Národní obec fašistická

česká fašistická politická strana

Národní obec fašistická (NOF) byla česká fašistická politická strana, která působila v období 1. republiky, 2. republiky a Protektorátu Čechy a Morava.[1]

Národní obec fašistická
Logo
ZkratkaNOF
Datum založení1926
Datum rozpuštění1939 (sloučení s Národním souručenstvím)
PředsedaRadola Gajda
Ideologiefašismus
antikomunismus
antisemitismus
panslavismus
Politická pozicekrajní pravice
Mládežnická org.Junáci NOF
Stranické novinyFašistické listy
Národní věstník
SloganBlaho vlasti budiž nejvyšším zákonem
Barvy
     černá
Volební výsledek2,04 % (NS RČS 1935)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní obec fašistická byla založena v roce 1926. V jejím čele stanul bývalý představitel Československých legií v Rusku, účastník bitvy u Zborova a bývalý náčelník československého generálního štábu Radola Gajda[2], který ve funkci vůdce strany zůstal až do připojení k Národnímu souručenství.

Historie editovat

První republika editovat

Strana nikdy nedosáhla významného politického vlivu, v parlamentních volbách v roce 1929 kandidovala jako součást Ligy proti vázaným kandidátním listinám, která získala tři poslanecké a jeden senátorský mandát. Ve volbách v roce 1935 kandidovala NOF samostatně a získala šest poslaneckých mandátů (167 433 hlasů).[3]

Národní obec fašistická se inspirovala italským fašismem, který přizpůsobovala českým podmínkám. Požadovala silný národní stát založený na korporativním principu, vystupovala též výrazně protiněmecky a protižidovsky. V roce 1935 se stavěla proti volbě Edvarda Beneše prezidentem republiky a v době Mnichovské krize vystupovala za obranu republiky proti nacistickému Německu.

Druhá republika editovat

V době druhé republiky se NOF stala 20. listopadu 1938 součástí Strany národní jednoty, ale stále si zachovávala svou organizační strukturu. K zániku došlo v roce 1939 sloučením do Národního souručenství. Gajda se stáhl do ústraní na svůj statek na Strakonicku a finančně podporoval emigraci českých vojáků do Polska.[4] Někdejší významný funkcionář NOF Zdeněk Zástěra se zapojil přímo do protiněmeckého odboje, což ho stálo život, když v roce 1942 zemřel v koncentračním táboře.[5] V době Protektorátu Čechy a Morava vznikla z některých členů kolaborantská organizace téhož jména, která však nehrála významnější roli a byla v roce 1943 nacisty zakázána na popud ministra Emanuela Moravce.

Po druhé světové válce nebyla a nesměla být Národní obec fašistická obnovena.

Volební výsledky editovat

 
Volební leták Národní obce fašistické

Volby do poslanecké sněmovny editovat

 
Předseda strany československý generál Radola Gajda, portrét Sándor Bortnyik
Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
19291 70 875 0,9 % 3 mandáty
1935 167 433 2,04 % 6 mandátů

1 NOF vytvořilo spolu s Radikální stranou – slovanskými socialisty (později Národní liga, uskupení kolem Jiřího Stříbrného) a několika dalšími malými uskupeními (Svaz nájemníků, Strana domkářů, malorolníků a hospodářských jednot, Družina válečných poškozenců, Jednota československého domova, Odborové sdružení hudebníků) volební koalici pod názvem „Liga proti vázaným kandidátním listinám“.

Volby do zemských sněmů v roce 1935[6] editovat

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
Čechy 68 480 ? 1 mandát
Morava a Slezsko 33 070 ? 0 mandátů
Slovensko 26 461 ? 0 mandátů

Znaky editovat

Reference editovat

  1. Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0
  2. V.L.Vodák: NOF a její vůdce Radola Gajda, 1934. 70 str.online na archive.org
  3. Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0, str. 263
  4. Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0, str. 281
  5. Nakonečný, Milan: Vlajka: k historii a ideologii českého nacionalismu. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 2001, ISBN 80-86183-24-6, str. 137
  6. Demokracie znovu posílena. Český směr. 28. 5. 1935, roč. 37, čís. 123, s. 1. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat