Wikipedie

Nízkoemisní zóna

Nízkoemisní zóny jsou geograficky definované oblasti, které omezují přístup automobilů na základě výše jejich emisí, s cílem zlepšit kvalitu ovzduší v těchto oblastech. Tyto zóny fungují nebo se připravují asi v 70 městech 8 evropských zemí. Z anglického názvu low emission zone se pro ně také používá zkratka LEZ.

Česko editovat

 
Česká dopravní značka IZ 9a Emisní zóna, zavedená od 1. 1. 2016

V České republice představilo ministerstvo životního prostředí v září 2009 návrh zákona o ovzduší, který by městům umožnil zřizování nízkoemisních zón.[1] Tato možnost byla schválena v září 2011, kdy novelu schválili poslanci a přehlasovali veto prezidenta Václava Klause.[2] V únoru 2013 bylo schváleno nařízení vlády, které stanovuje podmínky pro zřizování nízkoemisních zón.[3] O zřízení takové zóny v té době uvažovala například Praha[4], Ostrava[5], Plzeň[6], Karlovy Vary[7] nebo Klimkovice[8].

Vyhláška č. 294/2015 Sb., účinná od 1. ledna 2016, zavedla zónové dopravní značky IZ 7a Emisní zóna a IZ 7b Konec emisní zóny.

V roce 2019 však stále žádná nízkoemisní zóna v Česku neexistovala.[9] Jako důvody města uváděla např. nedostatek politické shody na územním rozsahu takové zóny (Praha), dále přísné podmínky, které pro jejich zřízení zákon o ovzduší stanovuje (Brno), nebo též příliš nízký očekávatelný efekt takového opatření na kvalitu ovzduší v místě (Ostrava, Plzeň).[9]

Alternativní cestu ke snížení emisí spatřují některé radnice ve změně organizace dopravy (např. snížení rychlosti v některých částech města, rezidentní parkování, zavedení mýta).[9][10] V Praze jsou již od roku 1999 vyhláškou upravovány zóny placeného stání, jejichž množství postupně roste, obdobně dochází od roku 2018 k zavádění rezidentního parkování i v Brně a parkování ve svých centrech začínají zónově regulovat i některé další obce.[11] Tyto parkovací zóny však nejsou zřizovány na základě zákona o ovzduší a nejde tedy o nízkoemisní zóny, byť je mezi takovými některé zdroje uvádějí.[12]

Dánsko editovat

V Dánsku byly zavedeny ekologické zóny v části Kodaně, ve Frederiksbergu, v Aalborgu a připravuje se v dalších městech (Aarhus, Odense).[13]

Japonsko editovat

Tokio zavedlo nízkoemisní zónu v říjnu 2003.

Německo editovat

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
 
Začátek nízkoemisních zóny je v Německu označen typickou dopravní značkou

Německá města mají možnost zavedení nízkoemisních zón od března 2007, poprvé však byly tyto zóny zavedeny v lednu 2008. V lednu 2009 zavedlo nebo připravovalo nízkoemisní zóny asi 40 německých měst, například Berlín, Dortmund, Hannover, Kolín nad Rýnem, Mannheim, Stuttgart, Bochum, Duisburg, Essen, Frankfurt nad Mohanem, Mnichov, Brémy, Karlsruhe, Düsseldorf, Heidelberg, Regensburg.

Od ledna 2012 bylo vyhlášeno 6 nových zón a 19 existujících zón zpřísnila jejich pravidla. Vznikla také první regionální nízkoemisní zóna Porúří zahrnující území 14 měst mezi Dortmundem a Duisburgem o ploše kolem 850 km².[14] Další vlnu zpřísnění pravidel pro vjezd do desítek zón přinesl leden 2013.[15]

Automobily jsou rozděleny do 4 kategorií podle toho, kolik škodlivin vypouštějí do ovzduší. Začátek nízkoemisních zóny je v Německu označen typickou dopravní značkou s nápisem „Umwelt zone" a dodatkovou tabulkou barevnými plaketami. Do většiny německých zón doposud postačuje kterákoli plaketa.[16] V budoucnu však postupně ztratí právo vjezdu s červenými a žlutými plaketami.

Přehled zřízených nebo připravovaných zón editovat

Seznam ekologických zón v Německu[zdroj⁠?]
Datum zavedení Místa
1. ledna 2008 Berlín, Hannover, Kolín nad Rýnem
12. ledna 2008 Dortmund
1. března 2008 Ilsfeld, Leonberg, Ludwigsburg, Mannheim, Schwäbisch-Gmünd, Stuttgart, Tübingen, Reutlingen
1. července 2008 Pleidelsheim
1. října 2008 Mnichov, Bochum, Bottrop, Duisburg, Essen, Frankfurt nad Mohanem, Gelsenkirchen, Herne, Muelheim a.d. Ruhr, Oberhausen, Recklinghausen
1. ledna 2009 Herrenberg, Ulm, Heilbronn, Karlsruhe, Pforzheim, Brémy, Mühlacker
15. února 2009 Düsseldorf, Wuppertal
1. července 2009 Augsburg
1. ledna 2010 Freiburg, Heidelberg, Pfinztal
4. ledna 2010 Osnabrück

Nizozemsko editovat

Nízkoemisní zóny fungují pod názvem „milieuzones“ doposud v devíti městech (Utrecht, Eindhoven, Tilburg,'s-Hertogenbosch, Breda, Rotterdam, Maastricht, Den Haag a Amsterdam).[13]

Švédsko editovat

Země patří mezi průkopníky zavádění zón. Jako první město ve Švédsku zavedl zónu Göteborg v roce 1996 a v zóně se mu podařilo emise prachových částic z nákladní dopravy snížit zhruba 40 procent.[17] V současnosti existují nízkoemisní zóny také Lundu, Malmö a Stockholmu.

Velká Británie editovat

 
Značka vymezující nízkoemisní zónu v Londýně

Londýn zavedl nízkoemisní zónu 4. února 2008.[18]

Odkazy editovat

Reference editovat

Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Low emission zone na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BAROCH, Pavel. Ministerstvo chce bič na silnice. Aby se dalo dýchat. Aktuálně.cz [online]. Economia, 27.9.2009 [cit. 2009-10-9]. Dostupné online. 
  2. ↑ Města mohou volněji dýchat díky novele zákona o ovzduší
  3. ↑ Města konečně mohou začít zavádět emisní zóny
  4. ↑ Praha zvažuje zavedení nízkoemisních zón
  5. ↑ Konec kouřících aut za smogu v Ostravě? Zvažujeme to, tvrdí radní
  6. ↑ Sdružení vítají ochotu zvážit nízkoemisní zónu v Plzni, jsou připravena pomoci
  7. ↑ Řidiči mířící do centra Varů si budou muset kupovat emisní známky
  8. ↑ Klimkovice nízkoemisní primát nezískají. S vyhláškou počkají na stát
  9. ↑ a b c Zákaz starých aut? Rodiny by to zničilo, tvrdí města. K emisním zónám se staví vlažně. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-02-13 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ Praha zvažuje zavedení mýta. Nízkoemisní zóny zavrhla. Euro.cz [online]. 2019-09-03 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ KRUTIŠ, Pavla Hloušková ,Jana Štégnerová ,Michal Hrabal ,Petr Turek ,Pavel Vičar ,Dalibor. Parkování v jihomoravských městech? Vysoké ceny nebo zóny. brnensky.denik.cz. 2018-03-03. Dostupné online [cit. 2019-11-06]. 
  12. ↑ Praha 1 – Green-Zones.eu. www.green-zones.eu [online]. [cit. 2019-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-06. 
  13. ↑ a b Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat, (Ekologický institut Veronica, Brno 2010 ISBN 978-80-87308-02-8)
  14. ↑ Řidiči pozor, německá města omezují vjezd čoudícím autům! Německo zavádí 6 nových a zpřísňuje 19 stávajících nízkoemisních zón. www.detizeme.cz [online]. [cit. 2012-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-30. 
  15. ↑ Německo zpřísňuje nízkoemisní zóny. Česko vyčkává[nedostupný zdroj]
  16. ↑ Miroslav Šuta: Nízkoemisní zóny – diskriminace smraďochů pro čistější ovzduší měst Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine., respekt.cz, 27. ledna 2009
  17. ↑ Miroslav Šuta: Nízkoemisní zóny – diskriminace smraďochů pro čistější ovzduší měst Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine., respekt.cz, 27. ledna 2009
  18. ↑ London Low Emission Zone

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nízkoemisní_zóna&oldid=23341014“