Ota I. Olomoucký
Ota I. Olomoucký (1045 – 9. červen 1087), řečený také Sličný, byl nejmladší syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), kníže znojemského (1055–1056)[3] a olomouckého údělu (1061–1087)[4] z dynastie Přemyslovců. Jak už naznačuje jeho přezdívka, Ota I. zřejmě patřil mezi nejpůvabnější příslušníky českého panovnického rodu. V roce 2018 byli v kostele sv. Štěpána v komplexu kláštera Hradisko v Olomouci nalezeny mnohokrát přesunuté ostatky Oty I. a jeho ženy Eufemie, kteří daný klášter zakládali. Mimo ně se v sakristii našli ostatky jeho vnuka Oty III., jeho ženy Durancie, jejich dcery Marie a syna (není známo zda se jedná o syna Břetislava či Vladimíra).[5]
| Ota I. Olomoucký | |
|---|---|
| Narození | 11. století |
| Úmrtí | 9. července 1087 nebo 1087 |
| Místo pohřbení | Klášter Hradisko |
| Povolání | panovník |
| Nábož. vyznání | křesťanství |
| Choť | Eufemie Uherská[1] |
| Děti | Ota II. Olomoucký Boleslava Olomoucká Svatopluk I. Český[2] |
| Rodiče | Břetislav I. Český[2] a Jitka ze Schweinfurtu |
| Rod | Přemyslovci |
| Příbuzní | Vratislav II. Český, Spytihněv II. Český, Konrád I. Český a Jaromír (sourozenci) Eufemie Olomoucká a Ota III. Dětleb (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| dcera | Bohuslava |
|---|---|
| syn | Břetislav |
Za vlády Břetislava a Spytihněva editovat
Břetislav I. krátce před svou smrtí ustanovil stařešinský nástupnický řád, kdy se českým knížetem měl stát vždy nejstarší Přemyslovec, a Moravu rozdělil na severní část, Olomoucko, a jižní, Brněnsko. Po Břetislavově smrti (1055) se knížetem stal jeho nejstarší syn Spytihněv II., Olomoucko získali další syn Vratislav a Konrád s Otou jižní část Moravy.
Olomoucký údělník Vratislav se ovšem rychle dostal do sporu s novým knížetem a musel před ním uprchnout do Uher. Konrád s Otou se museli uchýlit do Prahy. Za vlády Spytihněva II. tedy Ota působil na panovnickém dvoře jako pouhý mistr kuchyně. Když ale Spytihněv roku 1061 zemřel a k moci se dostal další z bratrů, olomoucký údělník Vratislav, byl Otovi svěřen olomoucký úděl, zatímco Konrád obdržel Brněnsko. V budoucnu měli olomoucký úděl spravovat synové Oty, Brněnsko nakonec Konrád rozdělil (měl totiž dva syny) a vyčlenil znojemský úděl.
Ota I. a král Vratislav editovat
Mladší bratři knížete a krále Vratislava proti němu tvořili jakousi opozici, protože Vratislav se postupně snažil posílit vlastní moc na jejich úkor. Moravští údělníci také stáli za zvolením svého bratra Jaromíra pražským biskupem.
Roku 1063 se Ota oženil s uherskou princeznou Eufémií, zřejmě dcerou krále Bély I. a Richenzy Polské a sestřenicí druhé manželky Vratislava II. Adléty. V roce 1078 Ota společně s Eufémií založil klášter Hradisko u Olomouce, kde byli také oba pohřbeni.[6].Dne 12. května 1082 bojoval po boku Vratislava II. v bitvě u Maibergu.[7]
Po Otově smrti v roce 1087 se vlády nad Olomouckem ujal Vratislav II., který ho poté svěřil svému synovi Boleslavovi. Vdova Eufemie s dětmi se uchýlila pod ochranu Konráda I. Není příliš známo, že Ota I. byl dávno před císařem Karlem IV. nazván „otcem vlasti“ (pater patrie) a „otcem Moravy“ (pater Moravie).[8]
Genealogie editovat
| Oldřich zm. 9. listopadu 1034 |
Božena? zm. po 1052 |
Jindřich Nordgavský zm. 18. září 1017 |
Gerberga (z Grabfeldu)? zm. po 1036 | ||||||||||
| Břetislav I. zm. 10. ledna 1055 |
Jitka ze Svinibrodu zm. po 1052 |
||||||||||||
| Eufemie Uherská zm. 2. dubna 1111 OO ? |
Ota I. Olomoucký zm. 9. června 1086/7 |
||||||||
| Svatopluk Olomoucký zm. 21. září 1109 |
Ota II. Olomoucký zm. 18. února 1126 | ||||||||
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.
- ↑ Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. S. 44.
- ↑ ČTK, Redakce /. Ostatky z Olomouce patří přemyslovským knížatům, potvrdili archeologové. Olomoucký deník. 2023-10-12. Dostupné online [cit. 2023-10-12].
- ↑ Kostel ukrýval kosti Přemyslovců, více o nich napoví analýza DNA
- ↑ KVIRENC, Jan. Slavné bitvy českých dějin. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-271-2936-2, ISBN 80-271-2936-2. OCLC 1140087285 S. 49.
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-759-8. S. 79.
Literatura editovat
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
- ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ota I. Olomoucký na Wikimedia Commons - Ota I. na www.e-stredovek.cz
