Wikipedie

Oponešice

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Oponešice je malá obec ležící v jižním cípu kraje Vysočina. Žije zde 176[1] obyvatel. Nadmořská výška je 488 metrů nad mořem.

Oponešice
Centrum Oponešic s kaplí sv. Petra a Pavla
Centrum Oponešic s kaplí sv. Petra a Pavla
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°2′16″ s. š., 15°39′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel176 (2023)[1]
Rozloha5,17 km²[2]
Katastrální územíOponešice
Nadmořská výška488 m n. m.
PSČ675 32
Počet domů80 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOponešice 27
675 32 Třebelovice
urad@obecoponesice.cz
StarostaIng. Jaroslav Moltaš
Oficiální web: www.obecoponesice.cz
Oponešice
Oponešice
Další údaje
Kód obce591327
Kód části obce112011
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oponešice se nachází 7 km severovýchodně od Jemnice a prochází jí silnice z Budkova do Mladoňovic.[4]

Sousedními obcemi sídla jsou Třebelovice a Budkov.

Název editovat

Písemné doklady před 17. stoletím ukazují, že původní jméno znělo Úpolněšici (tomu se nejvíc přibližuje zápis z roku 1420 Vpolnyessicz). Zprvu to bylo pojmenování obyvatel vsi, bylo odvozeno od osobního jména Úpolněš, domácké podoby jména Úpoleň (což byl vlastně jmenný tvar přídavného jména úpolní - "polní"), a znamenalo "Úpolněšovi lidé". Moderní tvar Oponešice navazuje na starší Oponěšice doložené od počátku 17. století, z 16. století je doložen tvar Uponěšice. Jméno vesnice bylo v průběhu času zapisováno jako Vpolneczicz, Opolczicz, Vpolnyessicz, Uponěšice, Vponiessycz, Oponissicz, Auponischitz, Opponieschitz, Oponěschitz, Oponěšice, Upolněšice, Oponeschitz.[5]

Historie editovat

První písemná zpráva pochází z roku 1351, kdy byl uveden jako majitel vesnice Vilém z Uponešic, v roce 1365 byl majitelem vsi Nevhlas z Upolnešic. Někdy v druhé polovině 14. století byla v Oponešicích postavena tvrz, ale jako sídlo je uvedena až kolem roku 1511, v době, kdy vlastnili vesnici pánové z Čechtína.[4]

Dalšími majiteli pak byli Jakoubek z Upolnešic, Jan z Upolnešic a Ctibor z Batelova, který v roce 1511 prodal Oponešice, Lomy, část Cidliny a zaniklé Arklebovice Bohušovi z Čechtína. Až v roce 1547 zdědil vesnici Adam Hrubčický z Čechtína a v roce 1610 patřily Oponešice Zuzaně Roupovské z Malejova, která spolu s majitelem vlastnila i Budkov, v tu dobu se Oponešice staly součástí budkovského panství.[4]

Až v roce 1666 se majiteli budkovského panství stali Bechtoldové. Těm vesnice patřila až do roku 1776, kdy pak dědictvím získal ves Leopold Krakovský hrabě Kolovrat, později pak část panství patřila také Karlovi z Lichtenštejna. Následně pak statek podědil Kristián Salm-Reifferscheidt, který byl majitelem až do roku 1945, kdy o statek přišel konfiskací.[6]

V roce 1930 byla vesnice elektrifikována a po skončení druhé světové války bylo roku 1950 v obci založeno JZD, to pak bylo roku 1973 sloučeno s JZD Budkov. Po druhé světové válce bylo v obci postaveno koupaliště.[4]

Do roku 1849 patřily Oponešice do budkovského panství, od roku 1850 patřil do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. V letech 1980–1991 byly patřily Oponešice pod Budkov.[7] Jejich součástí byl dlouhodobě dvůr Jindřichov.[4]

Vývoj počtu obyvatel Oponešic[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 352 374 328 324 364 375 336 337 309 268 231 228 171

Politika editovat

Volby do poslanecké sněmovny editovat

Volby do PSP ČR v obci Oponešice
2006[9] 2010[10] 2013[11] 2017[12] 2021[13]
1. ČSSD (43.95 %) ČSSD (35.36 %) ČSSD (36.7 %) ANO (22.47 %) SPOLU (30.85 %)
2. KDU-ČSL (17.58 %) KDU-ČSL (15.85 %) KDU-ČSL (15.18 %) KDU-ČSL (21.34 %) ANO (21.27 %)
3. KSČM (14.28 %) VV (13.41 %) TOP 09 (10.12 %) ČSSD (12.35 %) ČSSD (11.7 %)
účast 61.07 % (91 z 149) 51.88 % (83 z 160) 53.02 % (79 z 149) 61.38 % (89 z 145) 67.14 % (94 z 140)

Volby do krajského zastupitelstva editovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Oponešice
2008[14] 2012[15] 2016[16] 2020[17]
1. ČSSD (43.75 %) ČSSD (25.0 %) ČSSD (20.37 %) KDU-ČSL (40.47 %)
2. KSČM (14.06 %) STO (25.0 %) KDU-ČSL (20.37 %) ANO (14.28 %)
3. KDU-ČSL (12.5 %) KSČM (11.66 %) ANO 2011 (18.51 %) Piráti (9.52 %)
účast 44.67 % (66 z 150) 38.75 % (62 z 160) 36.24 % (54 z 149) 29.58 % (42 z 142)

Prezidentské volby editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (30 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (20 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (13 hlasů). Volební účast byla 56.95 %, tj. 86 ze 151 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (60 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů). Volební účast byla 59.60 %, tj. 90 ze 151 oprávněných voličů.[18]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (27 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (17 hlasů). Volební účast byla 71.03 %, tj. 103 ze 145 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (56 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (51 hlasů). Volební účast byla 72.79 %, tj. 107 ze 147 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (28 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (25 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (21 hlasů). Volební účast byla 74.47 %, tj. 105 ze 141 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (58 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (48 hlasů). Volební účast byla 74.65 %, tj. 106 ze 142 oprávněných voličů.[20]

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Oponešicích.
  • Tvrz Oponešice z 2. poloviny 14. století, poprvé byla písemně zmíněna v roce 1496. Po roce 1542 již nebyla používána k ubytování a později byla věž tvrze přestavěna na sýpku.[21]
  • Kaple sv. Jana a Pavla z roku 1774[4]
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1716[4]
  • Tři barokní kapličky v okolí
  • Kamenný sloup (pravděpodobně z doby husitských válek)

Osobnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c d e f g NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 771–774. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 187.
  6. ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 724. 
  7. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 217. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  9. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ FABIÁN, Petr. Oponešice [online]. Hrady-zriceniny.cz [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oponešice&oldid=22826716“