Muzeum nevinnosti
Muzeum nevinnosti (turecky Masumiyet Müzesi) je muzeum v Istanbulu, které v roce 2012 otevřel spisovatel Orhan Pamuk, nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 2006 a je významově spojené s jeho stenojmenným románem. V roce 2014 Evropské muzejní fórum v Radě Evropy udělilo muzeu ocenění Evropské muzeum roku (European Museum of the Year Award).
| Muzeum nevinnosti | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 2012 |
| Pojmenováno po | The Museum of Innocence |
| Poloha | |
| Adresa | Çukurcuma Caddesi - Dalgıç Çıkmaz, Beyoğlu, Istanbulská provincie,  Turecko |
| Souřadnice | 41°1′51,35″ s. š., 28°58′47,36″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web a Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik muzea editovat
Podle Orhana Pamuka se myšlenka vytvořit muzeum s věcmi z každodenního života zrodila v 90. letech 20. století. Pamuk chtěl ve stejný den otevřít muzeum a vydat román, který by byl katalogem muzea. V roce 1998 Pamuk pro tento účel koupil 120 let starou budovu v istanbulské čtvrti Chukurdzhum, v níž bylo později muzeum umístěno. Pamuk nakupoval exponáty na bleších trzích, v antikvariátech a u sběratelů nádobí, klíče, hodinky a další věci, které mohly postavy v jeho románu používat.[1]
Pamuk později napsal knihu (vydanou v roce 2008), ale ta se nestala katalogem, ale románem. Muzeum bylo otevřeno v roce 2012 a Pamuk, stále cítící potřebu katalogu muzejní sbírky, napsal a publikoval katalog Nevinnost věcí a v roce 2015 britský režisér Grant Gee ve spolupráci s Pamukem natočil dokumentární film založený na románu Nevinnost vzpomínek.[1] Je třeba poznamenat, že podle Pamukovy myšlenky lze muzeum a knihu vnímat nezávisle na sobě.[2]
Nedlouho před otevřením Muzea nevinnosti vydal Pamuk muzejní manifest, kde načrtl svou vizi muzeí budoucnosti. Podle jeho plánu by nová malá muzea měla představovat osobu, nikoli stát, na rozdíl od velkých a drahých muzeí minulosti.[3][4]
V poslední kapitole románu je vstupenka do muzea.[5]
Muzejní sbírka editovat
Muzeum, stejně jako román, vypráví příběh tragické lásky Kemala, který se má zasnoubit s pohlednou a vzdělanou ženou Sibel, ale krátce předtím potká chudou dívku, prodavačku Füsunu, do které se osudově zamiluje. Příběh se odehrává v 70. letech 20. století.[6] Sbírka zahrnuje širokou škálu předmětů (od svatebních oznámení a výstřižků z novin až po cínové lžíce a solničky), které vypráví milostný příběh Kemala a Füsuny, jejich rodin a Istanbulu.[7]
Každá malá vitrína muzea je věnována jedné z 83 kapitol románu a předměty jsou pečlivě vybírány tak, aby odpovídaly románu. Podle zápletky románu začne Kemal Basmaji, posedlý Füsunou, shromažďovat věci, které se jí týkají, včetně krádeží z jejího domu, a nakonec postaví muzeum, které je jí věnované. Exponáty muzea odpovídají věcem zmíněným v románu: například v muzeu je vystaveno 4 213 cigaret vykouřených Füsunou, její spadlá náušnice a postel, ve které později spal Kemal.[8]
Ocenění editovat
V roce 2014 se Muzeum nevinnosti stalo rozhodnutím Evropského muzejního fóra Evropským muzeem roku.[9]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Музей невинности (музей) na ruské Wikipedii.
- ↑ a b Exhibition at the pictures: Orhan Pamuk's Museum of Innocence on screen. the Guardian [online]. 2016-01-23 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Communicating Objects in Orhan Pamuk's Museum of Innocence: Observatory: Design Observer. web.archive.org [online]. 2013-03-30 [cit. 2020-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-28.
- ↑ Orhan Pamuk issues museum manifesto. Hürriyet Daily News [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Новая газета - Novayagazeta.ru. Новая газета - Novayagazeta.ru [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ The Museum of Innocence. The Museum of Innocence [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-02.
- ↑ Orhan Pamuk on His Museum of Innocence in Istanbul - Newsweek and The Daily Beast. web.archive.org [online]. 2012-10-20 [cit. 2020-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-20.
- ↑ Orhan Pamuk and Elif Shafak: Istanbul, city of dreams and nightmares. the Guardian [online]. 2016-01-27 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KENNEDY, J. Michael. Turkish Writer Opens Museum Based on Novel (Published 2012). The New York Times. 2012-04-29. Dostupné online [cit. 2020-11-20]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ European Museum of the Year Award — Winners — The European Museum of the Year Award. europeanforum.museum [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-12.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Muzeum nevinnosti na Wikimedia Commons - Kde a jak bolí láska. Muzeum nevinnosti v Istanbulu je dílem génia
- (německy) Projectpage of Sunder-Plassmann Architekten
- (anglicky) Fotografie exponátů muzea
