Mistr Hanuš

hvězdář a matematik na univerzitě pražské, v letech 1467-1497 pražský orlojník

Mistr Hanuš, tedy Jan, zvaný Růže († po roce 1497) byl pražský staroměstský zámečník, hodinář a orlojník Staroměstského orloje. Vstoupil do obecného povědomí hlavně díky Jiráskovým Starým pověstem českým, podle kterých měl být samotným tvůrcem Staroměstského orloje, tím však byl Mikuláš z Kadaně.

Mistr Hanuš
Mistr Hanuš a Jakub Čech u orloje
Mistr Hanuš a Jakub Čech u orloje
Narození1400
Povoláníhodinář a zámečník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Dlouho byl mistr Hanuš znám pouze jako autor orloje (s odvoláním na spis Jana Táborského z Klokotské Hory), ale o životě nebylo známo nic. Teprve díky monumentálním pražským dějinám V. V. Tomka a bádání pražského archiváře Josefa Teige byl odhalen hodinář a orlojník Jan působící v 90. letech 15. století, který byl ztotožněn s Hanušem.

Mistr Hanuš pocházel z Hradce Králové. Jeho křestní jméno bylo Jan (odsud varianta Hanuš užívaná i v soudobých pramenech), později dostal příjmí Růže (v literatuře i z Růže, snad odkaz k jeho pitvornému obličeji). Znám je jeho bratr Jakub, který byl farářem u sv. Haštala a který Hanušovi koupil dům U prstenův (U prstenů) v Jilské ulici.

O jeho dřívějším působení v Praze není mnoho známo, nicméně je uváděn jako zámečník (v latinském prameni serratoris), snad byl tedy mistr řemesla zámečnického. V druhé polovině 15. století (doložen pro roky 1475/1476–1497) se stal pražským orlojníkem. Za jeho působení dostal orloj podobu, kterou známe dodnes (samozřejmě bez Mánesova zvěrokruhu). Jádro legendy, že Hanuš sestrojil orloj snad spočívá v okolnosti, že se mu podařilo po době úpadku orloje během husitských válek stroj znovu rozchodit a snad provést i mnohá vylepšení. Rozsah vylepšení není jistý, nicméně o Hanušově zručnosti ještě lépe svědčí to, že sestrojil v 90. letech orloj pro radnici v Jindřichově Hradci, za což dostal slušně zaplaceno.

Měl ženu Kateřinu a s ní syna Jakuba a dceru Annu. Předpokládá se, že jeho učedník a nástupce Jakub Čech z Platnéřské ulice, který se stal pražským orlojníkem v letech 1497-1526, mohl být totožný s Hanušovým synem Jakubem. Hanuš zemřel podle legendy v roce 1497, avšak jisté to není.

Pověst editovat

Do povědomí široké veřejnosti se dostala zejména legenda zpracovaná Aloisem Jiráskem v jeho Starých pověstech českých. Podle pověsti měl být Mistr Hanuš tvůrcem pražského orloje, konšelé ale měli dostat strach, aby podobný stroj nevytvořil jinde a nechali ho oslepit (podobná legenda se pojí i k saskému hodináři Antonu Pohlovi, kterému je připisováno autorství Olomouckého orloje). Hanuš poté rychle chřadl a když roku 1497 vycítil, že nadešel jeho čas, požádal orlojníka Jakuba, aby ho odvedl nahoru ke stroji, kde na stroj orloje položil ruku a tím stroj zastavil, načež sám zemřel.

Legenda byla zpracována například v animovaném filmu Kozí příběh - Pověsti staré Prahy.

Literatura editovat

  • Rosický Václav. Staroměstský orloj Pražský, Časoměr 18 (1922), 86-91, 137-138, 162-163.
  • Rosický, Václav. Staroměstský orloj v Praze: dějiny orloje, astronomický úvod, popis strany zevní i vnitřního ústrojí, jakož i výklad, co a jak orloj ukazuje. Praha: J. Otto, 1923.
  • SMOLÍK, Josef. Mathematikové v Čechách od založení university Pražské až do počátku tohoto století. Praha: vl.n., 1864. Dostupné online. Kapitola Mistr Hanuš, s. 26–30. 
  • Teige, Josef. Základy starého místopisu pražského I, s. 708. Praha: 1910.
  • Tomek, Václav Vladivoj. Dějepis Prahy VIII, s. 397.

Externí odkazy editovat