Občina Radovljica
Občina Radovljica je jednou z 212 občin ve Slovinsku. Nachází se v Hornokraňském regionu na území historického Kraňska. Občinu tvoří 52 sídel, její rozloha je 118,7 km²[1] a k 1. lednu 2017 zde žilo 18 822 obyvatel.[2] Správním střediskem občiny je město Radovljica.
| Občina Radovljica | |
|---|---|
.jpg) Historické jádro města Radovljica | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°21′ s. š., 14°10′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Slovinsko |
| Historická země | Kraňsko |
| Statistický region | Hornokraňský region |
| Administrativní dělení | 52 sídel |
 Občina Radovljica na mapě Slovinska | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 118,7 km² |
| Počet obyvatel | 18 822 (2017) |
| Hustota zalidnění | 158,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | občina |
| Župan | Ciril Globočnik |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Gorenjska cesta 19 4240 Radovljica |
| PSČ | 4240 |
| Označení vozidel | KR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie editovat
Leží na severozápadu Slovinska v Karavankách. Nejvyšším bodem je Veliki vrh (2060 m n. m.). Jižní částí občiny protéká řeka Sáva. Ve směru od severozápadu na jihovýchod občinu protíná dálnice A2.
Historie editovat
Trhová práva získala obec roku 1346 a roku 1510 se stala městem. Město mělo i vlastní soudnictví a mohlo vybírat mýtné. Tuto autonomii zrušil až císař Josef II.[3]
Popis editovat
Historické centrum se vypíná na 75 vysokém návrší nad řekou Sávou. Staré město se uchovalo znaky pozdněgotické a renesanční architektury, od půdorysu a orientace domů až po detaily některých staveb. Po velkém ohni roku 1835 byla většina domů přestavěna v klasicistním stylu. Historické domy lemují hlavní ulici, která se pak rošiřuje na náměstí Linhartov trg. Z původně 16 městských věží se zachovalo aspoň částečně 9. Za pozornost stojí Šivecův dům ze 16. století s pozdněgotickými prvky a freskovou fasádou. Dále Vidičův dům ze 17. století rovněž s freskami na fasádě. V Linhartově domě se narodil Anton Tomaž Linhart zakladatel slovinského dramatu. Na náměstí se nalézá i Thurnov grad, který prošel barokní úpravou a jeho fasádu zdobí štuková výzdoba. Dále je zde kostel sv. Petra, původně románská stavba získala koncem 15. století pozdně gotický vzhled. Vedlejší starobylá fara zaujme arkádami ze 16. století v nádvoří.[3]
Členění občiny editovat
Občina se dělí na sídla: Begunje na Gorenjskem, Brda, Brezje, Brezovica, Dobravica, Dobro Polje, Dvorska vas, Češnjica pri Kropi, Črnivec, Globoko, Gorica, Hlebce, Hraše, Kamna Gorica, Kropa, Lancovo, Lesce, Lipnica, Ljubno, Mišače, Mlaka, Mošnje, Nova vas pri Lescah, Noše, Otoče, Ovsiše, Peračica, Podnart, Poljče, Poljšica pri Podnartu, Posavec, Praproše, Prezrenje, Radovljica, Ravnica, Rovte, Slatna, Spodnja Dobrava, Spodnja Lipnica, Spodnji Otok, Srednja Dobrava, Srednja vas, Studenčice, Vošče, Vrbnje, Zadnja vas, Zaloše, Zapuže, Zgornja Dobrava, Zgornja Lipnica, Zgornji Otok, Zgoša.
Sousední občiny editovat
Sousedními občinami jsou: Tržič na severu a východě, Naklo na jihovýchodě, Kranj na jihu, Bohinj na jihozápadě, Bled na západě a Žirovnica na severozápadě.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Radovljica na německé Wikipedii a Občina Radovljica na slovinské Wikipedii.
- ↑ Statistični urad Republike Slovenije. Statistični urad RS: Territorial units and house numbers by the municipalities, Slovenia, half-yearly [online]. [cit. 2016-10-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Statistični urad Republike Slovenije. Statistični urad RS [online]. [cit. 2017-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b DRAŽAN, Jan. Slovinsko. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2009. ISBN 978-80-7316-292-4.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Občina Radovljica na Wikimedia Commons - (slovinsky) Občina Radovljica na Geopedii
- (slovinsky) Oficiální stránky Občiny Radovljica
