Něnečtina
Něnečtina spadá do skupiny samojedských jazyků uralské jazykové rodiny. S přibližně 21 900 mluvčími (údaj z roku 2010 dle www.ethnologue.com) je nejrozšířenějším jazykem v podskupině severních samojedských jazyků. Dělí se na dva dialekty - tundrovou (Ненэцяʼ вада) a lesní (Нешаӈ вата) něnečtinu. Lesní něnečtina je na pokraji zániku, tundrovou mluví zhruba 95 % populace Něnců. Něnci byli dříve označováni také jako Jurakové nebo Samojedi/Samodijci. Tato etnická skupina obývá polární končiny severovýchodní Evropy a severozápadní Sibiře, od poloostrova Kanin na Bílém moři až po deltu řeky Jenisej; žijí také na Kolském poloostrově a na ostrovech v Severním ledovém oceánu. Administrativně se toto území rozděluje na Něnecký autonomní okruh v rámci Archangelské oblasti a Jamalo-něnecký autonomní okruh v rámci Ťumeňské oblasti.
| Něnečtina | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Rusko |
| Počet mluvčích | 21 900 |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | yrk |
| Ethnologue | yrk |
| Wikipedie | |
| testovací verze | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Písmo a literatura editovat
Po staletí se zapisovalo piktografickým písmem, což patřilo obecně k rysům kultury severských národů. O ustálení psaného jazyka usilovali především pravoslavní misionáři, ve 30. letech 19. století publikoval první texty náboženského charakteru archimandrita Venjamin Smirnov. Jeden z prvních slabikářů vydal J. Sibircev (1895). Něnecký spisovný jazyk byl ustálen v roce 1932, a to na základě jednoho ze středních dialektů, který využíval latinku. Poté byl vydán slabikář Jadei vada (Nový svět), čítanka, kniha aritmetiky a školní slovníky, vedle toho také pár politických textů a drobných překladů z ruštiny. V roce 1937 se paralelně zavedl přepis do azbuky. Téhož roku Sergej Prokofjev napsal přehled gramatiky. V současné době se vydávají především učebnice, existuje ale i něnecká krásná literatura. Nejznámějšími autory jsou např. Tyko Vylka (1886-1960), Ivan Istomin (1917-1988), Leonid Lapcui (*1932) nebo Vassilij Ledkov (*1933). Jediné něnecky psané noviny – Nyjaryjana Ngyrm (Červený sever) – vychází v Salechardu, hlavním městě Jamalo-něneckého autonomního okruhu.
Moderní Něnecká abeceda:
| А а | Б б | В в | Г г | Д д | Е е | Ё ё | Ж ж |
| З з | И и | Й й | К к | Л л | М м | Н н | Ӈ ӈ |
| О о | П п | Р р | С с | Т т | У у | Ф ф | Х х |
| Ц ц | Ч ч | Ш ш | Щ щ | Ъ ъ | Ы ы | Ь ь | Э э |
| Ю ю | Я я | ʼ | ʼʼ |
V abecedě lesního dialektu něneckého jazyka se také používají písmena Ӆ ӆ a Ӭ ӭ.
Něnečtina jako předmět bádání editovat
První, kdo poukázal na příbuzenství finno-ugrických a samojedských jazyků, byl J. von Strahlenberg (1730). Sběrem lingvistického materiálu se dále zabývali D. G. Messerschmidt, J. von Klaproth nebo A. G. Schrenk. V roce 1767 se misionář J. S. Vater rozhodl vytvořit stručnou gramatiku něnečtiny, a to na základě jedné legendy; je zřejmé, že materiál, který si pro práci zvolil, rozhodně nedostačoval. O něco úspěšnější byl M. A. Castrén – vydal první gramatiku samojedských jazyků (Grammatik der samojedischen Sprachen, 1854), následně také slovník (Wörterverzeichnis aus den samojedischen Sprachen, 1855). Na tato díla v roce 1912 navázal T. Lehtisalo. V roce 1930 byl v tehdejším Leningradu založen Institut severských národů (rus. Институт Народов Севера), který se specializuje na menšinová etnika z polárních regionů a Sibiře. V roce 1937 G. Prokofjev napsal stručný přehled gramatiky, zhruba o 30 let později vydala Natal’ja Tereščenko gramatiku poněkud obsáhlejší (1966). Spolu s A. Porerkou také zkompilovala první bilingvní slovník (1948). Sbírku folkloru vydal T. Lehtisalo (1947), etnologii zkoumal L. Homich. V současné době se něnečtinou zabývá Tapani Salminen, působící na univerzitě v Helsinkách.
Gramatický systém něnečtiny editovat
Hlásky editovat
Vokály editovat
Samohlásky se dělí na krátké a dlouhé, rozlišují se také přední a zadní. V tabulkách jsou uvedený včetně ortografického přepisu.
Krátké samohlásky
| foném | přední | zadní |
|---|---|---|
| a | a | я |
| e | э | e |
| o | o | ë |
| i | ы | и |
| u | y | ю |
Dlouhé samohlásky
| foném | přední | zadní |
|---|---|---|
| æ | э | |
| í | ы | и |
| ú | y | ю |
Konsonanty editovat
| Text záhlaví | labiály | palatolabiály | dentály | palatály | veláry | glotály |
|---|---|---|---|---|---|---|
| nazály | m (м) | my | n (н) | ny | ng | |
| plozívy neznělé | p (п) | py | t (т) | ty | k (к) | q/h (“⁄ ’) |
| plozívy znělé | b (б) | by | d (д) | dy | ||
| afrikáty | c (ц) | cy | ||||
| frikatívy | s (c) | sy | x (x) | |||
| aproximanty | w (в) | ÿ (й) | ||||
| laterály | l (л) | ly | ||||
| vibranty | r (р) | ry |
Morfologie editovat
Něnečtina je syntetický, převážně aglutinační, ale z části také flektivní jazyk. Má dva hlavní slovní druhy – slovesa a jména (resp. substantiva). Vedle jmen existují i další, vedlejší druhy vykazující některé nominální kategorie – např. osobní zájmena, různé skupiny adverbií a postpozicí. Adjektiva netvoří samostatný slovní druh, ačkoliv mohou mít jisté derivační odchylky a zvláštnosti. To samé platí pro číslovky. Dalším, okrajovým slovním druhem jsou částice, tedy slova neohebná.
Slovesa editovat
U něneckých sloves se určují následující kategorie: způsob, čas, konjugace (subjektivní, objektivní, reflexivní), číslo objektu (při konjugaci objektivní), osoba a číslo subjektu. Existuje i pár neurčitých slovesných tvarů.
Způsob editovat
Něnecké sloveso může mít až 16 způsobů. Jejich druhy si předvedeme u slovesa nú- „to stand; stát“ ve 3. osobě jednotného čísla.
- indikativ: nú° - (s)he stands; on/a stojí
- imperativ, mající tři pod-způsoby: hortativ pro 1. os.: 1. sg. núxəd°m - let me stand (lépe by se překládal pl., tedy „stůjme“); imperativ pro 2. os.: núq – stand!; stůj!; optativ pro 3. os.: 3. sg. nú°ya - let him/her stand; ať on/a stojí
- konjunktiv: núyi - (s)he will stand (request); bude(-li) stát
- necesitativ: núbcu -(s)he shall stand (demand); měl/a by stát
- interogativ: núsa - did (s)he stand?; stál/a?
- imperfektivní probabilitativ: núnaki° - (s)he may stand; mohl/a stát
- perfektivní probabilitativ: núweki° - (s)he may have stood; mohl/a býval/a stál/a
- obligativ: núbcaki° - (s)he should stand (expectation); měl/a by býval/a stá/a
- imperfektivní aproximativ: núnarəxa - (s)he seems to stand; vypadá, že stál/a
- perfektivní aproximativ: núwerəxa - (s)he seems to have stood; vypadá, že býval/a stál/a
- aproximativ futura: núw°ntar°xa - (s)he seems to be going to stand; vypadá, že bude stát
- superprobabilitativ: núwan°ŋkəbya - (s)he probably stands; pravděpodobně stojí
- hyperprobabilitativ: núr°xawi° - (s)he must have stood; musel/a stát
- narativ: núwi° - (s)he has stood; stojí, popř. stál/a
- reputativ: núw°na - (s)he is supposed to stand; má stát
- desiderativ: núr°wa - (s)he is encouraged to stand; je vybízen/a, aby stál/a
Čas editovat
Uvádí se dvě kategorie času – aorist a préteritum. Aorist, jakožto čas jednodušší, nemá žádné speciální tvoření, préteritum vyžaduje sufix.
| aorist | préteritum | |
|---|---|---|
| 1. os. sg. | núəd°m | nú°dəmcy° |
| 2. os. sg. | núən° | nú°nəsy° |
| 3. os. sg. | nú° | núəsy° |
Konjugace editovat
Slovesa se rozdělují do čtyř konjugačních skupin:
- Intranzitivní slovesa mají pouze subjektivní konjugaci.
- Tranzitivní mohou mít subjektivní i objektivní konjugaci.
- Reflexivní slovesa mají reflexivní.
- Tranzitivně-reflexivní mají všechny tři typy.
Konjugační skupiny jsou spojeny se čtyřmi sadami osobních sufixů:
- pro subjektivní konjugaci,
- pro objektivní konjugaci, pokud je objekt v singuláru,
- pro objektivní konjugaci s objektem v plurálu,
- pro reflexivní konjugaci.
Osoba a číslo editovat
Něnecké sloveso rozlišuje tři čísla (singulár, duál, plurál) a tři osoby. Následující tabulka obsahuje nejběžnější osobní sufixy pro indikativ (a další slovesné způsoby), a to podle konjugačních skupin zmíněných výše.
| číslo | osoba | subjektivní k. | objektivní k., objekt sg. | objektivní k., objekt pl. | reflexivní k. |
|---|---|---|---|---|---|
| singulár | 1. | -t-əm | -m-ə | -n-ə | -m-əq |
| 2. | -n-tə | -r-ə | -t-ə | -n-tə | |
| 3. | ø | -t-a | -t-a | -q | |
| duál | 1. | -n-yih | -m-yih | -n-yih | -n-yih |
| 2. | -t-yih | -r-yih | -t-yih | -t-yih | |
| 3. | -xəh | -t-yih | -t-yih | -xəh | |
| plurál | 1. | -m-aq | -m-aq | -n-aq | -n-aq |
| 2. | -t-aq | -r-aq | -t-aq | -t-aq | |
| 3. | -q | -t-oh | -t-oh | -t-əq |
Jména editovat
Něnecká nominální flexe vyjadřuje číslo, pád, skloňování (absolutní, posesivní, predestinační). U ne-absolutního skloňování se určuje také osoba a číslo vlastníka či predestinátora.
Číslo a pád editovat
Substantivum v něnečtině může mít tři čísla – singulár, duál a plurál. Pádů rozlišuje celkem sedm – gramatické (nominativ, akuzativ, genitiv) a lokální (dativ, lokativ, ablativ, prolativ). Druhá skupina pádu, tj. pády lokální, se neuplatňují u duálu, pády se nahrazují postpozicí.
| singulár | |
|---|---|
| nominativ | xanena |
| genitiv | xanena' |
| akuzativ | xanenam' |
| dativ | xanenan' |
| lokativ | xanenaxana |
| ablativ | xanenaxab |
| prolativ | xanenawna |
Syntax editovat
Něnečtina využívá tzv. slovosled řazení slov (subjekt-objekt-sloveso). Objekt bývá většinou v akuzativu, pokud je věta v imperativu, objekt zůstává v nominativu.
Vzorový text editovat
Všeobecná deklarace lidských práv
něnecky |
Ет хибяри ненэць соямарианта хуркари правада тнява, ӈобой ненээя ниду нись токалба, ӈыбтамба илевату тара. |
transkripce |
Et xibjari nenėc’ sojamarianta xurkari pravada tnjava, ṇoboj nenėėja nidu nic’ tokalba, ṇybtamba ilevatu tara. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
