Wikipedie

Paderborn

obec v okresu Paderborn v Německu

Paderborn (ve vestfálské dolnoněmčině: Paterboärn[2]) je město v severozápadním Německu. Je střediskem zemského okresu Paderborn. Žije zde přibližně 155 tisíc[1] obyvatel.

Paderborn
Trh starého města s kostelem sv. Oldřicha
Trh starého města s kostelem sv. Oldřicha
Paderborn – znak
znak
Paderborn – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice51°43′ s. š., 8°46′ v. d.
Nadmořská výška94 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSeverní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvodDetmold
Zemský okresPaderborn
Paderborn
Paderborn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha179,38 km²
Počet obyvatel154 755 (2022)[1]
Hustota zalidnění862,7 obyv./km²
Správa
StarostaMichael Dreier (CDU)
Oficiální webwww.paderborn.de
Telefonní předvolba05252, 05254, 05251 a 05293
PSČ33098–33109
Označení vozidelPB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha editovat

Město se nachází ve východní části spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, západně od Teutoburského lesa. Současné hranice města pocházejí z roku 1975, kdy se následkem územní reformy zvětšil počet obyvatel o polovinu a překročil tak hranici 100 000.

Paderborn leží na železniční trati Hamm–Kassel, mimo trasy rychlovlaků ICE.

Dějiny a kultura editovat

Název města je odvozován od říčky Pader, přítoku řeky Lippe, považované za nejkratší v Německu (4 km), která pramení na území města; Paderborn získal název od jejího pramene (patris brunna). První písemná zmínka o osídlení v místě pramene je z roku 777, tedy z doby Karla Velikého, který sem několikrát svolal říšský sněm. Od roku 799, kdy se zde Karel Veliký setkal s papežem Lvem III. (ten jej dalšího roku korunoval na římsko-německého císaře), zde sídlilo biskupství, zrušené roku 1804. Roku 1930 bylo obnoveno jako arcibiskupství, pod něž spadají také diecéze Erfurt, Fulda a Magdeburg.

Roku 1028 byl Paderborn poprvé zmíněn jako město, roku 1254 již byl městem hanzovním a obehnán kamennou hradbou, z níž se dochovaly zbytky s jednou válcovou věží.

 
Panorama Paderbornu na Merianově mědirytině (1647)

Roku 1614 byla v Paderbornu založena první univerzita ve Vestfálsku, kterou vedli jezuité, stejně jako gymnázium Theodorianum, a teprve v roce 1917 byla ustavena univerzita jako státní. Nyní působí jako samostatná teologická fakulta. Nová univerzita byla založena roku 1972.

Město bylo těžce poškozeno koncem druhé světové války. V letech 1944-1945 spojenci vybombardovali 85 procent zástavby. Od 31. března do 1. dubna 1945 se zde odehrála bitva mezi americkou 3. obrněnou divizí a německou SS-Ersatz Panzer Brigade Westfalen, v níž byly užity tanky i plamenomety. Během 50. a 60. let bylo město znovu postaveno, a stalo se hlavním průmyslovým městem celého vestfálska. Až do roku 2020 zde sídlila britská vojenská posádka.

20. května 2022 Paderborn zasáhlo ničivé tornádo, které během několika minut strhalo střechy domů a zanechalo 38 zraněných obyvatel.

Ekonomika editovat

Zdejší průmysl je silné zaměřen na informační technologie.

Pamětihodnosti editovat

 
Katedrála v Paderbornu
  • Katedrála Panny Marie, sv. Libora a sv. Kiliána, nazývaná Paderbornský dóm, nejvýznamnější historická památka města, stavba karolinské budovy s dómskou školou začala roku 799 současně se založením biskupství. Dominantou je 93 m vysoká západní věž v románském slohu z počátku 13. století. V kryptě jsou uloženy ostatky místního patrona sv. Libora, přinesené roku 836 z Le Mans. Zajímavostí je pozdně gotické okno z počátku 16. století, tzv. Dreihasenfenster, které zobrazuje trojici zajíců spojených ušima tak, že ze tří uší tvořících trojúhelník náleží každému zajíci dvě. Výjev zřejmě symbolizuje nedělitelnost Svaté Trojice, přestože jde o prastarý symbol.[3] Ke katedrále přiléhá moderní budova Biskupského diecézního muzea s velkou sbírkou obrazů, soch, precios a parament.
  • Abdinghofskirche- kostel sv. Petra a Pavla ve dvoře Abdinghof je jediným pozůstatkem opatství benediktinů, založeného v 11. století, románská stavba vznikla po požáru města z r. 1058, v kryptě je figurální náhrobek biskupa Meinwerka; klášter byl roku 1803 zrušen a poté roku 1805 vydrancován francouzským vojskem; později zbořen.
  • Kostel sv. Oldřicha románská stavba na půdorysu řeckého kříže s mohutnou osmibokou románskou věží z let 1170/1180, hlavní průčelí se sochou sv. Oldřicha jsou pozdně barokní z let 1745-1748
  • Zámek Neuhaus zámek na čtvercovém půdorysu se 4 nárožními válcovými věžemi typický sloh weserské renesance
  • Renesanční radnice - stavba z let 1613-1620, se sloupovým portikem a třemi štíty, poznávací znamení města
  • Liborianum - barokní stavba s věží, původně klášterní kostel kapucínů, později chlapecký seminář
  • Zámek Wewer - barokní stavba s novogotickou kaplí

Kultura editovat

Paderhalle je původně opera, nyní multifunkční kulturní zařízení, ve stylu brutalismu ji navrhl arch. Hardt-Waltherr Hämer. Městské divadlo má rovněž moderní budovu.

Sport editovat

Slavní rodáci editovat

Galerie editovat

  •  
    Abdinghofkirche
  •  
    Kostel sv. Oldřicha (kolem 1180)
  •  
    Theodorianum (1614)
  •  
    Radnice
  •  
    Zámek Neuhaus
  •  
    Ulice Auf den Dielen

Partnerská města editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paderborn na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
  2. ↑ srv. Richard Knoche: Niu lustert mol! Plattdeutsche Erzählungen und Anekdoten im Paderborner Dialekt; Celle 1870
  3. ↑ The Three Hares Project

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Paderborn&oldid=23798576“