Wikipedie

Ohněm a mečem (film)

polský film Jerzyho Hoffmana (1999)

Ohněm a mečem je polský historický film z roku 1999, natočený režisérem Jiřím Hoffmanem, na základě stejnojmenného románu Henryka Sienkiewicze. Tento film je poslední ze tří části trilogie, který byl zfilmován tímto režisérem, po filmu Potopa (1974) a Pan Wołodyjowski (1969), přestože byl spisovatelem napsán jako první. Současně s verzí pro kina byla také vytvořena televizní verze, miniseriál s tím stejným názvem. Patří k nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmům všech dob.

Ohněm a mečem
Původní názevOgniem i mieczem
Země původuPolskoPolsko Polsko
Jazykpolština
Délka175 min
Žánryhistorický, dobrodružný, drama,
PředlohaOhněm a mečem
NámětHenryk Sienkiewicz
ScénářJerzy Hoffman a Andrzej Krakowski
RežieJerzy Hoffman
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleMichał Żebrowski
Aleksandr Domogarow
Izabella Scorupco
ProdukceJerzy R. Michaluk
HudbaKrzesimir Dębski
KameraGrzegorz Kędzierski
KostýmyMagdalena Tesławska
StřihMarcin Bastkowski
Cezary Grzesiuk
Výroba a distribuce
Premiéra1999
DistribuceSyrena EG
Ohněm a mečem na ČSFD, Kinoboxu a Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příběh editovat

Píše se rok 1647. Jan Skrzetuski, posel Jeremiáše Wiśniowieckého, se vrací z výpravy na Krym. Cestou zachrání život kozáckému plukovníkovi Bohdanu Chmelnickému. Během zastávky v krčmě se spřátelí se dvěma šlechtici Janem Zaglobou[pozn. 1] a Longinem Podbipiętou, kteří měli možnost vidět, jak si Jan Skrzetuski poradil s útočným starostou Čaplinským[pozn. 2], když jej vyhodil z krčmy. Na další cestu vyráží všichni společně. Než dojede na panství do Luben, cestou narazí na rozbitý povoz, který patří kněžně Kurcewičové[pozn. 3]. Zachraňují ji z nesnází, spolu s její krásnou neteří Helenou[pozn. 4], která se později stane manželkou Jana Skrzetuského.

Bohdan Chmelnický organizuje na Siči velké povstání Kozáků ve spojení se spřátelenými Tatary. Povstalci porážejí vojska polské koruny v bitvě nad Žlutými vodami[pozn. 5] a u Korsuně.[pozn. 6] Povstání zkouší "utopit v krvi" kníže Jeremiáš Wiśniowiecki, kterému věrně slouží Jan Skrzetuski a Longinus Podbipięta. Služební povinnosti odvádí Jana Skrzetuského od milované Heleny. Není dostatek času na to, aby ji uchránil před válkou a do ní zamilovaným kozákem Yurim Bohunem. Tento kozák unese Helenu Kurcewičovou a ukrývá ji u čarodějnice Horpyně v Čarckém Jaru,[pozn. 7] a jako heslo (klíč) ke vstupu k čarodějnici si zvolí předložení své osobní zbraně.[pozn. 8]

Vojska vedená knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým nemohla počítat s pomocí jiných magnátů, protože ti chtějí dohodu s kozáky. Spojené síly,[pozn. 9] které se sešly u Pylyavy,[pozn. 10] utíkají z boje, když se k nim donese zpráva, že přijíždějí Tataři. Vojska knížete Jeremiáše Wiśniowieckého se opevňují v tvrzi Zbaraž, kde je obléhá velká armáda sestavená Bohdanem Chmielnickým a chánem Islamem III. Girejou. Šlechta v počtu několika stovek vojáků se brání statečně, ale nemají šanci proti tak velké přesile.

Kníže Wiśniowiecki posílá Longina Podbipiętu, aby se dostal přes kozáky a informoval krále o těžké situaci. Longinus umírá zasažen mnoha šípy s modlitbou na rtech. Následně je poslán Jan Skrzetuski, který uspěje a díky němuž král Jan II. Kazimír Vasa, zahajuje ofenzívu u Zbaraže.

Kníže Jeremiáš Wiśniowiecki, Jan Skrzetuski a Jan Zagloba, jsou považováni za hrdiny. Helena je zachráněna, Yuri Bohun je polapen, ale Jan Skrzetuski mu odpouští únos Heleny a dává milost.

Obsazení editovat

Postava Role Herec
Bohdan Zenobi Chmielnicki Záporožský hejtman, velitel kozáckých vojsk Bohdan Stupka[1] (1941–2012)
Yuri Bohun Kozácký podplukovník Aleksandr Domogarow[2], daboval Jacek Rozenek
Jan Onufry Zagłoba Polský šlechtic, fiktivní postava Krzysztof Kowalewski[3]
Jan Skrzetuski Poručík, postava inspirována Mikulášem Skrzetuskim Michał Żebrowski[4]
Jerzy Michał Wołodyjowski s erbem Korczak Poručík, postava inspirována Michałem Wołodyjowskim Zbigniew Zamachowski[5]
Helena Kurcewiczówna Kněžna, fiktivní postava Izabella Scorupco
Jeremi Michał Wiśniowiecki Ruský kníže, vojvoda Andrzej Seweryn[6]
Longinus Podbipięta s erbem Zerwikaptur Poručík, skutečná postava Wiktor Zborowski[7]
Rzędzian Pacholek Jana Skrzetuského Wojciech Malajkat[8]
Kurcewiczowa Kněžna, fiktivní postava Ewa Wiśniewska[9]
Maksym Krzywonos Plukovník čerských kozáků, Záporovského vojsk Maciej Kozłowski[10]
Jan Kazimír II. Vasa Polský král Marek Kondrat[11]
Horpyně Čarodějnice Rusłana Pysanka[12]
Tuhaj Bej Velitel krymských tatarů Daniel Olbrychski[13]
Muchowiecki Kněz Leszek Teleszyński
Daniel Czapliński Zástupce čyhyrynského starosty, skutečná postava Jerzy Bończak[14]
Zaćwilichowski Podplukovník Andrzej Kopiczyński
Adam Kisiel Kyjevský vojvoda Gustaw Holoubek[15]
Islam III Girej Krymský chán Adam Ferency[16]
Barabasz Podplukovník Gustaw Lutkiewicz
Hospodská Anna Majcher
Mladá rusínka Joanna Brodzik
Czeremis Andrzej Pieczyński
Hieronim Radziejowski Starosta Jerzy Karaszkiewicz
Jerzy Ossoliński Kancléře velké koruny Krzysztof Gosztyła
Ataman kozáckého svazu Dmytro Myrhorodski
Czarnota Ataman Andrzej Grąziewicz
Dvořan Zdzisław Szymborski
Hładki Jerzy Dukay
Krzysztof Wierszułł Marek Cichucki
Bychowiec Tomasz Grochoczyński
Mołojec Paweł Kleszcz
Mladá ukrajinka Agnieszka Krukówna
Hospodský, žid Andrzej Haliński
Ataman kozáckého svazu Andrzej Szczytko
Mladý Krzywonos, syn Maksyma Krzywonose Krzysztof Łukaszewicz
Jerzy Braszka

Ocenění editovat

  • Festiwal Polskich Filmów Fabularnych – Marcin Bastkowski – cena za montáž (XXIV Festiwal Polskich Filmów Fabularnych v Gdyni) (1999)
  • Festiwal Polskich Filmów Fabularnych – Cezary Grzesiuk – cena za montáž (XXIV Festiwal Polskich Filmów Fabularnych v Gdyni) (1999)
  • Festiwal Polskich Filmów Fabularnych – Andrzej Haliński – cena za scénografii (XXIV Festiwal Polskich Filmów Fabularnych v Gdyni) (1999)
  • Festiwal Polskich Filmów Fabularnych – Jerzy Hoffman – cena Poroty za uzavření Trilogie H. Sienkiewicze (1999)
  • Festiwal Polskich Filmów Fabularnych – Jerzy Hoffman – cena Prezesa Zarządu Telewizji Polskiej (1999)
  • Festiwal Polskich Filmów w Chicago – Jerzy Hoffman – cena veřejnosti (1999)
  • Brylantowy Bilet Stowarzyszenia „Kina Polskie” pro film, který přitáhl největší počet diváků – Jerzy Hoffman (1999)
  • 3. ceremonia wręczenia Orłów
    • Vítěz kategorie – Nejlepší vedlejší ženská role – Ewa Wiśniewska
    • Vítěz kategorie – Nejlepší producent – Jerzy R. Michaluk, Jerzy Hoffman
  • Złota Kaczka v kategorii polský film roku 1999 – Jerzy Hoffman (2000)
  • MFF Słowiańskich i Prawosławnych w Moskwie – I. cena – Jerzy Hoffman (2000)
  • TP SA Music and Film Festival – „Philip Award” v kategorii originální hudební tvorba a adaptovaná hudební tvorba ve filmu – Krzesimir Dębski (2000)

Další informace editovat

  • Tento film v polských kinech vidělo nejvíce diváků od roku 1989, celkem 7,15 miliónů.
  • Speciální efekty vytvořila firma Machine Shop, která se již dříve podílela na filmech jako Terminátor 2: Den zúčtování, nebo Statečné srdce.
  • Film je na pátém místě (2012) na seznamu nejnákladnějších polských filmů.[17]
  • Některé scény byly točeny ve skanzenu "Muzeum mazovské vesnice"[18] v Sierpci.[pozn. 11], kde je stále možné vidět kulisy z filmu, a také v archeoparku Biskupin[pozn. 12] a na polygonu v Biedrusku[pozn. 13].
  • Exteriéry Benediktinské opatství v Týnci u Krakova byly použity jako pohled na dobyté ukrajinské město Bar.
  • Natáčení trvalo od 6. října 1997 do 28. června 1998.
  • Film propagovala píseň Balada pro dvě srdce, kterou nazpívali Edyta Górniak a Mietek Szcześniak.
  • bylo natočeno téměř 130 kilometrů filmového materiálu.
  • Jedním z důvodů, proč Jiří Hoffman natočil trilogii "od konce" bylo, že právě v tomto pořadí četl díla H. Sienkiewicze, když byl jako malý poslán na Sibiř.
  • Meč Longina Podbipięty, který ve filmu používal Wiktor Zborowski, byl vykován Aleksandrem Dobromilskim.
  • Rozpočet filmu byl 24 miliónů PLN.

Soundtrack editovat

Soundtrack k filmu Ohněm a mečem byl uveden 24. ledna 1999 hudebním vydavatelstvím Pomaton EMI[19]. Skladby jsou zkomponovány Krzesimirem Dębskim, s texty Jacka Cygana. Vokály nazpívali Edyta Górniak a Mietek Szcześniak.

Skladby editovat

(text v závorce je polský název)

  1. Prolog
  2. Píseň Jana (Pieśń Jana)
  3. Píseň Heleny (Pieśń Heleny)
  4. Úťok Kozáků (Atak Kozaków)
  5. Neohraničená, široká stepi (Bezkresny, szeroki stepie ...)
  6. Bohunova balada (Dumka Bohuna)
  7. Bohunův hněv (Gniew Bohuna)
  8. Nájezd polské jízdy (Szarża jazdy polskiej)
  9. Obrana Zbaraže (Obrona Zbaraża)
  10. Pan Longin (Pan Longinus)
  11. Cesta (Ruta miata)
  12. Husaří umírají (Husaria ginie)
  13. Bitva (Bitwa)
  14. na zelené Ukrajině (polsky Na zielonej Ukrainie)
  15. Pan Onufry Zagloba (Pan Onufry Zagłoba)
  16. Dejte děvče (Dajcie dziewkę ...)
  17. Pacholek Rzędzian a Kozáci (Rzędzian i kozacy)
  18. Sbohem milá. Posel to je svaté poslání. (Żegnaj miła...poseł to święta rzecz ...)
  19. Janovy rozpaky (Rozpacz Jana)
  20. Povstání. Ty bys je v krvi utopil (Bunt. Ty byś we krwi utopił ...)
  21. A kdo tu je šťastný, na té Ukrajině (A kto tu jest szczęśliwy na tej Ukrainie)
  22. Horpyně (Jar Horpyny)
  23. Helena v lázni (Helena w kąpieli)
  24. Tataři (Tatarzy)
  25. Píseň Heleny, instrumentální verze (Pieśń Heleny)
  26. Na Zelené Ukrajině (Na zielonej Ukrainie)
  27. Balada pro dvě srdce (Dumka na dwa serca), Edyta Górniak a Mietek Szcześniak

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Někdy je znám také jako Onufry Zagłoba.
  2. ↑ Polsky Czapliński.
  3. ↑ Polsky kniahinia Kurcewiczowska.
  4. ↑ Jedná se o fiktivní postavu pojmenovanou jako Helena Kurcewiczówna.
  5. ↑ Polsky Bitwa nad Żółtymi Wodami. Bitva se odehrávala od 29. dubna do 16. května 1648. GPS 48.473056, 33.501944.
  6. ↑ Polsky Bitwa pod Korsuniem. Bitva se odehrála se 26. května 1648. GPS 49.436111, 31.170278.
  7. ↑ Polsky Czarci Jar. GPS 53.554722, 20.167778.
  8. ↑ Polsky Piernacz. Osobní zbraň. U kozáků sloužil jako propustka, právo k průjezdu, z latiny salvus conductus.
  9. ↑ Polsky Pospolite ruszenie. Francouzsky levée en masse.
  10. ↑ Polsky Bitwa pod Piławcami. Odehrála se 23.−25. září 1648. GPS 49.600663, 27.459743.
  11. ↑ Město v Polsku, v Mazovském vojvodství, nad řekou Sierpienice. GPS 52.853056, 19.668056.
  12. ↑ Archeologická lokalita v Kujavsko-pomořské vojvodství. GPS 52.788333, 17.744444.
  13. ↑ Vesnice Biedrusko, německy Weißenburg. v Velkopolské vojvodství. GPS 52.543056, 16.946944.

Reference editovat

  1. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Bogdan Stupka. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Alexandr Domogarov. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Krzysztof Kowalewski. www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Michał Żebrowski. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Zbigniew Zamachowski. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Andrzej Seweryn. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Wiktor Zborowski. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Wojciech Malajkat. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Ewa Wiśniewska. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Maciej Kozłowski. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Marek Kondrat. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ Daniel Olbrychski. IMDb [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Jerzy Bończak. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  15. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Gustaw Holoubek. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Adam Ferency. FDb.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ MARCZAKMAR. Rankingowo [online]. 2013-08-28 [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. (polsky) 
  18. ↑ Muzeum Wsi Mazowieckiej
  19. ↑ „Ogniem i mieczem” ścieżka dźwiękowa . www.film.org.pl. [dostęp 2012-04-09]. Archivovaná kopie. www.film.org.pl [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-02. 

Literatura editovat

  • Sienkiewicz Henryk: Ohněm a mečem, Vydáno 1986, Odeon, Stran 790, Překlad Vendulka Zaplatalová, Autor obálky Milan Hegar, Vazba knihy pevná, vázaná s přebalem, Náklad 82 000 ks

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ohněm_a_mečem_(film)&oldid=23373294“