Nové Zámky
Nové Zámky (maďarsky Érsekújvár, německy Neuhäusel, turecky Uyvar) je slovenské okresní město v Nitranském kraji, 37 km jižně od Nitry a 80 km východně od Bratislavy, na řece Nitra. Ve městě žije přibližně 38 tisíc[1] obyvatel a je tak 15. největším slovenským městem. Roku 2011 zde žilo 64,6 % Slováků a 22,3 % Maďarů.
| Nové Zámky | |
|---|---|
 Hlavní náměstí | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°59′8″ s. š., 18°9′28″ v. d. |
| Nadmořská výška | 119 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Nové Zámky |
| Tradiční region | Podunajsko |
  Nové Zámky Nové Zámky, Slovensko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 72,57 km² |
| Počet obyvatel | 37 791 (2021) |
| Hustota zalidnění | 520,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Primátor | Otokar Klein |
| Vznik | 1573 |
| Oficiální web | www |
| primator | |
| Telefonní předvolba | 035 |
| PSČ | 94002 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | NZ |
| NUTS | 503011 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charakter města editovat
Nové Zámky leží ve střední části rovinaté a úrodné Podunajské nížiny na důležité dopravní spojnici mezi Bratislavou a Budapeští. Díky těmto podmínkám zde postupem času vznikl potravinářský a konzervárenský průmysl a také železniční stanice, která odstartovala růst města – Nové Zámky jsou důležitým železničním uzlem Slovenska
Historie editovat
V letech 1573–1581 zde byla vybudována pevnost, která ve své době patřila k největším a nejdokonalejším. Dnešní město vyrostlo okolo této pevnosti. Dne 10. července 1621 zde při obléhání pevnosti, držené vojskem Gabriela Bethlena, padl velitel císařských vojsk generál Karel Bonaventura Buquoy.[2] Osmané se pevnost pokoušeli během svého tažení v Uhersku šestkrát neúspěšně dobýt, podařilo se jim to v roce 1663. Nové Zámky pak Turci drželi až do roku 1685. V 18. století zde vypuklo mnoho protihabsbuských povstání, stejně jako v celém tehdejším Uhersku.
V roce 1724 byla novozámecká pevnost na příkaz uherského krále Karla VI. zdemolována. V roce 1856 zde byla Františkem Farkašem založena romská škola.[3]
Maďarsko-československá válka editovat
V roce 1918 se Nové Zámky staly součástí nově vzniklého Československa. Dne 3. června 1919 pak ale v rámci maďarsko-československé války město obsadila maďarská armáda a u Nových Zámků probíhaly při obraně Československa téžké boje.[4] Dne 20.6.1919 padl u Nových Zámků velitel československého 39. střeleckého pluku major (podplukovník in memoriam) Jiří Jelínek.[5][6]
Druhá světová válka editovat
Na základě první vídeňské arbitráže byly Nové Zámky v listopadu 1938 připojeny k Maďarsku. Během druhé světové války pak Nové Zámky byly nejvíce bombardovaným slovenským městem.[zdroj?] V tomto období jeho obyvatelstvo zažilo tři velká bombardování anglo-americkými leteckými silami. Dva nálety proběhly 7. a 14. října 1944. Při druhém z nich byla kobercovým bombardováním zničená celá oblast v okolí nádraží a železniční kolonie města. Na území vlakového depa bylo napočítáno 364 bombových kráterů, bylo zničeno 40 lokomotiv s 1 370 naloženými vagóny. Zachovala se jen vodárenská věž. Při těchto bombardováních zahynulo přes 2 400 obyvatel města. Nejtragičtější bylo třetí bombardování 14. března 1945 (dva týdny před osvobozením města), kdy anglo-americké letectvo shodilo na město 700 bomb. Z původních 3 394 domů bylo zničeno 2 023. Většina historických staveb města byla zničena. Při tomto náletu zahynulo 4 000 obyvatel a dalších 6 000 jich zůstalo bez přístřeší. Celkem těmto spojeneckým bombardováním padlo za oběť téměř 6 500 obyvatel města což bylo asi 40 %.
Pamětihodnosti editovat
- Evangelický kostel, jednolodní neogotická stavba z let 1904–1905 s pravoúhlým ukončením presbytáře a představenou věží. Autorkou oltářního obrazu je budapešťská malířka Ritta Boemm. Obraz je v pointilistickém stylu a nese název Rozsévač. Fasády kostela jsou členěny opěrnými pilíři z režné cihly a okny s lomeným obloukem se šambránami. Věž je ukončena trojúhelníkovými štíty a jehlancovou helmicí.
- Kalvárie, soubor z roku 1779 složený ze schodiště se sochami, dvanácti zastavení a centrálního sousoší s ukřižovaným Kristem . Areálu dominuje barokně-klasicistní kaple Sedmibolestné Panny Marie ze začátku 19. století.
- Morový sloup z roku 1740, barokní sousoší s rokokovými prvky.
- Kaple Svaté Trojice, též známá jako Bernolákova, barokní stavba z roku 1722 s polygonálním závěrem a malou střešní věží. Kapli dal postavit Jakub Škultéty. V 19. století byla upravována, obnovou prošla v roce 1977 a 1997.[31] Stojí v prostoru bývalého hřbitova zrušeného v roce 1872. V kapli je pohřben kněz Štefan Lauro, obchodník a zakladatel dívčího ústavu Michal Flenger, a novozámecký děkan a první kodifikátor spisovné češtiny, Anton Bernolák.
- Památník 250. výročí osvobození od turecké nadvlády; památník stojí na dvoře maďarské základní školy na ulici Gergelya Czuczora.
- Památník obětem Holocaustu
- Reformovaný kostel, jednolodní modernistická stavba z let 1941–1942.
- Ruiny bývalých bašt novozámecké pevnosti, Žerotínova, Michalská, Císařova, Česká, Ernestova a Forgáčova bašta, renesanční fortifikace pevnosti. Památkově chráněný je nejlépe dochovaný jihovýchodní bastion, Forgáčova bašta z let 1571–1581.
- Římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže, jednolodní původně pozdně gotická stavba s polygonálním ukončením presbytáře a představenou věží, z let 1585–1595.
- Římskokatolický kostel sv. Františka z Assisi s klášterem františkánů, jednolodní barokní stavba z let 1626–1631 s polygonálním ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty. Klášter je čtyřkřídlová raně barokní stavba z let 1626–1629. Během Rákociho povstání v klášteře býval Mikuláš Berčéni, který klášter rozšířil. Na konci 19. století byla budova zrenovována podle plánů architekta Bálintha. V knihovně byly objeveny cenné kodexy z 15. a 16. století: byl to Novozámocký kodex (maď. Érsekújvári kodex), Český kodex (maď. Cseh kodex), Thewrewk kodex (dnešním zápisem török) a Piry-hártya kodex.
- Socha Antona Bernoláka na hlavním náměstí.
- Vojenský hřbitov, na kterém je pochováno 206 vojáků, z toho 92 Čechů, Moravanů a Slováků. Na hřbitově stojí památník československých legionářů, kteří padli v roce 1919 během maďarsko–československé války při obraně Československa.[7]
- Synagoga, jednopodlažní novorománská stavba z roku 1885. Je jednou ze čtyř synagog na Slovensku, které slouží dodnes svému původnímu účelu. Obnovou prošla v roce 1910. Během bombardování města nebyla budova zasažena, ale po skončení II. světové války se dostala okraji zájmu. Obnovou prošla v letech 1989–1992 a naposledy v roce 2008. V interiéru je 19 kamenných tabulí odhalených 20. června 1999, na kterých jsou vytesána jména 3 000 odvlečených a zavražděných novozámeckých Židů.
Doprava editovat
V Nových Zámcích je železniční uzel, který spojuje trati Bratislava – Štúrovo, Nové Zámky – Prievidza, Železniční trať Nové Zámky – Zvolen, Nové Zámky – Zlaté Moravce a Nové Zámky – Komárom. Projíždí tudy mezinárodní vlaky z České republiky do Maďarska.
Obyvatelstvo editovat
Historický a demografický vývoj obyvatelstva Nových Zámků:
| Rok | Počet obyvatel | Rok | Počet obyvatel |
|---|---|---|---|
| 1694 | 1200 | 1880 | 10 584 |
| 1713 | 1525 | 1890 | 11 299 |
| 1731 | 2970 | 1900 | 13 204 |
| 1755 | 3873 | 1910 | 16 228 |
| 1779 | 4671 | 1940 | 23 306 |
| 1787 | 5167 | 1945 | 13 400 |
| 1811 | 5493 | 1946 | 18 710 |
| 1821 | 5957 | 1950 | 20 031 |
| 1830 | 6904 | 1961 | 22 041 |
| 1851 | 6936 | 1965 | 23 457 |
| 1857 | 7622 | 1991 | 42 923 |
| 1869 | 9483 | 2001 | 42 262 |
| 2011 | 39 646[8][9] |
Národnostní složení:
| Rok (údaje v %) | |||||||||
| 1700 | 1720 | 1890 | 1910 | 1930 | 1938 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Maďaři | 61 | 46 | 71 | 91,43 | 45 | 88 | 31,10 | 27,50 | 22,36 |
| Slováci | 25 | 36 | 8 | 5,94 | 42 | 9,5 | 66,82 | 69,70 | 64,62 |
| Němci | 13 | 17 | 4 | 2 | – | – | – | <0,1 | <0,1 |
| Romové | – | – | 3 | – | – | – | – | 0,80 | 0,12 |
| Židé | – | – | 13 | 8,48 | 8 | – | – | 0,07 | 0,07 |
| Nezjištěná | – | – | – | – | – | – | – | – | 11,71 |
Osobnosti editovat
- Anton Bernolák (1762–1813), kněz a jazykovědec
- Otokar Klein (* 1974), operní pěvec
- Henrieta Nagyová (* 1978), tenistka
- Robert Vano (* 1948), fotograf
- Peter Macsovszky (* 1966), spisovatel
- Vladimír Balla (* 1967), spisovatel
- Lajos Kassák (1887–1967), básník, malíř a spisovatel
Partnerská města editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nové Zámky na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. 4. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2349-8. S. 36.
- ↑ Ottův slovník naučný. Svazek 18. Praha: J. Otto, 1902. 1026 s. S. 460.
- ↑ Těžké boje o Nové Zámky. www.csol.cz [online]. [cit. 2022-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-06.
- ↑ Záznam vojáka | VOJENSKÝ ÚSTŘEDNÍ ARCHIV. www.vuapraha.cz [online]. [cit. 2020-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Hrob Jiří Jelínek a Jaroslav Steinbach | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Českoslovenští legionáři už nejsou za nájemné vrahy. Nové Zámky opraví zničený hřbitov. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-10-30 [cit. 2020-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.scitanie2011.sk [online]. [cit. 2014-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-05.
- ↑ www.scitanie2011.sk [online]. [cit. 22-11-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-01-2013.
Externí odkazy editovat
Galerie Nové Zámky na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Zámky na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Nové Zámky ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Zámky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Oficiální internetové stránky (slovensky)
- História Mesta Nové Zámky Archivováno 17. 2. 2013 na Wayback Machine. (slovensky)
