Wikipedie

Mutěnice (okres Hodonín)

obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji

Mutěnice (německy Mutenitz, ve středověku také Kreuz, či Crux (česky Kříž)[4]) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 10 km severozápadně od Hodonína. Obcí protéká Mutěnický potok. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel. Mutěnice jsou cílem vinařské turistiky, nachází se ve Slovácké vinařské podoblasti (viniční tratě: Mutěnská hora, Vyšicko, Dubňanská hora, Úlehle, Hraničky). Obcí prochází Mutěnická vinařská stezka. Raritou největší vinařské obce Slovácké podoblasti jsou Búdy, areál téměř 500 vinných sklepů pod Zárybnickými vinohrady.

Mutěnice
Ulice Vincence Bednáře a kostel sv. Kateřiny
Ulice Vincence Bednáře a kostel sv. Kateřiny
Znak obce MutěniceVlajka obce Mutěnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHodonín
Obec s rozšířenou působnostíHodonín
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°54′15″ s. š., 17°1′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 707 (2023)[1]
Rozloha32,37 km²[2]
Katastrální územíMutěnice
Nadmořská výška183 m n. m.
PSČ696 11
Počet domů1 143 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMasarykova 200
696 11 Mutěnice
obec@mutenice.cz
StarostaIng. Jiří Zálešák
Oficiální web: www.mutenice.cz
Mutěnice
Mutěnice
Další údaje
Kód obce586412
Kód části obce100447
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Obec Mutěnice vznikla patrně vnější kolonizací, na níž participovali v oblasti i templáři, jimž Mutěnice pravděpodobně náležely ve 13. století společně s Čejkovicemi. První zmínka o místní komendě je z 26. ledna 1349,[4] v níž se uvádí, že šlechtic Jan Chunanův z Velkých Bílovic a patricij Pavel Goblinův z Brna „kdysi posednuti nerozvážným vztekem“ zranili bratra Zdimíra, komtura domu v Kříži z řádu sv. Jana Jeruzalémského. S těmito útočníky se komtur Zdimír z Kladrubce (u Strakonic) vyrovnal. Oba útočníci byli exkomunikováni a protože se nemohli dostavit do Říma, byl sejmutím exkomunikace pověřen olomoucký biskup. Protože Zdimír je uváděn již roku 1348 jako komtur v Přibicích, muselo se tak stát asi dva tři roky předtím.[5] Okolí obce bylo dříve mnohem hustěji osídleno. Jižně od obce stávaly ve středověku vesnice Vsisko[6] a Kapanice[7] a na západ se nacházela vesnice Kuničky.[8] První písemná zmínka o vsi Mutěnice z roku 1367 uvádí, že Mutěnice patřily řádu Johanitů se sídlem ve Strakonicích. Johanité měli v Mutěnicích svoji komendu, která se měla nacházet v místech současného mutěnského hřbitova a obory. Podle legendy měla být mutěnická komenda spojena chodbou s templářskou tvrzí v sousedních Čejkovicích. Z roku 1367 je také záznam v Moravských zemských knihách v Brně, že Alžběta Herburská, jeptiška z kláštera augustiniánek v Brně, darovala mutěnickému faráři pozemky.[9]

Etymologie editovat

Místní jméno Mutěnice vzniklo z původního jména Mutinice. V průběhu času došlo ke změně „i“ na „e“, a to patrně pod vlivem jiných místních jmen zakončených na „-enice“. Jméno obce se vykládá jako "ves lidí Mutinových", vzniklo z osobního jména Mutina, což byla patrně domácí podoba osobního jména s komponentem Mut-, jako byl např. Mutimír.[10] [11]

Významné osobnosti editovat

  • Vincenc Bednář (1906–1983), kněz, zakladatel Katolického besedního domu v Mutěnicích, politický vězeň[12]
  • Josef Diviš (1896–1983), legionář, učitel, houslista, obecní kronikář[13]
  • Jan Dohnal (1894–1964), zást. státního inspektora vinařství, průkopník moderního vinařství[14]
  • Šimon Drgáč (1892–1980), československý armádní generál, legionář, náčelník Hlavního štábu čs. branné moci, vojenský atašé, politický vězeň
  • Jan Lacko (1927–2001), malíř, tvůrce sgrafit v oblasti Mutěnických búd
  • Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), první prezident Československa, státník, v Mutěnicích žil v letech 1852–53
  • Josef Pelc (1902–1987), učitel, spoluzakladatel Vinařsko-ovocnářského družstva v Mutěnicích a od roku 1947 také jeho ředitel, vězněn v koncentračním táboře[15]
  • Josef Tuhela (1885–1974), legionář, řídící učitel, starosta Sokola v Učitelském spolku v Břeclavi, předseda Českého červeného kříže[16]
  • Karel Uzel (1877–1957), místní praktický lékař, osvětově činná a regionálně významná osobnost, prarodič českého sexuologa a gynekologa Radima Uzla[17]
  • František Vaculovič (1870–1952), řídící učitel, publicista, první kronikář obce[18]

Pamětihodnosti a významná místa editovat

  • Kostel svaté Kateřiny z let 1769–1775. Postavený darem císařovny Marie Terezie na místě bývalého gotického kostela (Popis gotického kostela dle inventáře sepsaného roku 1668: Kostel sv. Kateřiny v Mutěnicích byl již opraven ze sbírek a příspěvků, je celý z kamene a šindelem pokrytý, s dřevěným chórem, má dva zvony, mešní roucha i náčiní a není posvěcený. Bohoslužby zde byly konány jen několikrát za rok. Strážnický farář a děkan F. Hranický napsal roku 1668: „kostel mutěnský byl kdysi farním, jak dosud svědčí zbytky fary a pak 1659 jako filiální do Hodonína připojen jest“). Současná podoba kostela pochází z velké části z počátku 50. let 20. století, kdy došlo ke stržení původní pozdně barokní báně a následně k navýšení věže o 11m. Zničen byl i původní chór a z vnější strany kompletně obestavěn presbytář. Mnoho těchto úprav lze dnes označit za necitlivé.
  • Drábovna, dům původně náležící obecní cihelně, a také bydliště T. G. M. v letech 1852–1853.
  • Fara z roku 1808, rozšířena roku 1888 (dnešní podoba pochází ze čtyřicátých let 20. stol.)
  • Hasičská zbrojnice postavena roku 1892
  • Ilčíkův mlýn, zaniklý parní mlýn z konce 19. stol., zbořen v 70. letech 20. stol. (dnes na místě stojí prodejna potravin)
  • Kaplanka. Bývalá fara a od roku 1698 první pobělohorská obecní škola. Sloužila až do roku 1808. (demolice roku 2007), dnes č. p. 95
  • Kaple svatého Jana a Pavla z roku 1817
  • Kaple svatého Rocha. Na cholerovém hřbitově zvaném Kerchůvek, nechala vystavět v roce 1831 mutěnická obec kapli sv. Rocha, k níž v roce 1856 přibyl litinový kříž na zděném podstavci.
  • Kaple Panny Marie Sedmibolestné postavená v roce 1882 jako rotunda
  • Kaple Nejsvětější Trojice postavena před rokem 1817
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1835
  • Kaple svatého Urbana z roku 1901
  • Kříž barokní, tzv. stromový kříž z roku 1717. Kříž nechala postavit Marie Antonie z Lichtenštejnu, provdaná Czoborová
  • Kulturní dům z roku 1938 ve funkcionalistickém slohu (původně nazýván katolický besední dům)
  • Nádraží z roku 1897](výpravní budova typu 16/H), leží na dráze Hodonín – Zaječí (od roku 1896), dříve též na dráze Mutěnice – Kyjov (od roku 1901, dráha zrušena roku 2009)
  • Nivky za Větřákem, přírodní památka
  • Nová škola podle návrhu brněnského architekta Bohuslava Fuchse (otevřena 1. září 1950)
  • Myslivna ze 17. stol. (nyní č. p. 113)
  • Obecní hostinec na návsi (křižovatce], z roku 1842. V budově původně provizorně sídlila i radnice. Později byla budova obcí prodána a nesla jméno U Růžičků. Po 1. sv. válce se z budovy stal zájezdní hostinec U Trávníků. V té době zde vzniklo i první obecní parkoviště a záložna.
  • Radnice postavená v novorenesančním slohu roku 1896
  • Stará škola z roku 1873, původně postavena v novorenesančním slohu (zbořena roku 2010)
  • Velkostatek (starý) Vznikl patrně v 16. století a byl zbořen v 70. letech 20. století (v té době nazývaný Ovčírna či Ovčáčka)
  • Velkostatek (nový) Postaven v 18. století u starého velkostatku, původní správní budova byla nahrazena novou v 70. letech 20. století

Galerie editovat

  •  
    Střed obce
  •  
    Obecní úřad
  •  
    Vinné búdy
  •  
    Nádraží
  •  
    Mutěnické rybníky


Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b Historie farnosti. Římskokatolická farnost Mutěnice [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Historie farnosti. Římskokatolická farnost Mutěnice [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ https://pdfs.semanticscholar.org/c414/8f85a0d9100de9b9a40f43a069161be49949.pdf
  7. ↑ Zaniklou osadu připomíná jméno lesa Hodonínský deník 24. 11. 2009
  8. ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Zaniklé Kuničky leží na dně rybníku (sic!). hodoninsky.denik.cz. 2010-01-27. Dostupné online [cit. 2019-10-06]. 
  9. ↑ Historie obce : mutenice.cz. mutenice.cz [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ A. Profous, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, III. M-Ř, Praha 1951, s. 158-159
  11. ↑ L. Hosák - R. Šrámek, Místní jména na Moravě a ve Slezsku, II. M-Ž, Praha 1980, s. 107-180
  12. ↑ PRČÍK, Ladislav. Páter Vincenc Bednář - kněz budovatel!. Zpravodaj obce Mutěnice. 2006, s. 6–9. 
  13. ↑ PRČÍK, Ladislav. Kronikář pan učitel J. Diviš. Zpravodaj obce Mutěnice. 2008, s. 11, 12. 
  14. ↑ PRČÍK, Ladislav. Vinařský inspektor. Zpravodaj obce Mutěnice. 2000, čís. 3, s. 8,9. 
  15. ↑ PRČÍK, Ladislav. Vzpomínka na vzácného člověka. Zpravodaj obce Mutěnice. 1997, čís. 3, s. 18. 
  16. ↑ PRČÍK, Ladislav. Řídící učitel pan Josef Tuhela. Zpravodaj obce Mutěnice. 2005, s. 6, 7. 
  17. ↑ UZEL, Radim; UZEL, Karel. Můj dědeček: MuDr. Karel Uzel. 1. vyd. [s.l.]: Epocha, 2017. 152,8 s. ISBN 978-80-7557-061-1. S. 63, 66–81. 
  18. ↑ MIHOLA, Jaroslav. Pohnutý život pana řídícího učitele. Zpravodaj obce Mutěnice. 1999, čís. 2, s. 7–10. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mutěnice_(okres_Hodonín)&oldid=23846346“