Olga Jegorovová

ruská atletka, běžkyně

Olga Nikolajevna Jegorovová (rusky Ольга Николаевна Егорова; * 28. března 1972, Novočeboksarsk, Čuvašsko) je bývalá ruská atletka, běžkyně, která se věnovala středním (1500 m, 3000 m) a dlouhým (5000 m) tratím.

Olga Jegorovová
Osobní informace
Narození28. března 1972 (52 let)
Novočeboksarsk
StátRusko Rusko
Výška160 cm
Hmotnost48 kg
Kariéra
Disciplínastřední a dlouhé tratě
Účasti na LOH2
Účasti na MS4
Účasti na ME2
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa v atletice
zlato MS 2001 běh na 5000 m
stříbro MS 2005 běh na 1500 m
Halové MS v atletice
zlato HMS 2001 běh na 3000 m

Kariéra editovat

První mezinárodní úspěchy vybojovala coby reprezentantka Sovětského svazu v roce 1989 na juniorském mistrovství Evropy ve Varaždínu, kde získala bronzovou medaili v běhu na 1500 metrů.[1] O dva roky později podobně uspěla také na MEJ v Soluni. V roce 1997 doběhla na halovém MS v Paříži ve finále běhu na 3000 metrů na 6. místě. Obdobně skončila rovněž na halovém MS 1999 v Maebaši i na halovém ME v Gentu.

Sezóna 2001 editovat

V roce 2001 se stala v Lisabonu halovou mistryní světa v běhu na 3000 metrů, když si ve finále vytvořila časem 8:37,48 nový osobní rekord. V červnu téhož roku měla na mítinku Zlaté ligy v Paříži pozitivní dopingový test na EPO (erythropoetin).[2][3] Při kontrole ji však nebyl odebrán vzorek krve ale jen vzorek moči. Jegorovová se tak mohla zúčastnit světového šampionátu v kanadském Edmontonu, když ji mezinárodní atletická federace (IAAF) pustila na start. Tato zpráva vyvolala velký odpor veřejnosti i atletů. Rumunská běžkyně Gabriela Szabóová hrozila, že proti Rusce nenastoupí a britské běžkyně Paula Radcliffeová a Halley Tullettová na tribuně rozvinuly transparent s nápisem „EPO podvodnice ven“.[2] Jegorovová se následně stala mistryní světa v běhu na 5000 metrů, když trať zaběhla v čase 15:03,39. Stříbro získala Marta Domínguezová, která byla o více než tři sekundy pomalejší.

Ostatní úspěchy editovat

V roce 2002 na evropském šampionátu v Mnichově skončila těsně pod stupni vítězů, na 4. místě (5000 m). Nejrychlejší naopak byla na světovém poháru v Madridu, kde 5 km na dráze zaběhla v čase 15:18,15. Od roku 2004 se začíná více specializovat na patnáctistovku. Ve stejném roce podruhé v kariéře reprezentovala na letních olympijských hrách. V dějišti her, v řeckých Athénách skončila ve finále běhu na 1500 metrů na 11. místě. Na předchozích olympijských hrách v Sydney v roce 2000 obsadila 8. místo v běhu na 5000 metrů.

V roce 2005 se stala v Helsinkách vicemistryní světa v běhu na 1500 metrů. Původně doběhla jako třetí, avšak její krajanka Julija Čiženková byla ze stříbrné pozice diskvalifikována za nedovolené strkání v průběhu závodu.[4] Mistryní světa se stala další Ruska Taťjana Tomašovová.

Všechny její výsledky, kterých dosáhla od 7. dubna 2007 však byly později anulovány.[5]

Manipulace se vzorky editovat

Za údajnou manipulaci s dopingovými vzorky (moč), které byly Jegorovové a dalším šesti ruským atletkám (Taťjana Tomašovová, Jelena Sobolevová, Julija Fomenková, Světlana Čerkasovová, Darja Piščalnikovová a Gulfija Chanafejevová) odebrány na jaře roku 2007 dostala Jegorovová dvouletý zákaz startů, který začal platit 31. července 2008. Jejich trest byl později prodloužen o dalších devět měsíců a vypršel 30. dubna 2011.[6][7]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Kompletní výsledky MEJ 1989. www.wjah.co.uk [online]. [cit. 2011-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-31. 
  2. a b Dopingové skandály na MS v atletice
  3. Mistrovství světa v atletice - Sobota 11. srpna
  4. Ruska Tomašovová obhájila světový titul na patnáctistovce. www.atletika.cz [online]. [cit. 2011-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10. 
  5. Ruské hříšnice dostaly tresty, napřesrok však budou moci závodit. www.atletika.cz [online]. [cit. 2011-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10. 
  6. Sedm předních ruských atletek bylo potrestáno za doping
  7. Ruským atletkám prodloužil soud trest za podvádění se vzorky moči

Externí odkazy editovat