Pšovka

Pšovka
	Pšovka protékající Mělníkem, u aut. nádraží.
Základní informace
Délka toku	31 km
Plocha povodí	158 km²
Průměrný průtok	u ústí 0,78 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-12-03-004
Pramen
	u Blatců; 50°29′45,46″ s. š., 14°37′23,17″ v. d.; 308 m n. m.
Ústí
	do Labe; 50°21′40,98″ s. š., 14°27′37,67″ v. d.; 156 m n. m.
Protéká
	Česko (Liberecký kraj, Středočeský kraj – Lhotka, Malý Újezd, Velký Borek, Mělník)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pšovka (v místním nářečí Šopka) je říčka v severní části středních Čech, pravostranný přítok Labe. Je dlouhá 31 km. Plocha jejího povodí měří 158 km².^[1]

Průběh toku editovat

Potok pramení v nadmořské výšce 308 m na území obce Blatce v českolipském okrese pod hradem Houska v Houseckém dole v nadmořské výšce asi 310 m a svým tokem, směřujícím od severu k jihu, vytváří v pískovcových horninách Kokořínský důl, hlavní osu jihovýchodní části CHKO Kokořínsko – Máchův kraj . Protéká zde Konrádovským a Kokořínským dolem, kde zásobuje vodou řadu rybníků a tůní, z nichž nejznámější je Harasov s koupalištěm.^[1] Po jeho opuštění se u Mělnické Vrutice stáčí k západu a protéká městem Mělníkem, v jehož místní části Pšovce v nadmořské výšce 156 m ústí do Labe.

Vzhledem k příhodným geologickým podmínkám a minimálnímu znečištění sídelními a hospodářskými odpadními vodami je oblast středního povodí Pšovky, zvláště pak jejího levého přítoku Řepínského potoka, významným vodárenským zdrojem. Z podzemních vrtů se zde jímá pitná voda pro velkou část okresů Mělník a Kladno, rovněž i pro část Prahy.

Přítoky editovat

zprava – Žebrák
zleva – Řepínský potok

Chráněná území editovat

Části nivy jsou od roku 1996 součástí významné přírodní rezervace Mokřady Liběchovky a Pšovky, zapsané jako lokalita chráněného mokřadu v Ramsarské úmluvě. Oblast mokřadů u pramenů potoka byla v roce 1995 vyhlášena jako přírodní památka Prameny Pšovky.^[2] Oblasti na dolním toku u Mělníka jsou chráněné jako národní přírodní památka Polabská černava a přírodní památka Dolní Pšovka.

Vodní režim editovat

Průměrný průtok u ústí činí 0,78 m³/s.

Pšovku dnes lze v části dolního toku považovat za občasný tok kvůli nadměrným odběrům středočeských vodáren v Mělnické Vrutici. Proto vznikla i petice, která má za cíl stávající situaci zlepšit.^[zdroj?]

Mlýny editovat

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

Hlučovský mlýn – Jestřebice, okres Mělník, kulturní památka
Vodní mlýn Mlčeň – Kokořínský Důl, okres Mělník, kulturní památka
Mlýn Kroužek – Nebužely, okres Mělník, kulturní památka
Vodní mlýn Štampach – Střemy, okres Mělník, kulturní památka
Polabský mlýn – Pšovka, okres Mělník, kulturní památka

Galerie editovat

Průtok tunelem Skalního (Tubožského) mlýna v Tuboži
Horní tok Pšovky v Konrádově na Českolipsku
Tubožský rybník je součástí PP Prameny Pšovky
Hlučovská tůň
Mokřady jihozápadně od Vojtěchova

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ ^a ^b NOVOTNÁ, Daniela. Kokořínsko. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Všeobecná část - Vodstvo, s. 12.
↑ MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 16.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pšovka na Wikimedia Commons
Říčce Pšovce hrozí vyschnutí – Mělnický deník, 8. 4. 2010
Publikace I. - Putování s říčkou PŠOVKOU Kokořínskem (2007) – vlastní náklad spolku, 22. 2. 2012

[Kokořínsko-1] NOVOTNÁ, Daniela. Kokořínsko. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Všeobecná část - Vodstvo, s. 12.

[Maloplošná_území-2] MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 16.

[1]

[2]