druh voleb	parlamentní
Volební termín	1. – 2. duben 1924
Předchozí volby	Volby 1922
Následující volby	Volby 1927
Volební účast	57,4 %
Výsledky
volební lídr	volební lídr

Parlamentní volby konané 1. – 2. dubna 1924 ve Finsku byly předčasné volby po zatčení komunistických poslanců a hrozbě rozpuštění parlamentu prezidentem Ståhlbergem. Zvítězili v nich sociální demokraté, kteří ale po volbách skončili v opozici, a většinovou vládu složili společně pravicové strany. Premiérem se stal Lauri Ingman z Národní koalice.

Předcházející události editovat

V srpnu 1923 proběhla ve Finsku vlna zatýkání komunistických představitelů. Ve vazbě skončilo na 200 komunistů včetně 27 poslanců zvolených za Socialistickou stranu práce. Následně byli obviněni ze zrady a odsouzeni k mnohaletým žalářům. Vyšlo najevo, že celá Socialistická strana práce je pouze prodlouženou rukou ilegální Finské komunistické strany se sídlem v sovětském Rusku. Po snížení počtu poslanců v parlamentu chtěl premiér Kallio pokračovat ve vládě, ale prezident se klonil k vypsání předčasných voleb. Až po hrozně rozpuštění parlamentu premiér odstoupil a byly vypsány nové volby na začátek dubna 1924. Komunisté se po zákazu Socialistické strany práce přeorganizovali. Nevznikla nová strana ze strachu z nového zákazu, ale jen volné sdružení předáků z jednotlivých místních organizací, tzv. Volební sdružení socialistického dělnictva a malorolníků.

Volební výsledky editovat

Volební účast byla 57,4 %, což je o 1,1 % méně než v předchozích volbách. Opět zvítězila Sociálně demokratická strana, která posílila na úkor oslabených komunistů. Ostatní strany si udržely více méně své mandáty.

	Hlasy v % (změna)		Mandáty (změna)
Finská sociálně demokratická strana (SPD)	29,02	▲ +3,96	60	▲ +7
Agrární svaz (ML)	20,25	▼ −0,02	44	▼ -1
Národní koaliční strana (KOK)	18,99	▲ +0,84	38	▲ +3
Švédská lidová strana (RKP)	12,03	▼ −0,38	23	▼ -2
Volební sdružení socialistického dělnictva a malorolníků (STPV)	10,45	▼ −4,36	18	▼ -9
Národní pokroková strana (ED)	9,09	▼ −0,12	17	▲ +2

Sestavování vlády editovat

Poprvé za poslední tři roky se podařilo sestavit většinovou vládu (celkem 122 poslanců z 200). Premiérem se stal Lauri Ingman z Národní koalice. Vládu následně tvořili vedle Národní koalice ještě agrárníci, švédští lidovci a poslanci Národně pokrokové strany. Koalice vydržela do března 1925, kdy ji opustili agrárníci kvůli sporu o důchody státních zaměstnanců. Následně vznikl menšinový kabinet Anttiho Tulenheima z Národní koalice, který přizval k vládnutí agrárníky. Za největší úspěch vlády se dá považovat zavedení úrazového pojištění zaměstnanců. Vláda padla po roztržce ohledně financování finského námořnictva, které potřebovalo nutně renovaci.

V prosinci 1925 nastoupil na místo premiéra opět agrárník Kyösti Kallio, pokračoval v práci předešlé vlády a ještě aktivně vystupoval na půdě Společnosti národů. Finové navrhli poskytnutí mezinárodní finanční pomoci napadenému státu a návrh byl po mnoha diskuzích v roce 1930 skutečně přijat. Koalici položila opět otázka financování obrany a nesrovnalosti v ní. Od prosince 1926 nastoupil na místo premiéra poprvé sociální demokrat a to Väinö Tanner. Sociální demokraté složili vládu pouze ze svých poslanců (tj. 60 poslanců z 200). Náměstkyní se stala Miina Sillanpääová jako první žena v historii Finska. Sociální demokraté spolupracovali se švédskými lidovci a Národně pokrokovou stranou a podařilo se jim prosadit vybudování pobřežní obrany společně s výstavbou válečných lodí Väinämöinen a Ilmarinen. Sociální demokraté tak dokázali, že jsou profinskou a demokratickou stranou.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1924 Finnish parliamentary election na anglické Wikipedii.