Wikipedie

Moravské Budějovice

město v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Moravské Budějovice (německy Mährisch Budwitz; česky do roku 1869 Budějovice[4]) jsou město na jihozápadě Moravy v okrese Třebíč v kraji Vysočina, 19 km jižně od Třebíče, na dopravní spojnici mezi Jihlavou a Znojmem na potoce Rokytka. Střední nadmořská výška města je 465 m n. m. Jsou také obcí s rozšířenou působností. Součástí města jsou části Jackov, Lažínky, Vesce a Vranín. Ve městě žije přibližně 7 200[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Zvěrkovice, Blížkovice, Rácovice, Domamil, Dědice, Komárovice, Častohostice, Litohoř, Nové Syrovice, Blatnice a Lukov.

Moravské Budějovice
Radnice
Radnice
Znak města Moravské BudějoviceVlajka města Moravské Budějovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°3′8″ s. š., 15°48′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 159 (2023)[1]
Rozloha37,13 km²[2]
Nadmořská výška465 m n. m.
PSČ676 02
Počet domů1 818 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ21
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Míru 31
676 02  Moravské Budějovice
mesto@mbudejovice.cz
StarostaMgr. Martin Ferdan
Oficiální web: www.mbudejovice.cz
Moravské Budějovice
Moravské Budějovice
Další údaje
Kód obce591181
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Ze západu na východ přes území obce prochází silnice I/38 z Litohoře do Grešlového Mýta, slouží také jako jižní obchvat zastavěného území města. Ze severu na jih prochází přes území města silnice II/152 z Jaroměřic nad Rokytnou přes Jackov a do Dědic, z této silnice pak jižně vychází silnice II/411 do Krnčic. Západně ze zastavěného území města vychází silnice k Litohoři, severně silnice do Lukova, jihovýchodně do části Vesce a do Lažínek a dále jižně do Častohostic. Z Lažínek na východ vede užitková silnice do Zvěrkovic. Jihozápadně ze zastavěného území města vede silnice do osady Kosová a jižně pak do chatové osady nedaleko Jackova, západně z Jackova pak vede silnice do téže chatové osady. Přes část Vranín prochází silnice z II/151 do Domamili. V dlouhodobém plánu je příprava východního obchvatu města. Severozápadně pak vychází silnice ke kopci Svatý Vít. Severně z osady Kosová vychází silnice do Litohoře. Z nádraží Moravské Budějovice vychází železniční trať Moravské Budějovice–Jemnice, přes území obce pak prochází také železniční trať Znojmo–Okříšky. Nádraží se nachází na severním okraji zastavěného území města, další zastávky se nachází v částech města Jackov a Vesce. Přes území obce prochází ze západu na sever cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs a cyklostezky 5124 (ze západu od Domamili, přes Vranín a do zastavěného území města), 5103 (severně ze zastavěného území města pod kopcem Svatý Vít a dále do Horních Lažan) a 5233 (jižně ze zastavěného území města do Krnčic). Ze zastavěného území města vychází jihozápadně modrá turistická stezka a severozápadně zelená turistická stezka. Na východním okraji území města se nachází nouzová přistávací plocha pro letadla.

Většina území města je využívána zemědělsky, zalesněná je jen část na jihozápadním okraji území města u rybníků Hrachovec a Nový Hrachovec. Další izolovaný les je na severovýchodním okraji území města. Na západním a severním okraji zastavěného území města se nachází průmyslové areály. Drobnější průmyslové areály se nachází i na okrajích částí města.

Několik km západně od území města pramení řeka Jevišovka, ta pak teče východně, tvoří část jižní hranice území obce a protéká rybníky Hrachovec a Nový Hrachovec, postupně sbírá další nepojmenované potoky, mimo jiné jeden, který protéká přes rybník U Fialovy hájenky, pak protéká jižně od zastavěného území části Jackov a přes Jackovský rybník a pak teče dál východně mimo území obce a po cca 40 km ústí u Jevišovky do Dyje. Západně od zastavěného území části Vranín pramení Vranínský potok, teče východně přes nepojmenovaný rybník, dále teče východně a přes rybníky Šingrot a Nový u háje se vlévá do řeky Rokytky. Rokytka protéká přes rybník Nový u háje, dále teče severně přes zastavěné území města a pokračuje severně, kde po asi 5 km ústí v Jaroměřicích nad Rokytnou do Rokytné. Na východním okraji území města pramení v rybníku Pod Ochozem potok Nedveka, ten pak teče východně a u Jevišovic ústí do Jevišovky. Jižně od zastavěného území města pramení Lažínský potok, ten pak teče východně, protéká přes rybník Habrk, vlévá se do něj ze severu nepojmenovaný potok, který pramení v Lažínském rybníku. Lažínský potok pak teče dál východně a po cca 3 km ústí u Hostimi do Nedveky.

Většina území měst se nachází ve výšce kolem 450 metrů nad mořem, severní okraj území města se nachází na úbočí Lukovské hory v cca 500 metrech nad mořem, západní okraj území obce je zalesněný a nachází se také kolem cca 500 metrů nad mořem. Na jihozápadním okraji území obce se nachází vrcholy Špitálka (519 m), Budějovický kopec (504 m) a Kopeček (513 m). Na severním okraji území obce se nachází těsně za hranicemi Lukovská hora (530 m) a dále i Svatý Vít (557 m), u hranic se také nachází Heřmanský kopec (470 m). Pod Lukovskou horou se nachází Jeskyně na Lukovské hoře. Těsně za západním okrajem obce se nachází kopec Velký Radvan (548 m) s vysílači.

Zastavěné území města se nachází na severním okraji území města. Území města je výrazně rozlehlejší ze západu na východ, než ze severu na jih. Mírně na jihozápad od zastavěného území města se nachází židovský hřbitov, těsně za jižní hranicí území města se nachází část Krnčic, na jihovýchodě se u silnice I/38 nachází část města Vesce, severněji i část města Lažínky, těsně za severní hranicí území města se nachází malá chatová oblast. Na západním okraji území obce se nachází část města Vranín a na západní hranici areál vysílače na kopce Velký Radvan. Těsně za jihozápadní hranicí území města se nachází samota Na Ostrůvku, jihozápadně od zastavěného území města se nachází osada Kosová, Fialova Hájenka a velká chatová osada u rybníka Nový Hrachovec. Na jižním okraji území obce se nachází část města Jackov. Těsně za západní hranicí území města se nachází zastavěná oblast Litohoře.

Nedaleko zámku v Moravských Budějovicích se v zámeckém parku nachází památný strom Jasan u zámku.[5]

Název editovat

Na osadu bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Budějovici odvozené od osobního jména Buděj, což byla domácká podoba jmen začínajících na Budi-, např. Budivoj, Budislav, Budimír. Význam obyvatelského jména byl "Budějovi lidé". Nositelem jména byl patrně velmož Budivoj doložený z počátku 13. století ve službách královny Konstancie Uherské.[6]

Historie editovat

 
Nejstarší vyobrazení Moravských Budějovic (kolem roku 1750)

První zmínka o Moravských Budějovicích pochází z roku 1231, městečko bylo zmíněno v listině, kde se oznamuje, že papež Řehoř IX. bere pod svoji ochranu vdovu po Přemyslu Otakarovi I. Konstancii Uherskou i s jejími věnnými statky. Městečko tehdy leželo na tzv. Haberské stezce. Pravděpodobně ve městě existoval i opevněný hrad a ke konci 13. století bylo datováno založení tržiště v prostorách dnešního centrálního náměstí.

Město tehdy patřilo Lichtenburkům, majitelům bítovského hradu a panství, v roce 1498 se Moravské Budějovice staly poddanským městem a dostaly do užívání znak. Město náleželo do Znojemského kraje až do roku 1868. Dalšími majiteli města byl rod Valdštejnů. Během jejich vlády bylo vydlážděno náměstí, založena škola a město postihl i velký požár v roce 1532, při němž vyhořel i zeměpanský hrad. Po bitvě na Bílé hoře byl uvězněn a ve vězení na Špilberku brzy zemřel poslední z Valdštejnů – Zdeněk IV. Brtnický –, a město po konfiskaci jako zápočet za pohledávky vůči císaři získali rakouští katoličtí páni ze Schaumburka. Prvním majitelem byl Hanibal ze Schaumburka. V roce 1648 město získal Rudolf Jindřich ze Schaumburka, a rozhodl se usadit rod v Moravských Budějovicích. Vlastnil tři domy, další tři domy a radnici konfiskoval, a na jejich základech postavil budovu zámku a hospodářské zázemí. V roce 1673 město opět postihl velký požár, kdy měla shořet polovina města a město ztrácelo obyvatele. Dalšími majiteli se v roce 1736 stal rod pánů z Wallisu. Tito jmenovali primátora města a také další úředníky, jež spravovali město. V roce 1805 tudy táhli napoleonští vojáci.

V roce 1850 byl ve městě zřízen okresní soud a berní úřad, a samotné město se stalo součástí politického okresu Znojmo. V roce 1896 bylo ve městě zřízeno okresní hejtmanství a Moravské Budějovice se staly městem okresním. V roce 1864 vznikl i český spolek Čtenářský spolek slovanský Budivoj,[4] který organizoval kulturní a vzdělávací činnost, zřídil městskou knihovnu, z jeho podnětu byla založena Vzájemná záložna, byl postaven Národní dům a např. byla v roce 1874 založena i Městská spořitelna.[4] Později vzniklo i městské muzeum, byly vydávány noviny, a také vznikla Továrna hospodářských strojů a slévárny Matěje Smrčky. Byla postavena i sokolovna pro místní členy sokola, a mezi lety 1869 a 1871 byla vybudována železnice z Vídně do Prahy. V roce 1896 byla vybudována trať z Moravských Budějovic do Jemnice.

Po čtenářském spolku vznikly i spolky další, v roce 1874 vznikl hasičský a občanský střelecký spolek, v roce 1880 spolek učitelský, v roce 1882 okrašlovací spolek, v roce 1883 Matice školská, v roce 1885 německý čtenářský spolek, v roce 1889 Sokol, v roce 1891 ženský pěvecký a vzdělávací spolek, v roce 1894 Hospodářský spolek pro okres moravskobudějovický «Jaromír» (r. 1921 se přetvořil na Okresní hospodářský spolek a r. 1943 Okresní spolek Svazu zemědělství a lesnictví),[7][8] v roce 1896 župní hasičský spolek, v roce 1899 Národní jednota, a později i další, např. Orel, legionářský, cyklistický, klub mladé generace, židovský a další.[4] V roce 1848 byla založena utrakvistická obecná škola, v roce 1867 i hlavní s nižší reálkou, v roce 1887 i česká a německá obecná škola. K roku 1889 byla založena chlapecká měšťanská škola, hned další rok byla založena i dívčí měšťanská škola. V roce 1900 byla založena i živnostenská pokračovací škola, a v roce 1911 matiční reálné gymnázium, jež bylo v roce 1919 bylo převedeno pod stát. V roce 1938 byl do Moravských Budějovic přemístěn i učitelský koedukační ústav, tentýž rok byla založena i obchodní škola a škola pro ženská povolání.[4]

Do roku 1849 patřily Moravské Budějovice do moravskobudějovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[9]

Peněžní ústavy editovat

V roce 1938 působila v Moravských Budějovicích „Vzájemná rolnická záložna“ (r. 1871), „Spar- u. Vorschußverein“ / německá Městská spořitelna (r. 1888), „Živnostenská záložna“ (r. 1920), „Lidová záložna“ (r. 1934) a německá „Hasičská záložna“.[10][11]

Družstevnictví editovat

V roce 1896 vznikla na Moravě pod patronátem katolicko-národní strany Ústřední jednota českých hospodářských společenstev pro Moravu a Slezsko, která jako první české ústředí úvěrních družstev sdružovala 86 společenstev s 6 206 členy, zakládala úvěrní družstva – raiffeisenky, které v katolicky orientovaných družstvech převažovaly. V roce 1901 bylo v Moravských Budějovicích založeno Hospodářské družstvo, které nabízelo umělá hnojiva Přerovské rol. továrny a v místnostech obilního skladiště na „Palírně“ (hostinec Palírna Ferd. Šrámka u nádraží) žitné i pšeničné otruby.[12] Na mimořádné valné hromadě v neděli 26. dubna 1903 se členové družstva dohodli na zakoupení nového pozemku pro skladiště.[13] Spory o vedení, malá prosperita a nepochopení družstevnictví ze strany rolníků provázely družstvo až do roku 1905; jeho činnost nakonec ustala.[14] V květnu 1914 otevřela strana nár. socialistů v Morav. Budějovicích obchod svého Prvního zásobního a potravního družstva „Svépomoc“. Strana se scházela ve spolkových místnostech Národního domu.[15]

Všem rolníkům doporučujeme upřímně, aby ve svém vlastním prospěchu stali se podílníky HOSPODÁŘSKÉHO DRUŽSTVA v Moravských Budějovicích. Družstvo kupuje od svých členů všeho druhu obilí i jiné plodiny za ceny nejvyšší a prodává členům co nejladněji všecky hospodářské potřeby. Má na skladě: uhlí, superfosfát (prášek), Thom. strusku, kostní moučku, sádru, kukuřici, hrách, oleje, mazadla atd. Sprostředkujeme též nákup hospodářských strojů. Zápisné 1 zl, jeden podíl jednou pro vždy 10 zl. Přijímáme od svých členů i peněžní vklady, které zúrokujeme 4½ %. — Místnosti družstva jsou v hostinci p. Ferd. Šrámka u nádraží.

Naše noviny, 23.8.1902[16]

Po vzniku Československa držela pozici lidoveckého družstevnictví «Ústřední jednota českých hospodářských společenstev úvěrních v Brně». Nejvýznamnější složku lidoveckého družstevnictví tvořila tzv. lidová hospodářská družstva (zádruhy, zemědělské družiny).[17] Stranické spory vedly nakonec v roce 1920 k rozštěpení družstevnictví. V roce 1920 ovládla „Okresní hospodářské družstvo“ Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, lidovci založili Zemědělskou družinu.[18] „Okresní hospodářské družstvo“ získalo právo vykupovat obilí a stalo se subkomissionářem „Obilního ústavu“. Správcem, členem ředitelství a splnomocněným obchodním zástupcem byl zvolen Jan Filipský.[19][20] V roce 1920 zřídilo pražské ústředí Republikánské strany v Praze «Oddělení pro Moravu», jehož úpravou byl pověřen dosavadní důvěrník okresní organizace strany v Moravských Budějovicích a člen říšského zastupitelstva strany Em. Dvořák. Veškerá agenda z Brna byla převedena do Prahy.[21] V roce 1927 se v Brně v rámci Republikánské strany ustanovilo Zemské sdružení úředníků a zaměstnanců, zaměstnaných v moravských družstvech.[22]

„Zemědělská družina“ se ocitla v nevýhodném postavení zejména po zavedení agrárnického obilního monopolu, tzv. regulovaného hospodářství obilního a jiného, jímž vznikla „Čs. obilní společnost“. Po celé jihozápadní Moravě mohla komisionálně vykupovat obilí pouze filiálka Zemědělské družiny v Telči.[23] Agrární buržoazie postupně na venkově ovládla větší část hospodářských i zemědělských podniků, peněžních ústavů, a získala i další ekonomické pozice.[17] V letech 1935–1937 se Ústřední jednota hospodářských společenstev úvěrních (předseda Fr. Wenzl) zaměřila na budování nových družstev a obilních sil.[24]

Zavilým nepřátelům práce Svazu lid. zemědělců ještě nestačila a boj se přenáší i do hospodářských a družstevních podniků. Lidoví zemědělci jsou z těchto vytlačování a právo na zastoupení ve vedení jim odpíráno (cukrovary, lihovary, škrobárny a pod.), ba i Raiffeisenky stávají se předmětem touhy politických odpůrců katolických zemědělců. Bylo nutno se bránit, a začít budovat vlastni podniky hospodářské. Západní Morava patří mezi první, kdož toto pochopili. Jsou to hlavně dvě veliká naše družstevní střediska „Zádruha” ve Znojmě a „Zemědělská družina” v Mor. Budějovicích. Obě dvě mají již desítky filiálních skladišť téměř po celém kraji a stojí jako hradba proti všem, kteří si dosud s katolických zemědělců jen blázna tropili, práva jim odpírali, za to však hospodářsky si je podmaňovali.

Stráž, 17.10.1936[25]

Okresní hospodářské družstvo se postupně sloučilo s Jemnicí, Třebelovicemi, Grešlovým Mýtem (1935) a posléze se Želetavou.[26][27] Republikánská strana vybudovala v areálu hospodářského družstva„ Dům zemědělské osvěty“ a nové obilní silo. V Domě zemědělské osvěty měla být umístěna Hospodářská záložna, místnost pro odbornou knihovnu, archiv pro hospodářský spolek a zemědělskou poradnu, spolková místnost pro menší porady, cvičná kuchyně pro občasné kurzy, v poschodí velká přednášková síň.[28]

Slavnostní otevření Domu zemědělské osvěty Františka Staňka a obilního skladiště v Moravských Budějovicích. V neděli 11. října bude v Moravských Budějovicích slavnostně otevřen Dům zemědělské osvěty Františka Staňka a odevzdáno nové obilní skladiště hospodářského družstva zemědělskou manifestací, při níž učiní m. j. projev předseda Fr. Wenzl a přísedící zemského výboru V. Stoupal a za Družstevní radu mladých jednatel O. Šťáva. Moravskobudějovicko vybudováním Domu zemědělské osvěty Františka Staňka uctilo důstojně památku vůdce jižní Moravy a vybudováním nového skladiště se přiřadilo ke krajům, jež si vybudovaly pevné tvrze zemědělského družstevnictví.

Venkov, 08.10.1936[29][30]

V roce 1934 založili lidovci v Moravských Budějovicích „Lidovou záložnu“. Sklady Zemědělské družiny (ZD) se nacházely v Telči, Dačicích, Lukách n. Jihl., Mor. Budějovicích, Jaroměřicích n. R., Třebelovicích a Vícenicích. Lidová Zemědělská družina vykupovala všechny druhy obilí a prodávala umělá hnojiva, krmiva, uhlí, benzín, oleje a další hospodářské potřeby.[31] V roce 1936 otevřela ZD v Třebíči nové sedmipatrové obilné silo a v roce 1937 se stala Zemědělská družina v M. Budějovicích komisionářem Čs. obilní společnosti pro oblast: Mor. Budějovice, Jaroměřice n. R., Blížkovice, Třebelovice, Jemnice, Dačice, Telč, Maršov, Třešť, Luka, Kamenice, Jihlava, Nová Říše, Stará Říše, Budeč, Želetava, Krasonice, Grešlové Mýto, Batelov, Stonařov, Studená, Brtnice, Jamné.[32][33]

Kromě činnosti peněžní a úvěrové, revisní a vzdělávací vyvíjela Ústřední jednota činnost hospodářskou a obchodní. Pro tuto činnost zřídila zvláštní společenstvo Jednotu hospodářských družstev, která jako obchodní ústředí sdružuje svépomocné organisace zemědělské: Hospodářská družstva, Zádruhy, Zemědělské družiny, pomocí kterých zpeněžuje zemědělcům jejich produkty a obstarává jim veškeré hospodářské potřeby.

Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 1.7.1937[34]

V roce 1937 započala Zemědělská družina se stavbou družstevní mlékárny. Mlékárna byla vybavena nejmodernějšími stroji, disponovala výrobou másla a sýrů, mléka odstředěného, mléka zahuštěného a kondenzovaného, smetany, podmáslí, tvarohu a sušeného mléka, taktéž výrobou umělých vajec. Dostavěny byly chladírny vajec a druhým rokem nová samostatná budova pro sběrnu a manipulaci vajec. V roce 1940 vyhlásil Českomoravský svaz pro mléko, tuky a vejce „Mlékárnu zemědělské družiny Moravské Budějovice“ obvodní sběrnou pro vejce z obcí soudního okresu M. Budějovice a z obcí bývalého soudního okresu Vranov: Vysočany, Oslnovice, Zblovice, Bítov.[32][35]

V roce 1945 převzal „Okresní hospodářské družstvo“ (po zrušené straně agrárníků) „Jednotný svaz českých zemědělců pro Moravu a Slezsko“ (JSČZ), ovládané komunistickou stranou a Ďurišovým ministerstvem zemědělství.[36] V budově Okresního hospodářského družstva se také nalézala Okresní úřadovna JSČZ.[37] Na podzim roku 1946 zřídil JSČZ v areálu Okresního hospodářského družstva strojně-traktorovou stanici.[38] V roce 1952 bylo Okresní hospodářské družstvo podle vyhlášky ministra výkupu č. 362/1952 Ú.l. ze dne 19. prosince 1952 znárodněno.[39] Mlékárna byla začleněna pod mlékárnu v Jaroměřicích n. Rokytnou a v Třebíči a přejmenována na „Okresní družstevní mlékárnu“ (Okresní družstevní mlékárna, z. s. s r. o., Moravské Budějovice; 1952 Horácké mlékárny, n. p., Jihlava; 1953 Mlékařské závody, n. p., Moravské Budějovice; 1958 Jihlavské mlékárny, n. p., Jihlava, závody Moravské Budějovice a Jaroměřice; 1960 Lacrum, n. p., Brno, závod Moravské Budějovice, provoz Jaroměřice; 1994 a.s. Lacrum Brno; 1992 J + R MLÉKÁRNA s.r.o.)[40][41][42] Noví majitelé mlékárny (Bedřich Štecher a Miroslav Suchý) v roce 2010 provoz v Moravských Budějovicích zrušili.[43] Hospodářské družstvo komunisté transformovali na JZD (1953–1992) se strojně-traktorovou stanicí (STS).[44] V roce 1992 privatizováno a od roku 1994 je Zemědělské družstvo Moravské Budějovice v likvidaci.[45]

Průmysl, řemesla a živnostníci editovat

Řemeslníky a živnostníky sdružovala Zemská jednota živnostenských společenstev v Brně. V roce 1940 byla založena Okresní jednota živnostenských společenstev v Moravských Budějovicích.[46] Bratři Smrčkové, továrna hospodářských strojů a slévárna Moravské Budějovice, vznikla z původně malé rodinné dílny. V roce 1947 zaměstnávala 236 zaměstnanců. Dále zde působila továrna na nábytek Bohumila Jenerála, parní pila a velkoobchod se dřevem Antonína Bachela, tesařství a parní pila Leopolda Jahody, mlýn Josefa Černohouse a celá řada drobných živnostenských firem: Alois Kulhánek (cukrářství), Rajmund Aujeský (pekařství), Jaroslav Sedláček (cukrářství), Karel Novotný (radiozávod), Jan Klimt (strojírna), Josef Šplíchal (sklad nábytku), František Šabata (kolářství a karoserie), Antonín Brych (řeznictví a restaurace), Josef Šimek (velkoobchod), Karel Kopeček (koncesovaná nákladní, autobusová a osobní doprava), Jan Vašta (zahradnictví), Jan Trojan (výroba a prodej oděvů), Bohumil Špát (smíšené zboží), Karel Kaletus (nožířství), Milada Kreuterová (národní správa sklo-porcelán), Antonín Kreuter (národní správa rámování obrazů, sklenářství), A. Babák a V. Novotný (stavitelství a tesařství), B. Dvořák (obchodní dům), B. Hromádka (železo-porcelán-sklo-smaltované nádobí), Josef Sedlák (elektrotechnický závod), Viktor Dvořák (knihtiskárna a prodejna s papírem), Jaroslav Dvořák (oprava, motocykly), F. Nesládek (drogerie), Jan Růžička obchod se střižním zbožím a galanterií, prodejna obuvi národního podniku Baťa, a řada dalších.[47][48][49]

Po znárodnění působily v Moravských Budějovicích závody národního podniku Královopolská strojírna Brno (dříve Smrčkova továrna), Moravskoslezské pily, n. p. (dříve Bachelova pila), Kovo a dřevoprůmysl (fa. J. M. Novotného), Sběrné suroviny, n. p. (Osvačilova koželužna), Středomoravské mlýny (mlýn J. Černohouse), Moravské lihovary a cukrárny (fa. Stanislav Janoštík, výroba ovocných šťáv, Mor. Budějovice).

V roce 2020 bylo oznámeno, že u silnice vedoucí z Moravských Budějovic do Jemnice bude v roce 2021 postaveno a otevřeno nové obchodní centrum.[50] Centrum se bude jmenovat Shopping Moravské Budějovice. Celkem by stavba měla mít velikost 4 tisíc čtverečních metrů. V areálu by měly být obchody s potravinami, obuví, textilem, drogerií, elektrem, chovatelskými potřebami a rychlým občerstvením. Obchodní centrum by mohla doplnit prodejna společnosti Albert nebo Kaufland. Druhá etapa bude dokončena v roce 2023.[51]

Město roku 2021 oznámilo, že po jednáních se společností Lidl by měl vzniknout ve městě její supermarket. Prodejna se bude nacházet na ulicích 1.máje a Chelčického. Podle odhadů by mohla být otevřena již v roce 2023.[52]

Obyvatelstvo editovat

Moravské Budějovice patřily až do počátku 80. let 19. století k městům s výraznou převahou českého obyvatelstva, ovládaného hospodářsky silnou německou minoritou. Vnitřní město si dlouho dobu udržovalo řemeslný ráz se silným cechem obuvníků, ve městě pracovali koželuhové, výrobci podešví, řemenáři a sedláři, krejčí, tkalci, barvíři, kloboučníci, řezníci, pekaři a mlynáři. Většina rolnických rodin sídlila na předměstí a po okraji města.[53]

Vývoj počtu obyvatel města Moravských Budějovic[54]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3503 3957 4334 4554 4728 5007 5130 5209 5985 6367 7265 7884 8004 7541
Vývoj počtu obyvatel místní části Moravských Budějovic[54]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2550 2933 3301 3492 3725 3933 4129 4367 5138 5570 6555 7278 7409 6971
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

V květnu 1945 zřídil MNV v Moravských Budějovicích internační pracovní tábor, kde byli internováni občané z Moravských Budějovic a z pohraničních obcí okresu M. Budějovice (Lovčovic, Chvalkovic, Županovic, Rancířova, Vratěnína, Mešovic, Dančovic, Korolup, Dešné, Hluboké, Lubnice a Uherčic).[55][56] V táboře byl zadržen i MUDr. Ernst Bruckner (česky Arnošt Bruckner, nar. 11. listopadu 1882), bývalý okresní zdravotní rada ze Znojma, který v roce 1938 uprchl do Moravských Budějovic. Po zřízení protektorátu se přihlásil k německé národnosti a v letech 1939–45 působil jako okresní zdravotní rada v Moravských Budějovicích.[57] Během okupace podporoval svého nevlastního bratra Josefa Grňu v odbojové činnosti, dceru přihlásil na českou školu a zahájil rozvodové řízení se svou německou manželkou. V době internace mu byl zabaven veškerý majetek v hodnotě 3,5 mil. Kčs. Proti Brucknerovi vystupoval zejména MNV, který se ostře stavěl proti jeho žádosti o udělení čsl. občanství. E. Bruckner byl poslán jako obvodní lékař do pohraničí (Vratěnín) a v dubnu 1947 trestní nalézací komise (TNT) ONV v Moravských Budějovicích rozhodla o jeho nevině. Čsl. občanství mu ale navráceno nebylo.[58] V lednu 1948 vláda rozhodla o vystěhování německých lékařů z pohraničí do vnitrozemí.[59] Ernest Bruckner působil přibližně od roku 1952 jako praktický lékař v Dolním Rakousku (Gastern). Zemřel kolem roku 1961.[60][61] První organizovaný odsun asi 300 Němců proběhl v dubnu 1946.[62] V roce 2019 byl upraven památník obětem světových válek na náměstí Míru, přibyly kamenné desky se jmény obětí.[63]

Němci v Mor. Budějovicích. V květnu 1945 bylo v Mor. Budějovicích hlášeno celkem 209 Němců včetně dětí, z toho však opravdových Němců bylo pouze 92. Podle směrnic ministerstva vnitra bylo k prvnímu odsunu navrženo 17 neproduktivních Němců a z nich po úředním přezkoumání odsunuto pouze osm. Šlo vesměs o staré osoby. Značná většina Němců, kteří se v Mor. Budějovicích během války usadili, utekli ještě před příchodem Rudé armády. Dnes mají Mor. Budějovice ve svém středu ještě tři Němce, kteří podléhají odsunu a jsou pro něj připraveni. Z nich je jedna dospělá žena s nezletilým synem a 15letá dívka. MNV v Mor. Budějovicích nepodporuje zásadně žádosti o udělení státního občanství těch osob, které za války přijaly státní příslušnost německou.

Stráž na Dyji, 04.04.1947[64]

Sčítání obyvatelstva v M. Budějovicích v roce 1947 potvrdilo pokles obyvatelstva oproti předválečným létům; z celkového počtu 4 345 bylo 2 038 mužů a 2 307 žen. Pokles byl odůvodněn odchodem obyvatelstva do pohraničí. Obyvatelé města bydleli v 1 025 domech o 1 338 bytech. Ve městě se nacházelo ještě 16 domů úplně zbořených a 15 domů k obývání nezpůsobilých.[65]

V roce 2020 byl v Tovačovského sadech zasazen buk na počest Josefa Salače, lékaře, který zemřel v roce 2019.[66]

Kultura editovat

Ve městě se na podzim koná Horákův Horácký festival, v roce 2016 jej zahájil Miroslav Táborský.[67]

Ke konci léta v Moravských Budějovicích probíhá mezinárodní hudební festival Václava Hudečka a jeho hostů (v srpnu 2018 se konal již 11. ročník).

V polovině října ve městě probíhá tradiční Císařské posvícení. Je doprovázeno výstavami, rozsáhlými trhy, průvodem městem, posvícenským programem a pouťovými atrakcemi

V roce 2021 byla oznámena účast města v soutěži Historické město roku 2021.[68] V lednu roku 2022 bylo oznámeno, že krajské kolo vyhrálo město Telč a postoupilo do celostátního kola, Jemnice a Moravské Budějovice dále nepostoupily.[69] V roce 2024 bylo oznámeno, že do celostátního kola soutěže Historické město roku 2023 za Kraj Vysočina postoupily Moravské Budějovice.[70]

V roce 2023 bylo oznámeno, že studenti místní základní umělecké školy pracují na návrhu symbolu města, který by měl stát na kruhovém objezdu na jižním okraji města.[71]

Doprava editovat

 
Železniční stanice

Městem prochází silnice I/38 a II/152, severně od města se silnice II/151 spojuje se silnicí I/38. Městem prochází cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Městem prochází železniční trať Znojmo–Okříšky a sezónní výletní trasa z Jemnice do Moravských Budějovic (tato výletní trasa se v městě napojuje na cestovní trasu). V roce 2016 byla podána žádost na Správu železniční dopravní cesty, aby byla zavedena nová zastávka v jižní části města. Dosavadní zastávka se nachází přibližně 2 kilometry od města.[72] V roce 2017 došlo k uzavření výpravčí budovy nádraží, kdy při vichřici v říjnu 2017 byla stržena část střechy.[73]

Roku 2021 bylo oznámeno, že v červnu roku 2021 bude rekonstruována budova autobusového nádraží.[74] Rekonstrukce proběhla mezi červnem a srpnem roku 2021, byla opravena výpravní hala, vystavěna nová čekárna a sociální zařízení.[75]

V listopadu 2021 byla otevřena nová lávka přes řeku Rokytku.[76] Ta je v noci výrazně nasvícena, celková cena za lávku dosáhla 5 milionů Kč.[77]

Rekonstrukce a plány editovat

V září 2018 bylo z důvodů modernizace a rozšíření expozice uzavřeno muzeum řemesel. Předpokládaný termín znovuotevření byl v sezóně 2021, nakonec bylo muzeum otevřeno v dubnu 2022.[78]

Na konci léta 2015 se začala na jižním svahu u letiště stavět nová ulice s názvem Lažínská, ulice je nyní ve výstavbě. Nově vzniká např. i ulice „Pod Spravedlností“.

Krajská rada v srpnu 2017 rozhodla o zahájení projektování obchvatu ve východní části Moravských Budějovic. Obchvat má zjednodušit sjezd ze silnice I/38 na Jaroměřice nad Rokytnou. Obchvat by začínal napojením na silnici III/4118 ve směru na Vesci, končil by napojením na stávající komunikaci II/152 ve směru na Jaroměřice nad Rokytnou. Délka plánovaného úseku je kolem tří kilometrů. Zahájení stavby se předpokládá ne dříve než za dva roky, za podmínky získání potřebných dokumentů, a především pak evropské dotace. Majetková příprava byla zahájena začátkem roku 2018. Úředníci dále zpracovávají jednotlivé stupně projektové dokumentace.

Do roku 2022 měla být na okraji města směrem na Litohoř vytvořena průmyslová zóna o rozloze 31 hektarů s přibližně 525 pracovními místy, vláda podpořila dotací vznik této průmyslové zóny, stejně tak byla schválena městem Moravské Budějovice.[79] Průmyslová zóna však narazila hned po prvotním schválení na problémy, kdy se nepodařilo vykoupit několik pozemků v budoucím území průmyslové zóny. V březnu roku 2017 pak město rozhodovalo o tom, zda v projektu pokračovat, nebo jej ukončit. Město by tak muselo vrátit dotace k projektu, v plánu však bylo pokračovat v projektu menší průmyslové zóny (kolem cca 10 hektarů), kdy financování by muselo být zajištěno bez účasti státu.[80] Průmyslová zóna bude mít 10 hektarů, v březnu 2018 to schválilo město Moravské Budějovice. Výkup pozemků začal v polovině roku 2018.[81]

Politika editovat

Volby do místního zastupitelstva editovat

V roce 2022 byl zvolena starostou Martin Ferdan, místostarostou byl zvolen Jan Švaříček.[82]

Volby do poslanecké sněmovny editovat

Volby do PSP ČR v obci Moravské Budějovice
2006[83] 2010[84] 2013[85] 2017[86] 2021[87]
1. ČSSD (34.2 %) ČSSD (23.79 %) ČSSD (23.35 %) ANO (26.37 %) SPOLU (28.16 %)
2. ODS (28.08 %) TOP 09 (18.35 %) KSČM (18.29 %) ODS (11.41 %) ANO (26.35 %)
3. KSČM (17.84 %) ODS (15.87 %) ANO 2011 (14.92 %) Piráti (10.58 %) Piráti+STAN (14.76 %)
účast 67.65 % (4285 z 6340) 64.03 % (4059 z 6341) 60.93 % (3840 z 6302) 61.35 % (3745 z 6106) 67.38 % (3996 z 5932)

Volby do krajského zastupitelstva editovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Moravské Budějovice
2008[88] 2012[89] 2016[90] 2020[91]
1. ČSSD (31.25 %) ČSSD (25.68 %) ČSSD (16.12 %) ANO (19.27 %)
2. ODS (19.21 %) KSČM (24.29 %) STAN+SNK ED (13.58 %) ODS+STO (17.19 %)
3. KSČM (17.1 %) ODS (11.24 %) ANO 2011 (13.35 %) Piráti (15.3 %)
účast 41.30 % (2631 z 6371) 40.98 % (2581 z 6323) 34.95 % (2163 z 6188) 37.18 % (2234 z 6016)

Prezidentské volby editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (1163 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (749 hlasů), a třetí místo obsadil Jan Fischer (673 hlasů). Volební účast byla 63,39 %, tj. 3998 ze 6309 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (2487 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (1497 hlasů). Volební účast byla 63,25 %, tj. 3998 ze 6321 oprávněných voličů.[92]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (1572 hlasů), druhé Jiří Drahoš (1033 hlasů), a třetí Pavel Fischer (525 hlasů). Volební účast byla 64,83 %, tj. 3936 ze 6073 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (2230 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (1964 hlasů). Volební účast byla 69,21 %, tj. 4198 ze 6066 oprávněných voličů.[93]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (1535 hlasů), druhé Petr Pavel (1240 hlasů), a třetí Danuše Nerudová (538 hlasů). Volební účast byla 70,03 %, tj. 4125 ze 5890 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (2340 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (1843 hlasů). Volební účast byla 72,28 %, tj. 4202 ze 5815 oprávněných voličů.[94]

 
Gymnázium

Školství editovat

  • Gymnázium a střední odborná škola, Moravské Budějovice, Tyršova 365
  • Střední škola řemesel a služeb
  • Základní škola Tomáše Garrigua Masaryka
  • Základní škola Havlíčkova
  • Základní umělecká škola
  • Základní škola a praktická škola
  • Dům dětí a mládeže BUDÍK
  • Mateřská škola Husova
  • Mateřská škola Šafaříkova
  • Mateřská škola Fišerova
  • Mateřská škola JABULA

Sport editovat

Památky editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravských Budějovicích.
 
Zámek
 
Kostel sv. Jiljí

Osobnosti editovat

Čestní občané editovat

V roce 2019 byl ze seznamu čestných občanů odebrán Klement Gottwald.[100] Čestní občané jsou zapisováni do pamětních knih.[101]

  • Julius Rittler, poslanec Moravského zemského sněmu, ředitel Rosických uhelných dolů, asi od 1875, jako čestný občan Moravských Budějovic uveden na úmrtním oznámení z r. 1880
  • Bedřich Apeltauer, měšťan, od 1881, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • František Augustin Urbánek, hudební nakladatel, od 1881, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Mag. Chir. František Vašek, lékař, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • JUDr. Eduard Špatinka, advokát, od 1883, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Karel Urbanec, ředitel Živnostenské banky v Praze, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Jan Trávníček, účetní v Třebíči, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8
  • JUDr. Antonín Mezník, dvorský rada, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Josef Osvačil, profesor v Opavě, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • František Dostal, farář, od 2. prosince 1883, zapsán v protokolu z 2. prosince 1883, bod 8, uveden v Pamětní knize I, s. 46
  • Zdeněk Fibich, hudební skladatel, od 5. září 1884, uveden v Pamětní knize I, s. 45
  • Václav Kosmák, kněz a spisovatel, od 9. srpna 1891, zapsán v protokolu z 9. srpna 1891, bod 15, uveden v Pamětní knize I, s. 67
  • Cyril Hain, člen obecního výboru, od 27. prosince 1891, zapsán v protokolu z 27. prosince 1891, bod 20
  • Vincenc Brandl, zem. archivář, od 27. prosince 1891, zapsán v protokolu z 27. prosince 1891, bod 19, uveden v Pamětní knize I, s. 67
  • František Bauer, kněz, brněnský biskup, od 5. července 1892, zapsán v protokolu z 5. července 1892, bod 2, uveden v Pamětní knize I, s. 67
  • Jan Plocek, okresní soudce v Moravských Budějovicích, od 20. listopadu 1892, zapsán v protokolu z 20. listopadu 1892, uveden v Pamětní knize I, s. 67
  • Arnošt hrabě Marschall, okresní hejtman, od 27. září 1905, zapsán v protokolu z 27. září 1905, bod 7, uveden v Pamětní knize I, s. 73
  • František Staněk, poslanec, později ministr a předseda poslanecké sněmovny, od 2. ledna 1907, zapsán v protokolu z 2. ledna 1907, bod 7, uveden v Pamětní knize I, s. 73
  • Ing. Augustin Osvačil, zemský inženýr, od 12. dubna 1907, zapsán v protokolu z 12. dubna 1907, bod 10, uveden v Pamětní knize I, s. 73
  • JUDr. Josef Podbrdský, zemský poslanec, od 23. října 1911, zapsán v protokolu z 23. října 1911, bod 3, uveden v Pamětní knize I, s. 74
  • Alois Jirásek, spisovatel, od 17. května 1918, mimoř. schůze 7. května 1918 – zápis není dokončen, uveden v Pamětní knize I, s. 158
  • Tomáš Garrigue Masaryk, prezident republiky, od 7. března 1930, zapsán v protokolu z 7. března 1930, uveden v Pamětní knize II, s. 349
  • MUDr. Josef Worel, lékař, od 29. ledna 1934, zapsán v protokolu z 29. ledna 1934, bod 8, uveden v Pamětní knize II, s. 406
  • Ing. Jaroslav Čech, ministerský rada na Ministerstvu veřejných prací, od 29. ledna 1934, zapsán v protokolu z 29. ledna 1934, bod 7, uveden v Pamětní knize II, s. 406
  • Jan Černý, zemský prezident, od 1. března 1934, zapsán v protokolu z 1. března 1934, uveden v Pamětní knize II, s. 408
  • Jaromír Herle, sbormistr, od 18. května 1934, zapsán v protokolu z 18. května 1934, bod 8, uveden v Pamětní knize II, s. 410
  • Josef František Svoboda, národopisec a historik, od 18. května 1934, zapsán v protokolu z 18. května 1934, bod 7, uveden v Pamětní knize II, s. 410
  • Edvard Beneš, prezident republiky, od 15. června 1936, zapsán v protokolu slavnostní schůze 15. června 1936, zapsán v protokolu z 3. srpna 1948, bod 4, uveden v Pamětní knize II, s. 445, uveden v Pamětní knize III, s. 30 – zrušeno, s. 278 – obnoveno 3. srpna 1945
  • PhDr. Josef Fišer, ředitel gymnázia, od 17. prosince 1936, zapsán v protokolu z 17. prosince 1936, bod 6, uveden v Pamětní knize II, s. 448
  • Vincenc Lesný, indolog, od 21. října 1938, zapsán v protokolu z 21. října 1938, bod 25, uveden v Pamětní knize II, s. 506
  • Josef David, předseda Národního shromáždění, od 26. ledna 1946, zapsán v protokolu z slavnostní schůze z 26. ledna 1946, uveden v Pamětní knize III, s. 303
  • Julius Ďuriš, ministr, od 22. března 1946, zapsán v protokolu z 22. března 1946, bod 4, uveden v Pamětní knize III, s. 314
  • Zdeněk Fierlinger, předseda vlády, od 11. dubna 1946, zapsán v protokolu z 11. dubna 1946, bod 1, uveden v Pamětní knize III, s. 317
  • Václav Pašek, předseda Krajského národního výboru v Jihlavě, od 16. dubna 1951, plénum MNV o udělení nejednalo, rozhodla o něm rada – zápis ze schůze 16. dubna 1951, bod 4, uveden v Pamětní knize III, s. 461
  • Jaroslav Palliardi, notář a archeolog, od 3. března 2014, udělilo Zastupitelstvo města Moravské Budějovice

Rodáci a osobnosti editovat

Partnerská města editovat

Související články editovat

Publikace a literatura editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Moravské Budějovice, s. 127–131. 
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 16. 4. 2024
  6. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 127, 128.
  7. ↑ Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 18.4.1944, 52(107, ranní vydání). s. 5.
  8. ↑ Úřední ̕list Československé socialistické republiky, Ausgabe 6, Bohemia and Moravia (Protectorate, 1939–1945), Ministerstvo vnitra, 1943, s. 4120: vládní nařízení 294/42 Sb. o organisaci zemědělství a lesnictví v Čechách a na Moravě.
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 189. 
  10. ↑ Peněžní ústavy v republice Československé roku 1920. Praha: Státní úřad statistický, 1924. s. 112.
  11. ↑ Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha: Rudolf Mosse, 1939, s. 1707,
  12. ↑ Naše noviny: Časopis pro Moravsko-Budějovicko, Jemnicko a Jaroměřicko. Moravské Budějovice: Ludvík Bartoš, 29.8.1903, 2(34). s. [4].
  13. ↑ Naše noviny: Časopis pro Moravsko-Budějovicko, Jemnicko a Jaroměřicko. Moravské Budějovice: Ludvík Bartoš, 2.5.1903, 2(17). s. [2].
  14. ↑ Kramerius, Naše noviny, 11.8.1905. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ Horácko: týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových. Třebíč: Politický klub n. s., 24.4.1914, 4 (12). s. 4.
  16. ↑ Naše noviny: Časopis pro Moravsko-Budějovicko, Jemnicko a Jaroměřicko. Moravské Budějovice: Ludvík Bartoš, 23.8.1902, 1(11), s. 44.
  17. ↑ a b Miloš Trapl: Družstevnictví Československé strany lidové. In: Osudy zemědělského družstevnictví ve 20. století, sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 15.–16. května 2002 věnovaný Lubomíru Slezákovi k 70. narozeninám, s. 73.
  18. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ Horácko: týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových. Třebíč: Politický klub n. s., 30.1.1920, 7(7). s. 3.
  20. ↑ Kramerius, Venkov 26.03.1921, s. 3.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  21. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 29.08.1920, 15(204). s. 6.
  22. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 23.01.1927, 22(19). s. 6.
  23. ↑ Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 9.8.1934, 36(30). s. 5.
  24. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 13.10.1936, 31(238). s. 5.
  25. ↑ Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 17.10.1936, 38(40). s. [1].
  26. ↑ Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 09.04.1947, 3(83). s. 4.
  27. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 09.11.1935, 30(261). s. 8: Sloučení hospodářských družstev.
  28. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 16.07.1936, 31(164). s. 5.
  29. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 08.10.1936, 31(234). s. 10.
  30. ↑ Kramerius, Venkov 08.12.1926, s. 5.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  31. ↑ Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 1.2.1934, 36(5). s. 8.
  32. ↑ a b Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebícké, 2.3.1940, 42(9). s. 3.
  33. ↑ Kramerius, Stráž - orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 22.10.1936. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  34. ↑ Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 1.7.1937, 39(27). s. [1].
  35. ↑ Ústřední list Československé ̌socialistické ̌republiky, Protektorát 1939–1945, Ministerstvo vnitra 1942, s. 367.
  36. ↑ 11/1945 Ú.l. Vyhláška o zrušení Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu z 28. května 1945.
  37. ↑ Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 28.07.1945, číslo 8, s. 4.
  38. ↑ Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 2.2.1947, 63(28). s. 11.
  39. ↑ Vyhledávání ASPI. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  40. ↑ Badatelna.eu | Státní okresní archiv Třebíč - Okresní družstevní mlékárna Moravské Budějovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-16. 
  41. ↑ Badatelna.eu | Moravský zemský archiv v Brně - Mlékařské závody, n. p., Moravské Budějovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-17. 
  42. ↑ J + R MLÉKÁRNA s.r.o.. www.megafirmy.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  43. ↑ BÁRTÍKOVÁ, Eva. Mlékárna v Budějovicích už zavřela provoz. trebicsky.denik.cz. 2010-12-09. Dostupné online [cit. 2019-06-17]. 
  44. ↑ Badatelna.eu | Státní okresní archiv Třebíč - Jednotné zemědělské družstvo Moravské Budějovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07. 
  45. ↑ KURZY.CZ. Zemědělské družstvo Moravské Budějovice,družstvo - v likvidaci - obchodní rejstřík, úplný výpis. rejstrik-firem.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  46. ↑ Badatelna.eu | Státní okresní archiv Třebíč - Okresní jednota živnostenských společenstev Moravské Budějovice. badatelna.eu [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07. 
  47. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  48. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  49. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. 
  50. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. U Moravských Budějovic vznikne nové nákupní centrum. Otevře příští rok na podzim. Třebíčský deník. 2020-05-16. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. 
  51. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Podívejte, jak v Budějovicích roste nová obchodní zóna: otevře se ještě letos. Třebíčský deník. 2021-08-09. Dostupné online [cit. 2021-08-26]. 
  52. ↑ Facebook. cs-cz.facebook.com [online]. [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 
  53. ↑ Zdeněk Beroun: Moravské Budějovice v letech 1881 - 1918. Nástin politického a spolkového profilu maloměsta, Praha 2007.
  54. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. 
  55. ↑ Tomáš Staněk: Tábory v českých zemích 1945–1948, Slezský ustav Slezského zemského muzea v Opavě, 1996: s. 230 - záznam o revizi v pracovním středisku v Moravských Budějovicích z 3. 3. 1946.
  56. ↑ ČERNÝ, Kamil. Němci pryč, znělo po druhé světové válce i na Třebíčsku. trebicsky.denik.cz. 2017-05-05. Dostupné online [cit. 2019-06-05]. 
  57. ↑ Zdeněk Štěpánek: Nacifikace a moravští lékaři (1939–1945), Matice moravská, 2004, s. 27.
  58. ↑ Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 28.02.1947, s. 5.
  59. ↑ Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 14.1.1948, 64 (11).
  60. ↑ Bruckner Arnošt, MUDr.: Státní okresní archiv Třebíč, Torzo rodinné korespondence, 1919 - 1935.
  61. ↑ Berthold Weinrich: Niederösterreichische Ärztechronik: Geschichte der Medizin und der Mediziner Niederösterreichs, O. Möbius, 1990, s. 320.
  62. ↑ ČERNÝ, Kamil. Němci pryč, znělo po druhé světové válce i na Třebíčsku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-05-05 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. 
  63. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Už se pracuje na grafickém návrhu, pomník se rozroste o jména obětí. trebicsky.denik.cz. 2019-05-31. Dostupné online [cit. 2019-05-31]. 
  64. ↑ Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 04.04.1947, 2 (14). s. 7.
  65. ↑ Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 27.06.1947, 2(26). s. 5.
  66. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Na památku zesnulého lékaře jeho blízcí zasázejí buk. Třebíčský deník. 2020-02-12. Dostupné online [cit. 2020-02-25]. 
  67. ↑ Redakce. Festival zahájí Miroslav Táborský, sám stihne odehrát patnáct rolí. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-09-19 [cit. 2016-09-21]. Dostupné online. 
  68. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Historické město roku: o titul zabojují Moravské Budějovice a Jemnice. Třebíčský deník. 2022-01-05. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. 
  69. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Historické město roku: Telč porazila na Vysočině Jemnici i Moravské Budějovice. Třebíčský deník. 2022-01-28. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. 
  70. ↑ ŠVÁRA, Ondřej. Moravské Budějovice soutěží o historické město roku. Upravily zámek i kostel. Třebíčský deník. 2024-02-02. Dostupné online [cit. 2024-03-14]. 
  71. ↑ KAŠPÁREK, Jiří. Moravské Budějovice chtějí na kruhovém objezdu dominantu. Vytvoří ji studenti. Třebíčský deník. 2023-03-31. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. 
  72. ↑ ČERNÝ, Kamil. Moravské Budějovice chtějí další zastávku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-09-14 [cit. 2016-09-21]. Dostupné online. 
  73. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Budova vlakového nádraží v Budějovicích je zavřená, vítr strhl část střechy. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-30 [cit. 2017-11-08]. Dostupné online. 
  74. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Velká rekonstrukce: autobusová hala v Budějovicích se promění k nepoznání. Třebíčský deník. 2021-03-29. Dostupné online [cit. 2021-04-26]. 
  75. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Nová moderní čekárna v Moravských Budějovicích: Podívejte se, jak se změnila. Třebíčský deník. 2021-08-31. Dostupné online [cit. 2021-10-27]. 
  76. ↑ CHŇOUPEK, Petr. Lávka za pusu a přitom krásná. Horácké noviny. 2021-11-25, roč. 32, čís. 47, s. 2. 
  77. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Lávka v Moravských Budějovicích posvítí při cestě do centra, podívejte se. Třebíčský deník. 2021-12-01. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. 
  78. ↑ Moravskobudějovické muzeum se po modernizaci otevře v roce 2022. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. 
  79. ↑ ČERNÝ, Kamil. Budějovickou průmyslovou zónu podpoří vláda dotací. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-12 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  80. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Obří projekt naráží. I kvůli nevykoupeným pozemkům. Třebíčský deník [online]. VLP, 2018-01-05 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  81. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Budějovická průmyslová zóna bude, ale menší. Třebíčský deník. 2018-03-07. Dostupné online [cit. 2018-03-12]. 
  82. ↑ KAŠPÁREK, Jiří. Moravské Budějovice mají nového starostu. Je jím Martin Ferdan. Třebíčský deník. 2022-10-06. Dostupné online [cit. 2022-11-12]. 
  83. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  84. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  85. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  86. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  87. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  88. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  89. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  90. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  91. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  92. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  93. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  94. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  95. ↑ Kramerius, Venkov, 20.04.1927. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  96. ↑ AK Mor. Budejovice, Gymnasium a pomnik Svobody. Bartko-Reher Alte Ansichtskarten [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. (německy) 
  97. ↑ 100 let gymnázia v Moravských Budějovicích. milan.i-line.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 
  98. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  99. ↑ (VIDEO) Muzeum řemesel Moravské Budějovice otevřelo nové expozice [online]. Občasník [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 
  100. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Gottwald mizí ze seznamu čestných občanů Moravských Budějovic. trebicsky.denik.cz. 2019-05-14. Dostupné online [cit. 2019-07-12]. 
  101. ↑ BERNÁTOVÁ, Hana. Seznam čestných občanů města [online]. Moravské Budějovice: Město Moravské Budějovice, 2019-05-14 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  102. ↑ OSOBNOST: Příběh architekta Moučky - Neviditelný pes. iDNES.cz [online]. 2017-09-11 [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Moravské_Budějovice&oldid=23829973“