Otto Ohlendorf

velitel zásahových jednotek a vražedných komand v SS

Otto Ohlendorf (4. února 19077. června 1951) byl německý právník, válečný zločinec a důstojník SS v hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei (Generálporučík policie).

Dr. Jur. Otto Ohlendorf
Otto Ohlendorf jako SS-Brigadeführer und Generalmajor der Polizei
Otto Ohlendorf jako SS-Brigadeführer und Generalmajor der Polizei

Narození4. února 1907
Německá říše Hoheneggelsen, Německé císařství
Úmrtí7. června 1951 (ve věku 44 let)
Západní Německo Landsberg am Lech, Západní Německo
Vojenská kariéra
HodnostSS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei
Doba služby1926–1945
SloužilNěmecká říše Třetí říše (1932–1945)
Složka SS
VelelVelitel Einsatzgruppen D
Velitel III. úřadu na RSHA
VálkyDruhá světová válka
VyznamenáníVálečný záslužný kříž I. třídy s meči
Válečný záslužný kříž II. třídy s meči
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Mládí a počátky kariéry editovat

Narodil se 4. února roku 1907 v dolnosaském městě Hoheneggelsenu jako syn statkáře. Po absolvování základního vzdělání nastoupil na humanitní gymnázium v Hildesheimu, které dokončil roku 1925. Dne 28. května téhož roku vstoupil do NSDAP a rovněž i do SS.

Po dosažení středního vzdělání nastoupil na univerzitu nejprve v Lipsku a poté v Göttingenu. Studia ekonomie a práv ukončil v roce 1933 a získal titul Dr. Jur (Doktor práv).

Po dokončení studií se v říjnu téhož roku stal vedoucím referátu na institutu pro světové hospodářství v Kielu. V lednu roku 1935 přešel do Berlína, kde se stal vedoucím oddělení na institutu pro aplikované hospodářské vědy.

Počátky u SD a druhá světová válka editovat

V květnu 1936 vstoupil do SD a stal se ekonomickým poradcem SD pod profesorem Reinhardem Höhnem. Zde zůstal až do roku 1939, kdy se stal ředitelem III. úřadu, který měl na starosti vnitřní rozvědku na hlavním říšském bezpečnostním úřadě pod velením SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha.

V červnu roku 1941 byl jmenován velitelem Einsatzgruppe D se kterou operoval na jižní Ukrajině a na Krymu. Jednotky pod jeho velením zde spáchaly jeden z největších válečných masakrů, když 13. prosince roku 1941 popravily v Simferopolu přes 14 300 lidí z nichž většina byli Židé a Romové.

Ohledorfovi a jeho jednotce Einsatzgruppe je připisováno dohromady kolem 90 000 poprav nevinných civilistů.

Ke konci roku 1943 byl Ohlendorf ke svým stávajícím funkcím jmenován zástupcem státního tajemníka na říšském ministerstvu ekonomiky (Reichsministerium für Wirtschaft).

Poválečný proces editovat

Poté, co byl Ohledorf zadržen spojeneckými jednotkami 23. května 1945 v Lüneburgu nedaleko Hamburku, strávil zhruba dva roky v zajetí a následně byl postaven před mezinárodní válečný tribunál v Norimberku, kde se zodpovídal jako hlavní obžalovaný v rámci následných norimberských procesů v procesu s Einsatzgruppen. Byl obžalován z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a ze členství ve zločinné organizaci. Ve všech bodech obžaloby byl shledán vinným. Neprojevil žádnou lítost a nakonec byl 7. června roku 1951 popraven oběšením v bavorské věznici v Landsbergu am Lech.

Shrnutí vojenské kariéry editovat

Data povýšení editovat

Významná vyznamenání editovat

Externí odkazy editovat