Ochmet
Ochmet (Loranthus) je rod rostlin z čeledi ochmetovité. Jsou to opadavé nebo stálezelené poloparazitické keře se vstřícnými listy a nenápadnými přisedlými květy, rostoucí zejména na dubech. Plodem je bobule. Rod zahrnuje v závislosti na taxonomickém pojetí od 2 do 10 druhů. Je rozšířen od Evropy po Japonsko a jihovýchodní Asii. V teplejších oblastech České republiky se vyskytuje ochmet evropský.
 Ochmet | |
|---|---|
 Nakvétající ochmet evropský | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | santálotvaré (Santalales) |
| Čeleď | ochmetovité (Loranthaceae) |
| Rod | ochmet (Loranthus) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Ochmety jsou opadavé nebo stálezelené (L. odoratus), poloparazitické, lysé, dvoudomé keře s jednoduchými téměř až zcela vstřícnými listy se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou jednopohlavné, zpravidla pěti nebo šestičetné, přisedlé, uložené v prohlubních vřetene úžlabního nebo vrcholového hroznu. Každý květ je podepřen drobným listenem. Kalich je vejcovitý, bez laloků. Koruna je bílá, nažloutlá nebo zelenavá, tvořena 4 nebo 6 drobnými, volnými korunními lístky. Tyčinky jsou přirostlé ke korunním lístkům. Semeník obsahuje jedinou komůrku a nese válcovitou čnělku zakončenou hlavatou až uťatou bliznou. Plodem je kulovitá až vejcovitá, hladká bobule.[1][2]
-
Kvetoucí ochmet evropský -
Ochmet evropský se zralými bobulemi
_IMG_9783.jpg)
Rozšíření editovat
Rod ochmet zahrnuje v závislosti na taxonomickém pojetí 2[2] až 10[1] druhů. Je rozšířen od střední a jihovýchodní Evropy přes jihozápadní a Střední Asii, Himálaj, Mongolsko a Čínu po Japonsko a jihovýchodní Asii.[1][3][2] Ochmet evropský (v úzkém taxonomickém pojetí) je rozšířen ve střední a jihovýchodní Evropě, izolovaně také v jižním Turecku a na Krymu. V České republice roste poměrně hojně až roztroušeně v teplejších oblastech.[4] Druh Loranthus odoratus se vyskytuje v tropické jihovýchodní Asii na ostrovech Sumatra a Sulawesi.
Ekologické interakce editovat
Ochmety jsou poloparazitické keře, rostoucí na kmenech a větvích jiných dřevin. Nejčastěji rostou na různých druzích dubů. Ochmet evropský je vzácně nacházen i na jiných listnatých dřevinách, jako je habr obecný, trnka obecná nebo javor babyka, mimo území ČR i na kaštanovníku, buku lesním nebo lípě. Může být naopak hostitelem jmelí bílého.[4] Některé asijské taxony rostou i na jiných zástupcích čeledi bukovité, na meruňce, hrušních, břízách, jilmech, olších nebo platykaryji z čeledi ořešákovité. Tchajwanský druh Loranthus kaoi parazituje na jiných poloparazitických zástupcích čeledi ochmetovité, zejména na rodu Taxillus.[1]
Ochmet proniká haustorii do dřeva hostitelské dřeviny a připojuje se přímo k cévám xylému, z nichž čerpá vodu a minerální látky jdoucí od kořenů do koruny stromu. Rostlina provozuje vlastní fotosyntézu a nedochází k výměně asimilátů s hostitelem.[5]
Taxonomie editovat
Taxonomie rodu Loranthus je dosud velmi nesjednocená. V minulosti do něj byly řazeny stovky druhů (Květena České republiky uvádí 450 až 500 druhů[4]), které byly s nástupem molekulárních metod postupně rozřazeny do jiných rodů této taxonomicky komplikované čeledi. K. Kubitzki uvádí v díle vydaném v roce 2015 pouze 2 druhy: Loranthus europaeus a L. odoratus. Druh L. europaeus je zde pojat široce, s rozšířením sahajícím od Evropy až po Japonsko, a jsou do něj zahrnuty asijské druhy (L. tanakae, L. lambertianus, L. delavayi, L. kaoi aj.), v některých starších zdrojích řazené do samostatného rodu Hyphear.[2][1][3][6] Podle výsledků molekulárních studií je nejblíže příbuzným rodem monotypický rod Cecarria, zastoupený jediným druhem v oblasti od Malých Sund po Austrálii.[7]
Zástupci editovat
- ochmet evropský (Loranthus europaeus)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e QIU, Huaxing; GILBERT, Michael G. Flora of China: Loranthus [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 12. Berlin: Springer, 2015. ISBN 978-3-319-09295-9. (anglicky)
- ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.
- ↑ GLATZEL, G. Mineral Nutrition and Water Relations of Hemiparasitic Mistletoes: a Question of Partitioning. Experiments with Loranthus europaeus on Quercus petraea and Quercus robur. Oecologia. 1983, čís. 56.
- ↑ OHWI, Jisaburo. Flora of Japan. Washington: Smithsonian Institution, 1965. (anglicky)
- ↑ VIDAL-RUSSELL, R.; NICKRENT, Daniel L. Evolutionary relationships in the showy mistletoe family (Loranthaceae).. American Journal of Botany. 2008, čís. 95(8). Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu ochmet na Wikimedia Commons 
Taxon Loranthus ve Wikidruzích
