Olga Fikotová
Olga Fikotová, provdaná Olga Connolly (* 13. listopadu 1932 v Mostu[5] – 12. dubna 2024[6]) byla americká sportovkyně českého původu, atletka-diskařka, mistryně Československa, československá rekordmanka a olympijská vítězka z roku 1956.
| Olga Fikotová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. listopadu 1932 Most  |
| Úmrtí | 12. dubna 2024 (ve věku 91 let) |
| Bydliště | Libiš (1951–1957) |
| Povolání | basketbalistka, atletka a sportovkyně |
| Choť | Harold Connolly (1957 – Desetiletí od 1970)[1][2][3] |
| Příbuzní | Miroslav Bouček (bratranec)[4] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH
| ||
| zlato | LOH 1956 | hod diskem |
| Mistrovství Evropy v basketbalu žen | ||
| stříbro | ME 1954 | Bělehrad |
| Mistrovství Československa - basketbal | ||
| stříbro | 1. liga 1955/1956 | 1x |
| Mistrovství ČSSR v atletice | ||
| zlato | MČSR 1955 | hod diskem |
| zlato | MČSR 1956 | hod diskem |
Dětství a studium editovat
Některé zdroje chybně uvádějí její narození v Praze, sama Olga Fikotová však udává narození v Mostu.[7][8]
Její otec byl za první světové války legionářem na italské frontě a od roku 1936 působil u Hradní stráže prezidenta Masaryka a následně Beneše. To bylo trnem v oku komunistickému režimu a František Fikota byl roku 1951 zatčen a stal se politickým vězněm. Rodina přišla o byt v Praze a matka se odstěhovala do Libiše, Olga zůstala žít u tety, aby mohla dokončit gymnázium v Dejvicích. Toužila po studiu medicíny, ale jako dcera politického vězně měla malou šanci na přijetí. Dočasně pracovala v dílně Výzkumného ústavu těžkého strojírenství a s dobrým posudkem se pak po dvou letech přece dostala na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.
Reprezentace Československa editovat
Se sportem začala ve 40. letech 20. století v obci Libiš, kde za družstvo Tatran Libiš hrála košíkovou, národní házenou a odbíjenou, projevovala se však jako všestranná sportovkyně. Díky vynikajícím výsledkům byla v letech 1953–1956 členkou basketbalového klubu Sparta Praha (v sezóně 1955/1956 na 2. místě v československé basketbalové lize) a odehrála 16 zápasů za basketbalové reprezentační družstvo žen Československa, s nímž na Mistrovství Evropy 1954 v Bělehradě získala stříbrnou medaili.
Nadané sportovkyně si všiml diskařský rekordman Zdeněk Čihák a v roce 1954 ji přivedl do Rudé hvězdy, kde Fikotová už při prvním tréninku udivila hodem disku na vzdálenost 33 m. V roce 1955 se v této disciplíně stala mistryní republiky, o rok později titul obhájila a na podzim 1956 se kvalifikovala na olympijské hry dvěma československými rekordy (51,71 a 51,80 m). Na Letních olympijských hrách v Melbourne v roce 1956 pak ustanovila nový olympijský rekord hodem na kótu 53,69 m. Zajímavostí je, že v té době byla posluchačkou Lékařské fakulty a sport pro ni byl jen zábavou.
Tato olympiáda se jí však stala osudnou poté, co se zde seznámila s o rok starším americkým kladivářem Haroldem Connollym, za kterého se rozhodla provdat. V atmosféře dosud trvající studené války tím vzbudila údiv až odpor tehdejších československých úřadů, které jí začaly klást značné překážky. Díky velké osobní pomoci manželů Zátopkových a neúnavné snaze snoubence Harolda získat vízum se za něj nakonec v roce 1957 na Staroměstské radnici provdala.
Krátce po svatbě manželé odletěli do Bostonu, kde Harold působil jako učitel a Olga chtěla pokračovat ve studiu medicíny, to ale nakonec nezvládla. Měla v úmyslu nadále reprezentovat Československo, ovšem československé úřady a tělovýchovné svazy její osobu začaly zcela ignorovat – neumožnily jí účast na kvalifikačních soutěžích a účast na Mistrovství Evropy ve Stockholmu 1958 jí nepovolily s poukazem na to, že neprošla kvalifikací. Oficiální prohlášení pak lživě uvádělo, že Connolly-Fikotová reprezentaci za Československo odmítla. Poslední kapkou pro Olžinu trpělivost pak byl dopis z Československého olympijského výboru, že nelze prokázat její trénink v domácích podmínkách, a proto na příští olympiádě nemůže Československo reprezentovat.[5]
Reprezentace Spojených států amerických editovat
Tento psychický nátlak, obzvlášť po narození syna Marka, již Connolly-Fikotová nedokázala udržet, oficiálně se odstěhovala za manželem do USA a k 1. 7. 1960 složila přísahu občana USA. Tím se stala americkou státní občankou a na Letních olympijských hrách 1960 v Římě mohla startovat za USA, přičemž skončila na 7. místě s výkonem 50,95 m.[9]
Zúčastnila se i Letních olympijských her v Tokiu v roce 1964 (12. místo), v Mexiku v roce 1968 (6. místo) a svoji poslední letní olympiádu absolvovala v roce 1972 v Mnichově, kde byla vůbec první neamerickou vlajkonoškou americké olympijské výpravy.[9] Téhož roku také překonala svůj dosavadní rekord hodem 57,61 m.[10]
Další život editovat
Po ukončení aktivní sportovní kariéry pracovala v laboratoři[7] a také působila jako trenérka a cvičební terapeutka ve fitness klubu v Las Vegas. Věnovala se také sociální práci a pomáhala imigrantům a chudým.
Se svým manželem Haroldem také nějakou dobu žila ve Finsku, jejich manželství však nakonec skončilo v 70. letech rozvodem. Mají spolu celkem 4 děti, které se všechny aktivně věnují sportu. Syn Mark se věnoval basketbalu a boxu, James byl oštěpař a vícebojař, Mejra byla profesionální volejbalistkou a později trenérkou volejbalu a Nina se věnovala gymnastice.[10]
V 60. letech vydala v USA autobiografii Rings of Destiny, která se pak v roce 2007 v upravené podobě dostala i na český trh pod názvem Kruhy osudu.
Reference editovat
- ↑ Deník.cz. 13. května 2016. Dostupné online. [cit. 2020-11-02]
- ↑ Financial Times. 9. června 2012. Dostupné online. [cit. 2024-04-15]
- ↑ Sports-Reference.com. [cit. 2024-04-15]
- ↑ Paměť národa. Dostupné online. [cit. 2021-05-16]
- ↑ a b Olga Fikotová Connolly: Město Most. www.mesto-most.cz [online]. [cit. 2022-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Kruhy osudu se uzavřely. Zemřela výjimečná atletka i osobnost Olga Fikotová Connolly - Sport.cz. www.sport.cz [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Olga Fikotová Connolly. Město Most [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Olga Fikotová - Connolly, olympijská vítězka z Melbourne 1956 v hodu diskem. mujRozhlas [online]. 2008-08-05 [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Olga Fikotova-Connolly. Olympics [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Olga Fikotová-Connolly – Síň slávy české atletiky [online]. 2019-07-28 [cit. 2024-04-05]. Dostupné online.
Literatura editovat
- FIKOTOVÁ-CONNOLLY, Olga. Kruhy osudu. Řitka: Daranus, 2007. 263 s. ISBN 978-80-86983-28-8.
- BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 20–23.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Fikotová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olga Fikotová
- Olga Fikotová v databázi Olympedia (anglicky)
- Olga Fikotová-Connolly v Síni slávy české atletiky
- Zlatá diskařka z Melbourne Olga Fikotová-Connollyová oslavila osmdesátku - www.olympic.cz
- Stránky obce Libiš, kde Olga žila a trénovala Archivováno 18. 2. 2008 na Wayback Machine.
- Stránky Radio Praha
- Článek v Lidových novinách o návštěvě Olgy Fikotové v Praze v roce 2006
- Olga Fikotová (rozhovor z cyklu České televize Na plovárně - video on-line v archivu ČT
- LISÁ, Hana: Olga Fikotová-Connolly. Výběr kulturních výročí 2022 [online]. Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna, 2022, LI(2), 1–4 [cit. 2022-08-24]. ISSN 1803-6953. (obsahuje bibliografii)
