Nerudova
Nerudova je ulice na Malé Straně v Praze 1 vede z horního respektive severozápadního rohu Malostranského náměstí západním směrem vzhůru k Pražskému hradu. Patří mezi turisticky nejzajímavější ulice v Praze. Je součástí někdejší Královské cesty, kudy chodil korunovační průvod českých králů přes Karlův most na Hrad. Na horním konci se rozvětvuje na ulici Ke Hradu (směr Pražský hrad) a Úvoz (směr Pohořelec a Strahovský klášter). Z tohoto místa vycházejí severozápadním směrem vzhůru také Radnické schody.
| |||
|---|---|---|---|
 Horní část Nerudovy ulice | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Čtvrť | Malá Strana | ||
| Poloha | 50°5′19″ s. š., 14°23′58″ v. d. | ||
| Začíná na | Malostranské náměstí | ||
| Končí na | Pražský hrad (ulice Ke Hradu a Úvoz) | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 1348 | ||
| Denominace | asi 1884 | ||
| Pojmenováno po | Jan Neruda | ||
| Starší názvy | Ostruhová | ||
| Další údaje | |||
| Délka | 375 m | ||
| Šířka | 10 m | ||
| PSČ | 110 00, 120 00 | ||
| Kód ulice | 462292 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Historie editovat
Trasa ulice vznikla při novém založení Malé Strany za Přemysla Otakara II. v roce 1267, kdy tvořila hlavní osovou západo-východní komunikaci Malé Strany. Tehdy končila Strahovskou branou v místech, kde dnes navazuje ulice Úvoz. Příčnou osu uzavíraly z jihu Újezdská brána v Karmelitské ulici a románská rotunda sv. Václava.
Název editovat
Od 14. do 17. století se horní část nazývala Dláždění, Na dláždění nebo Nad Strahovskou branou a dolní část Strahovská. Pro snazší stoupání povozů se do dlažby vkládaly krokve, podle nichž se v 17.–19. století nazývala Krokevní = Sparrengasse, zkomoleně Sporrengasse = Ostruhová podle výrobců ostruh[1]. Roku 1895 byla přejmenována po českém spisovateli a básníkovi Janu Nerudovi, který zde v domě U Dvou slunců bydlel a má tam pamětní desku.[2]
Významné stavby v ulici editovat
Měšťanské domy v ulici, často označené domovním znamením, jsou většinou středověkého původu, mají klenuté gotické sklepy, prošly renesanční přestavbou po požáru roku 1541, vesměs mají nástavby pater s malovanými trámovými stropy a s pozdně barokní nebo klasicistní fasádou. Oproti tomu pro stavbu velkých barokních paláců byly předchozí domy většinou zbořeny.
- 1/258: Lichtenštejnský palác, dnes sídlo Akademie múzických umění, má vchod z Malostranského náměstí.
- 2/205: dům U Černého orla, kde měla lékárnu rodina Fragnerů, zakladatelů dnešní Zentivy, a v suterénu měli sochařský a keramický ateliér Stanislav Martinec a Věra Martincová.
- 4/206: U Zlaté kotvy a U Tří zlatých jelínků z 18. století
- 5/256: Morzinský palác, z roku 1714, autorství budovy připsal J. B. Santinimu-Aichelovi historik architektury Oldřich Stefan, v průčelí sochy dvou mouřenínů F. M. Brokoffa, sídlo rumunského velvyslanectví.
- 6/207: U Červeného orla, středověký, s fasádou z 18. století
- 12/210: U Tří housliček nebo Rabštejnský
- 14/211: Valkounský dům, koupil a přestavěl roku 1705 J. B. Santini, fasáda kolem 1750
- 15/249: Palác Kinských, také U Zlaté koruny nebo Marštalkovský, přestavěný F. Luragem po 1683
- 16/212: U Zlaté číše, s cechovním znamením a barokní úpravou zlatníka Diesbacha
- 18/213: U Sv. Jana Nepomuckého
- 20/214: Thunovský či Kolovratský palác, dnes sídlo italského velvyslanectví. Postaven v letech 1716–1721 podle plánů J. B. Santiniho se sochařskou výzdobou M. B. Brauna.
- Kostel P. Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána, také kajetánský nebo theatinský, z roku 1691, snad podle plánů J. B. Matheye
- 25/244: U Osla v kolébce, přestavěný 1706
- 28/217: U Zlatého kola, renesanční s fasádou kolem 1790
- 29/242: U Bonapartů
- 31/241: U Sedmi švábů, přestavěn 1723
- 32/219: U Zlatého lva, s lékárnou a pamětní deskou Václava Viléma Štecha
- 33/240: Bretfeldovský palác, také U Léta a Zimy (podle barokních alegorických soch), před 1769. Název podle advokáta Josefa Bretfelda, rektora pražské univerzity a proslulého bonvivána, který zde pořádal plesy
- 34/220: U Zlaté podkovy, patrně podle plánu U. Aostalliho z doby před 1579 s pozdně barokní fasádou
- 36/221: U P. Marie Pomocné, renesanční s fasádou před 1728
- 41/236: U Červeného lva, přestavěn 1726
- 43/235: U Zeleného raka, gotický, přestavěn 1734
- 45/234: U Hlubokého sklepa
- 47/233: U Dvou slunců, renesanční, přestavěný před 1690, s pamětní deskou o pobytu spisovatele Jana Nerudy
- 49/232: U Bílé labutě, barokní
- 51/231: U Zeleného jelínka, středověký, přestavěn 1819[3]
Autobusová linka editovat
Od 3. března 1908 do 17. listopadu 1909 jezdila Nerudovou ulicí první pražská autobusová linka (a pravděpodobně vůbec první autobusová linka v českých zemích[4]), tehdy ještě pod značkou „Omnibusy král. hlav. města Prahy“. Pro opakované havárie a nespolehlivost tehdejší techniky byla zrušena, další autobusové linky byly pak v Praze zaváděny až od června 1925 a zpočátku převážně mimo centrum Prahy.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Marek Lašťovka a kolektiv: Pražský uličník, Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, I. díl, A_N. Libri Praha 1997, s. 590
- ↑ P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá strana. Str. 25 nn.
- ↑ P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá strana.
- ↑ Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, aktualizované vydání, Dopravní podnik hl. m. Prahy, 3. vydání, 2005, ISBN 80-239-5013-4, str. 97
Literatura editovat
- LAŠŤOVKA, Marek a kolektiv: Pražský uličník, Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, I. díl, A-N. Libri Praha 1997, s. 590
- VLČEK, Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy. Malá strana. Praha : Academia, 1999
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Nerudova, s. 778–790.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nerudova na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Nerudova ulice
