Osmanské interregnum

období bez vládnoucího sultána

Osmanské interregnum (14021413) bylo období kritického bezvládí v Osmanské říši, kdy se synové a potenciální nástupci sultána Bajezida I. nebyli schopni a ochotni podřídit se jednomu sultánovi. Spory mezi bratry přerostly v sérii občanských válek a dočasné rozdělení Osmanské říše.

Osmanské interregnum
Bratři Musa a Sulejman, podobizny ze 16. století
Bratři Musa a Sulejman, podobizny ze 16. století

Trvání20. července 14025. července 1413
(10 let, 11 měsíců, 2 týdny a 1 den)
MístoAnatolie, Balkán
Výsledekvítězství Mehmeda a konec interregna
Změny územíznovusjednocení Osmanské říše
Strany
Osmanská říše Mehmed
Srbský despotátSrbský despotát Srbský despotát
Dulkadirové
Osmanská říše Isa
Ajdinský bejlik Ajdin (dříve)
Osmanská říše Sulejman
Ajdinský bejlik Ajdin (později)
Osmanská říše Musa
znak Basarabů Valašsko
Velitelé
Mehmed Çelebi
Stefan Lazarević
Imamzade Halil Paša
Isa Çelebi †
Junajd Ajdinský
Sulejman Çelebi †
Çandarlı Ali Paša †
Vuk Lazarević †
Junajd Ajdinský
Orhan Çelebi
Musa Çelebi †
Mircea Starý
šejk Bedredín

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Toto bezvládí začalo v roce 1402 porážkou Osmanů od krutého uzbeckého bojovníka s mongolskými kořeny Tamerlána v bitvě u Ankary. Samotný sultán Bajezid byl v této bitvě zajat a zemřel v zajetí za záhadných okolností v roce 1403, za jeho nástupce byl Tamerlánem potvrzen jeho nejmladší syn Mehmed. Nicméně Tamerlán po zpustošení Malé Asie zaměřil své dobyvačné plány zpět na Dálný východ a v roce 1405 zemřel. Evropský zvyk, že nástupcem se stává nejstarší syn, v Osmanské říši spíše neplatil. Čtyři Mehmedovi bratři Sulejman, Isa, Musa a posléze i Mustafa odmítli uznat Mehmeda společným sultánem a obsadili některá území Osmanské říše. Nejstarší bratr Sulejman obsadil evropské državy v Thrákii (nezničené Tamerlánem), Isa s podporou Sulejmana zabral město Bursa a okolí, nejmladší Mehmed se usadil ve městě Amasya.

Nastala série vzájemných občanských válek, kdy se uzavírali mezi bratry rozdílné koalice. Isa byl zavražděn nejspíš Mehmedovými agenty v roce 1406. Vojensky vítězil spíše ale Sulejman, který začal z Thrákie okupovat i západní část Malé Asie. Posléze však Musa s pomocí Mehmedových vojsk napadnul brutálním úderem Sulejmana v Evropě a nakonec byl Sulejman v roce 1411 poražen a zabit.

Křesťané v Evropě však nebyli schopni této situace využít pro svůj prospěch zejména kvůli slabosti upadající Byzantské říše a také vzhledem k tehdejším vzájemným rozbrojům a neshodám, které se projevovaly například papežským schizmatem.

Musa vojensky ovládl Thrákii, i on se však poté odmítl podřídit Mehmedovi. Teprve v roce 1413 porazil Mehmed v Bulharsku Musu s pomocí srbského despoty Stefana Lazareviče a mohl se stát sjednocujícím sultánem Mehmedem I.

Nicméně Mehmedův poslední bratr Mustafou Çelebim (známým jako Düzmece Mustafa) nalezl exil v Byzantské říši a pokoušel se pořád získat sultánský trůn. Po Mehmedově smrti odmítl uznat nového sultána Murada II. a ve spojení s Byzantskými vojsky se pokusil ovládnout Osmanskou říši. Kvůli zradě svých spojenců byl však Mustafa zajat osmanskými spojenci a v roce 1422 popraven.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ottoman Interregnum na anglické Wikipedii.