Orlando Zapata
Orlando Zapata Tamayo (15. května 1967, Santiago de Cuba, Kuba – 23. února 2010, Havana, Kuba) byl kubánský dělník a politický aktivista, vězněný za své kritické názory na vládnoucí komunistický režim. V prosinci 2009 zahájil hladovku, v jejímž důsledku po 85 dnech zemřel. Jeho smrt vzbudila mezinárodní pozornost a vedla ke zhoršení vztahů mezi Kubou a Evropskou unií i k ostré kritice ze strany Spojených států, které vyzvaly Kubu k propuštění všech politických vězňů.[1]
| Orlando Zapata Tamayo | |
|---|---|
| Narození | 15. května 1967 Santiago de Cuba, Kuba |
| Úmrtí | 23. února 2010 (ve věku 42 let) Havana, Kuba |
| Místo pohřbení | Banes |
| Politická strana | Movimiento Alternativa Republicana |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zatčení editovat
Zapata byl poprvé zatčen v prosinci 2002 kvůli pohrdání úřední mocí a občanské neposlušnosti.[2] Byl uvězněn na více než tři měsíce.
V březnu 2003, 13 dní poté, co byl propuštěn, byl zatčen podruhé v rámci kubánského Černého jara. V té době držel hladovku za propuštění několika dalších disidentů. Byl odsouzen na 25 let vězení, podle některých zdrojů v součtu až na 36 let vězení.[3] [4]
Smrt v důsledku hladovění editovat
V prosinci 2009 zahájil Zapata hladovku na protest proti životním podmínkám v kubánských věznicích. Jeho zdraví se prudce zhoršovalo, utrpěl selhání ledvin.
Režim jej v kritickém stavu nechal převézt do nemocnice v Camagüey, kde mu byly nitrožilně podávány tekutiny proti jeho vůli. 16. února 2010 se jeho stav dále zhoršil a byl převezen do nemocnice v Havaně, kde však o týden později zemřel.[5]
Reakce na Zapatovu smrt editovat
Zapatova smrt vyvolala vlnu solidarity s kubánskými politickými vězni a zesílila kritiku komunistického režimu. Mezinárodní organizace Amnesty International označila Zapatu za vězně svědomí.
Rovněž hladovkou se na jeho smrt rozhodl upozornit další významný kubánský disident Guillermo Fariñas, který ji spojil s nakonec úspěšným protestem proti věznění třicítky nemocných politických vězňů.
Kubánské noviny nicméně popsaly Zapatu jako „běžného zločince neprávem povýšeného na mučedníka”. Podle režimem neuznávané, nicméně většinou tolerované Komise pro lidská práva a národní smíření vláda nechala po Zapatově smrti pozatýkat 115 opozičních aktivistů a příznivců zemřelého, přičemž je ponechala zatčené tak dlouho, aby se nemohli zúčastnit jeho pohřbu.[3]
Zapata byl po 38 letech prvním opozičním aktivistou, který na Kubě v důsledku hladovky zemřel. Naposled se tak stalo v roce 1972, kdy kvůli hladovce zemřel básník a disident Pedro Luis Boitel.
Reference editovat
- ↑ Death of Cuban Dissident Orlando Zapata Tamayo (anglicky) Archivováno 17. 10. 2012 na Wayback Machine., U.S. Department of State, 24. 2. 2010
- ↑ Será procesado nuevamente el ex preso de conciencia Oscar Elías Biscet (španělsky) Archivováno 19. 12. 2012 na Wayback Machine., Net for Cuba, 11. 12. 2002
- ↑ a b Cuba TV report denies gov't let hunger striker die (anglicky), The Guardian, 2. 3. 2010
- ↑ Měl to být jen další mrtvý vězeň[nedostupný zdroj], Člověk v tísni, nedatováno
- ↑ Cuban prison hunger striker Orlando Zapata Tamayo dies(anglicky)[nedostupný zdroj], BBC News, 24. 2. 2010
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Orlando Zapata na Wikimedia Commons
