Mladečské jeskyně
Mladečské jeskyně jsou rozsáhlé podzemní prostory v devonských vápencích, které se nacházejí převážně pod vrchem Třesín u obce Mladeč v okrese Olomouc v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Ke znovuobjevení jeskyní došlo v 19. století. Přístup do nich zpočátku nebyl omezován, první průzkumy provedl až kurátor sbírky vídeňského přírodovědného muzea Josef Szombathy, který zde učinil i významné archeologické objevy. V Mladečských jeskyních byla objevena řada koster pravěkých lidí i jejich výtvory. Mimo to zde byly nalezeny i pozůstatky pleistocénní fauny a osídlení pravěkým člověkem.[2]
| Mladečské jeskyně | |
|---|---|
 Stalagmit Mumie v Mladečských jeskyních | |
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Mladeč |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′23,04″ s. š., 17°1′0,12″ v. d. |
| Délka | 1250 m[1] |
| Výškový profil | 30 m |
| Datum objevu | 1. polovina 19. století |
| Geologie | devonské vápence |
| Datum zpřístupnění | 1921 |
| Počet vstupů | 1 |
| Přístup | na západním okraji obce Mladeč |
| Otevírací doba | 1. 4. – 30. 9. |
| Zpřístupněná délka | 380 m[1] |
| Osvětlení | elektrické |
| Vyhledávané objekty | Dóm mrtvých Modrá jeskyně Panenská jeskyně Chrám přírody |
| Památkový status | národní přírodní památka |
| Kód památky | 16028/8-1878 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
  Mladečské jeskyně | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Prostory Mladečských jeskyní byly známy lidem tisíce let,[3] ke znovuobjevení došlo buďto roku 1815, 1826 nebo 1828,[4] když zde začal být těžen vápenec.[5] První objevenou lokalitou v jeskyni se stal úsek Bočkova díra. Přístup do jeskyní zpočátku nebyl omezen a docházelo k jejich ničení, krápníky z nich byly rozprodávány. Průzkumy jeskynního systému byly zahájeny až kurátorem sbírek vídeňského přírodovědného muzea Josefem Szombathym. S prací začal roku 1881[3] a prováděl zde úspěšná archeologická pátrání, přičemž mnoho kostí a předmětů skončilo v Přírodovědném muzeu Vídeň.[5] Do jeskyní se Szombathy vrátil mezi lety 1904 až 1905 a průzkumy začali provádět i další lidé. Od roku 1911 byly jeskyně v držení Krajinské musejní společnosti v Litovli, jež upravila jejich exteriér, před vchod byla přistavěna také turistická budova a otevřen nový vchod.[3][5] Po roce 1921 byl prostor zpřístupněn veřejnosti.[4] Roku 1951 došlo k dalších rekonstrukcím, které však poškodily ráz jeskyní. Přírodní vzhled byl jeskyním vrácen až v roce 2003,[3] další rekonstrukce, jež měla objekt vrátit do stavu na začátku 20. století, začala v roce 2010,[5] a soustředila se rovněž na opravu budovy před vchodem do jeskyně.[6]
Mladečské jeskyně jsou v držení Správy jeskyní České republiky.[3] Jeskyně jsou přístupné veřejnosti, prohlídka 380 metrového okruhu trvá okolo čtyřiceti minut.[7]
Přírodní poměry editovat
Mladečské jeskyně leží zhruba čtvrt kilometru od centra obce Mladeč v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Nacházejí se převážně pod vrchem Třesín.[4]
Jeskyně jsou vytvořeny z vápence, který pochází z geologického období devonu (konicko-mladečský devon; stejný vápenec vytvořil i Moravský kras). Jeskynní systém zde vyhloubily vodní toky Hradečka a Rachava, svou roli hrály také zlomy. V některých částech došlo k propadnutí jeskyní. Jednotlivé části systému propojují úzké chodby. V oblasti se vyskytují povrchové (Třesín) i podpovrchové krasové jevy, lze zde nalézt množství krápníků (mohutné stalagmity, stalaktity), přičemž u některých došlo ke zničení, a náteků horniny sintru.[8][9][10][11]
Nálezy editovat
V Mladečských jeskyních byla objevena řada koster pravěkých lidí, přičemž se jedná o jednu z prvních lokalit, kde se novodobí lidé usadili, a mimo to zde byly nalezeny i pozůstatky tehdejší fauny.[7]
S prvním výkopem začal J. Szombathy 7. června 1881, strávil zde pět dní a informace si zaznamenával do svého deníku, který se stal jediným záznamem o tehdejších pracích. Kompletní délka jeskyně, kterou Szombathy prozkoumal, činila více než 100 m. První den objevil lebku a stehenní kost tehdejšího člověka, v jiném prostoru jeskyně pak kosti přežvýkavců. Při jeho dalších výkopech o dva dny později byly objeveny mj. kosti medvěda jeskynního a ostatky sobů. Do jeskyní se Szombathy vrátil o rok později, učinil zde další nálezy a než v červenci roku 1882 odjel zpět do Vídně, inicioval v oblasti další výzkum. Do jeskyní se sám ještě několikrát vrátil, přičemž oblast dále poskytovala cenné nálezy. Například z roku 1904 pochází objev tří lebek a dalších lidských ostatků, stopy po ohni a kosti tehdejších zvířat. Szombathy přijel zpět do jeskyní ještě v roce 1925, během let 1904 až 1925 však byla velká část archeologických nálezů zničena; kvůli přístupnosti jeskyní došlo k nešetrnému odstranění sedimentů.[12]
V Mladečských jeskyních bylo celkem nalezeno přes 100 lidských ostatků, přičemž na základě dochovaných lebek a čelistí náleží tento materiál sedmi nebo osmi jedincům (včetně jednoho dítěte).[13] Mezi významné nálezy patří např. zachovalé mozkovny mužů s kódovými označeními 4, 5 a 6. Lebky jsou značně robustní, s náběhem k výrazným nadočnicovým obloukům, muži byli pravděpodobně vysoké postavy. Naopak ženské lebky (1, 2) již byly stavěny moderněji.[14] Mimoto existují doklady o lidské činnosti, jako jsou ohniště nebo kamenné nástroje,[7] jejichž nálezy však zde byly vzácné. Ze zvířat byli v jeskyních nalezeni například jeskynní lvi (Panthera leo spelaea) a medvědi (Ursus spelaeus), dále kostry sobů (Rangifer tarandus) či bizonů pravěkých (Bison priscus). Celkem jeskyně poskytly více než 630 kosterních pozůstatků náležících 22 druhům velkých savců.[13]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Mladečské jeskyně: Charakteristika [online]. Správa jeskyní České republiky [cit. 2017-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07.
- ↑ Ekaterina Stansfield, Philipp Mitteroecker, Sergey Y. Vasilyev, Sergey Vasilyev & Lauren N. Butaric (2021). Respiratory adaptation to climate in modern humans and Upper Palaeolithic individuals from Sungir and Mladeč. Scientific Reports. 11: 7997. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-021-86830-x
- ↑ a b c d e Oficiální stránky: Mladečské jeskyně, historie - SJČR. www.jeskynecr.cz [online]. Správa jeskyní ČR [cit. 2017-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-18.
- ↑ a b c S.R.O., as4u.cz,. Mladečské jeskyně - Obec Mladeč. www.mladec.cz [online]. [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d COUFALOVÁ, Drahomíra. MLADEČSKÉ JESKYNĚ [online]. SJČR [cit. 2017-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-17.
- ↑ STRNADOVÁ, Lenka. Mladečské jeskyně se mění, pro návštěvníky chystají novinky. iDNES.cz [online]. 2010-10-17 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c Mladečské jeskyně. tourism.olomouc.eu. Dostupné online [cit. 2017-06-09].
- ↑ INFO@ONESOFT.CZ, Roman Brzuska,. Oficiální stránky: Mladečské jeskyně, vývoj jeskyní - SJČR. www.jeskynecr.cz [online]. [cit. 2017-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-18.
- ↑ INFO@ONESOFT.CZ, Roman Brzuska,. Oficiální stránky: Mladečské jeskyně, přírodní poměry - SJČR. www.jeskynecr.cz [online]. [cit. 2017-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-18.
- ↑ Geologické lokality - Lokalizace - Třesín - Mladečské jeskyně. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2017-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Mladečské jeskyně. www.hrad-bouzov.cz [online]. [cit. 2017-06-01]. Dostupné online.
- ↑ NICOLA, M. T. Early Modern Humans at the Moravian Gate - The Mladecˇ Caves and their Remains. Vídeň: Springer, 2006. Kapitola Szombathy’s excavations in the Mladecˇ Cave and the first presentations of the results.
- ↑ a b Nicola 2006, kap. Large mammal remains from the Mladec Caves and their contributions to site formation processes.
- ↑ SVOBODA, Jiří A. Předkové - Evoluce člověka. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2324-7. S. 371.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mladečské jeskyně na Wikimedia Commons - Mladečské jeskyně - otevírací doba, mapa - oficiální web Správy jeskyní ČR
- Mladečské jeskyně na Facebooku
- Popis jeskyní na stránkách obce Mladeč
