OTR-21 Točka

OTR-21 Točka
SS-21 Scarab
OTR-21 Točka ; SS-21 Scarab
	Rakety OTR-21 Točka na přehlídce v Jekatěrinburgu
Výrobce	KBM, Kolomna, Rusko
Uživatel	Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bulharsko, Jemen, Kazachstán, Rusko, Severní Korea, Sýrie, Ukrajina
Zařazení	1976–současnost (Scarab A) ; 1989–současnost (Scarab B); 1990–současnost (Scarab C)
Vlastnosti
Délka	6,4 m
Vzletová hmotnost	2000 kg Scarab A ; 2010 Scarab B ; 1800 Scarab C
Odpalovací zařízení	BAZ-5921
Naváděcí systém	Inerciální navigace
Dolet	70 km Scarab A ; 120 km Scarab B ; 185 km Scarab C
Rychlost letu	1.8 km/s (Mach 5.3)
Stupně	1
1. stupeň
Tah	96 kN
Palivo	tuhé palivo

OTR-21 Točka (rusky оперативно-тактический ракетный комплекс (ОТР) «Точка»; česky operačně-taktický raketový komplet „Točka“, „Tečka“) je v SSSR vyvinutá taktická balistická raketa krátkého dosahu. V indexu GRAU dostala označení 9K79, zatímco v kódu NATO SS-21 Scarab. K jejímu převozu slouží odpalovací vozidlo 9P129, postavené na obojživelném podvozku BAZ-5921/5922 (užívaný také pro rádiolokátor pozemního průzkumu 1L268 Kredo-1S, protiletadlový komplet 9K33 Osa, i v čistě transportní verzi).

Rozmisťování raket OTR-21 na území východního Německa začalo roku 1981, kdy nahrazovaly starší systém Luna-M.

Popis editovat

OTR-21 je mobilní raketový odpalovací systém určený k nasazení na bojišti spolu s dalšími pozemními bojovými jednotkami. Zatímco 9K52 Luna-M je velká a relativně nepřesná, OTR-21 je mnohem menší. Samotnou střelu lze použít k přesným úderům na nepřátelské taktické cíle, jako jsou kontrolní stanoviště, nádraží, mosty, skladovací zařízení, soustředění vojsk a letiště. Tříštivou bojovou hlavici lze nahradit jadernou, biologickou nebo chemickou. Díky pevnému palivu se střela snadno udržuje a nasazuje.

Jednotky OTR-21 jsou obvykle řízeny v brigádní struktuře. V brigádě je 18 odpalovacích zařízení; každé odpalovací zařízení je vybaveno 2 nebo 3 raketami. Vozidlo je zcela obojživelné, s maximální rychlostí 60 km/h na souši a 8 km/h ve vodě. Je chráněno proti NBC látkám. Systém byl vyvíjen od roku 1968 a dodnes byly vyvinuty tři varianty:

Scarab A editovat

Původní Scarab A vstoupil do služby v sovětské armádě v roce 1975. Nese jeden ze tří typů bojových hlavic:

482 kg konvenční HE.
fragmentační (smrtící rádius více než 200 m).
jaderný

Minimální dostřel je asi 15 km, maximální dostřel je 70 km a přesnost se odhaduje na 150 m.

střela 9M79K pro raketový systém 9K79 Tochka

Scarab B editovat

Vylepšený Scarab B (Tochka-U) prošel v letech 1986 až 1988 státními zkouškami a byl zaveden v roce 1989. Vylepšená pohonná hmota zvýšila dolet na 120 km. Výrazně se zlepšila přenost a to na 95 m.