Ondřejský hřbitov
Ondřejský hřbitov je historický hřbitov nacházející se v bratislavském Starém městě na ulici 29. srpna. Patří k nejstarším bratislavským hřbitovům.[1] Založen byl v roce 1784 a původně patřil městské farnosti svatého Martina.[1][2] Pohřbívalo se na něm až do padesátých let 20. století, v současnosti se zde pohřbívají lidé jen výjimečně (např. herec Július Satinský).[1] 8. prosince 1988 byl hřbitov prohlášen za národní kulturní památku.[3][4] Rozloha hřbitova je přibližně 6 ha.[1]
| Ondřejský hřbitov | |
|---|---|
 Pomník na Ondřejském hřbitově | |
| Lokalita | |
| Stát |  Slovensko |
| Obec | Staré Mesto |
| Zeměpisné souřadnice | 48°8′53,19″ s. š., 17°7′21,96″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie hřbitova editovat
Hřbitov byl založen jako náhrada původního staroondřejského hřbitova (Hřbitova svatého Ondřeje), který byl v té době už přeplněný.[1] Tento starý hřbitov se nacházel na Heydukově a Hollého ulici v Bratislavě.[5][1]
V roce 1966 zde bylo evidováno 15 000 náhrobků.[1] V dobách socialismu, tedy po roce 1948, však hřbitov začal postupně chátrat.[1][6]
V letech 1976–1980 se uskutečnila rekonstrukce hřbitova, jejímž cílem bylo přeměnit hřbitov na městský park, ale měla spíše negativní dopad. Při této rekonstrukci byl zmenšen počet náhrobních kamenů a krypt (mnohé z nich byly zničeny, včetně jejich podzemních částí), byl částečně zbourána obvodová zeď a na některých místech nahrazena betonovou zdí, ve které se nacházejí zamřížované otvory. Rekonstrukce se dotkla i rostlinstva na hřbitově – mnohé stromy a okrasné dřeviny byly poraženy. Následkem těchto úprav bylo to, že na hřbitov pronikal více dopravní hluk.[1][6]
Architektura hřbitova editovat
Na území hřbitova se nachází řeckokatolický Chrám Povýšení vznešeného a životodárného kříže. Postavil ho v roce 1861 projektant I. Feigler ml. a původně to byla Kaple svatého Ondřeje. Autorem mnoha náhrobků na hřbitově je sochař A. Rigel.[1][5]
Architektonické provedení jednotlivých hrobů, krypt a náhrobků je odlišné. Část z nich byla postavena ve stylu novorenesančním, část ve stylu novogotickém a také zde najdeme i klasicistní prvky.[1]
Známí lidé editovat
Na hřbitově je pohřbeno mnoho významných lidí – nacházejí se zde hroby a krypty šlechtických rodů a měšťanů, představitelů vrchnosti města, světských i duchovních představitelů, obyvatel města, vojenských velitelů a uherských důstojníků, různých známých osobností města a také hodnostářů monarchie.[1]
Seznam některých významných a známých lidí, kteří zde jsou pohřbeni.[1][5][7][8]
- Ján Melkovič (1939–2004), herec
- Július Satinský (1941–2002), herec
- Rudolf Mandera (1884–1968), bratislavský podnikatel a řezník, stavitel prvního bratislavského mrakodrapu (Manderlák)
- Ignác Lamar (1897–1967), známý pod jménem Schöner Náci (jeho ostatky sem byly převezeny v roce 2007 z obci Lehnice [9])
- Alexander Albrecht (1885–1958), hudebník
- Vavro Šrobár (1867–1950), lékař a politik
- Ferko Urbánek (1858–1934), spisovatel, dramatik, úředník
- Ignác Gessay (1874–1928), novinář a politik
- Johann Nepomuk Batka mladší (1845–1917), městský archivář, hudební vědec a kritik[10]
- Eduard Majsch (1841–1904), malíř interiérů a zátiší
- Anton von Winzor (1844–1910), rakousko-uherský generál, velitel 5. armádního sboru v Bratislavě
- Ferdinand Martinengo (1821–1895), první organizátor Prešporského hasičského sboru a zakladatel gymnastických spolků
- Biskup Jácint Rona (1814 – 1889), učitel Kossuthových synů v Londýně a prince Rudolfa ve Vídni, vychovatel velkokněžny Valérie
- Jakub Palugyai (1819–1886[11]), slavný hoteliér a vinař
- Jozef Danielik (1821–1886), akademik a autor několika významných knih
- Eduard František Xaver Kozicz (1829–1874), fotograf a malíř
- Jozef Kumlik (1801–1869), varhaník, dirigent a hudební skladatel
- Karol Jetting (1730–1790), úředník, cestovatel a diplomat, „bratislavský Robinson“
- Jozef Szlávy (?), bývalý strážce koruny a ministerský předseda
- Hrabě Štefan Esterházy (?), prešporský hlavní župan
- Pavel Csato (?), člen Akademie Marie Terezie a Kisfaludyho společnosti
- biskup Ferdinand Knauz (?), čestný člen Akademie Marie Terezie
- Jozef Könyöky (?), autor díl o archeologii a první organizátor městského muzea
- Alexander Vutkovich (?), profesor akademie, spisovatel a novinář
- Ľudovít Marton (?), umělecký kovář
- Gyorgyi Kovács (?), hlavní městský lékař, zasloužil se o postavení první dětské kliniky v Bratislavě
- Michal Kováč (1930–2016), první prezident Slovenské republiky po rozpadu Československa
- Felicián Jozef Môcik (1861–1917), františkánský řeholník, varhaník a sbormistr, jeden z prvních učitelů Franze Schmidta
Galerie editovat
-
Informační tabule v zadní části hřbitova -
Slovenský prezident Michal Kováč -
Slovenský herec Marián Labuda -
Československý politik Emanuel Lehocký -
Slovenský spisovatel Ferko Urbánek -
Uherský politik hrabě Antal Szécsen -
Československý politik Vavro Šrobár -
Slovenský herec Martin Ťapák -
Rakousko-uherský generál Anton von Winzor
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ondrejský cintorín na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Ondrejský cintorín [online]. bratislava.sk, rev. 2008-10-22 [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-11.
- ↑ HOLČÍK, Štefan. Na cintoríne ležia popravení odsúdenci [online]. Bratislavské noviny, 2008-06-28 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Pamiatkový úrad Slovenskej republiky [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Sakrálne zaujímavosti Bratislavy [online]. Bratislavský samosprávny kraj [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-18.
- ↑ a b c Ondrejský cintorín [online]. bratislava.sme.sk, 2005-10-28 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b ONDERA, Pavel. Ondrejský cintorín [online]. Magazín Slovenské pohrebníctvo, 2011-01-19 [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-17.
- ↑ Na Ondrejskom cintoríne odpočíva mnoho osobností [online]. bratislava.sme.sk, 2004-11-09 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Medzi obyčajnými ľuďmi odpočívajú aj slávne osobnosti [online]. 2007-11-01 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Schöne Náci sa vracia [online]. bratislava.sme.sk, 2007-08-31 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Na mieste domu na Baštovej stála zbrojnica [online]. Bratislavské noviny, 2002-09-26 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Prešporský vinár vyvážal chateau do sveta [online]. bratislava.sme.sk, 2005-08-16 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřejský hřbitov na Wikimedia Commons
