Mistři světa ITF

tenisové ceny ITF

Mistři světa ITF (anglicky ITF World Champions) jsou každoročně vyhlašováni od roku 1978 Mezinárodní tenisovou federací (ITF)[1] na základě dosažených výsledků v uplyné sezóně včetně výkonů na Grand Slamu,[2] turnajích mistrů a mistryň, stejně jako v týmových soutěžích – Davis Cupu a Billie Jean King Cupu.[3][4] Někdy jsou vítězové označováni jako „Hráč a hráčka roku ITF“ (ITF Player of the Year) v souvislosti s obdobnými výročními cenami ATP a WTA.[5]

Trofeje od sochaře Laurence Brodericka určené pro mistry světa 2009 Rogera FedereraSerenu Williamsovou

Mistři světa mužů, žen, juniorů a juniorek ve dvouhře jsou vyhlašováni od roku 1978, kategorie juniorských čtyřher byly doplněny v roce 1982, vozíčkáři pak v roce 1991 a konečně mužská a ženská čtyřhra se vyhlašuje od roku 1996.[6] Juniorské singlové a deblové kategorie byly v roce 2003 sjednoceny do jediné.[7]

Slavnostní ceremoniál večeře mistrů světa ITF každoročně probíhá v Paříži během druhého majoru sezóny French Open, kde jsou oceněni světoví šampioni uplynulého roku,[8] za obdržení trofejí, ovšem bez finančního ohodnocení.[9]

V roce 2020 nebyli mistři vyhlášeni pro pandemii covidu-19, která přerušila mužský i ženský okruh na pět měsíců. V letech 2020 a 2021 neproběhla pařížská slavnostní večeře kvůli pandemickým omezením.[10]

Mužská dvouhra editovat

Mezinárodní tenisová federace se při výběru mistra světa ve většině případů shodla s všeobecným názorem fanoušků a odborných médií. K rozkolu došlo v roce 1990, kdy byla ITF silně kritizována za volbu Ivana Lendla, protože podle kritiků poškodila Stefana Edberga kvůli jeho kritice Grand Slam Cupu.[11] Daný rok získal Edberg titul hráče roku od Asociace tenisových profesionálů (ATP), což korespondovalo s konečným pořadím světového žebříčku a pořadím francouzského periodika Tennis Magazine, kde v obou případech na prvním místě figuroval Edberg, před druhým Agassim a třetím Lendlem. Další rozdílné, již méně kontroverzní, výsledky organizací ITF a ATP přinesly roky 1978 (Jimmy Connors, 1 .místo v konečném žebříčku), 1982 (John McEnroe), 1989 (Lendl), 2013 (Rafael Nadal) a 2022 (Carlos Alcaraz)

Mistři světa ve dvouhře editovat

 
Srb Novak Djoković získal rekordních osm titulů mistra světa
 
Američan Pete Sampras byl mistrem světa vyhlášen šestkrát, což jej řadí na druhé místo
 
Švýcarovi Rogeru Federerovi patří s pěti trofejemi sdílená třetí příčka
 
Pětinásobný šampion, Španěl Rafael Nadal, se dělí o třetí místo
Rok Tenista Stát
1978 Björn Borg Švédsko  Švédsko
1979 Björn Borg (2) Švédsko  Švédsko
1980 Björn Borg (3) Švédsko  Švédsko
1981 John McEnroe   Spojené státy
1982 Jimmy Connors   Spojené státy
1983 John McEnroe (2)   Spojené státy
1984 John McEnroe (3)   Spojené státy
1985 Ivan Lendl Československo  Československo
1986 Ivan Lendl (2) Československo  Československo
1987 Ivan Lendl (3) Československo  Československo
1988 Mats Wilander Švédsko  Švédsko
1989 Boris Becker   SRN
1990 Ivan Lendl (4) Československo  Československo
1991 Stefan Edberg Švédsko  Švédsko
1992 Jim Courier   Spojené státy
1993 Pete Sampras   Spojené státy
1994 Pete Sampras (2)   Spojené státy
1995 Pete Sampras (3)   Spojené státy
1996 Pete Sampras (4)   Spojené státy
1997 Pete Sampras (5)   Spojené státy
1998 Pete Sampras (6)   Spojené státy
1999 Andre Agassi   Spojené státy
2000 Gustavo Kuerten Brazílie  Brazílie
2001 Lleyton Hewitt Austrálie  Austrálie
2002 Lleyton Hewitt (2) Austrálie  Austrálie
2003 Andy Roddick   Spojené státy
2004 Roger Federer Švýcarsko  Švýcarsko
2005 Roger Federer (2) Švýcarsko  Švýcarsko
2006 Roger Federer (3) Švýcarsko  Švýcarsko
2007 Roger Federer (4) Švýcarsko  Švýcarsko
2008 Rafael Nadal Španělsko  Španělsko
2009 Roger Federer (5) Švýcarsko  Švýcarsko
2010 Rafael Nadal (2) Španělsko  Španělsko
2011 Novak Djoković Srbsko  Srbsko
2012 Novak Djoković (2) Srbsko  Srbsko
2013 Novak Djoković (3) Srbsko  Srbsko
2014 Novak Djoković (4) Srbsko  Srbsko
2015 Novak Djoković (5) Srbsko  Srbsko
2016 Andy Murray Spojené království  Spojené království
2017 Rafael Nadal (3) Španělsko  Španělsko
2018 Novak Djoković (6) Srbsko  Srbsko
2019 Rafael Nadal (4) Španělsko  Španělsko
2020 neuděleno pro pandemii covidu-19
2021 Novak Djoković (7) Srbsko  Srbsko
2022 Rafael Nadal (5) Španělsko  Španělsko
2023 Novak Djoković (8) Srbsko  Srbsko

Vícenásobní vítězové editovat

Celkem Tenista Stát
8 Novak Djoković Srbsko  Srbsko
6 Pete Sampras   Spojené státy
5 Roger Federer Švýcarsko  Švýcarsko
5 Rafael Nadal Španělsko  Španělsko
4 Ivan Lendl Československo  Československo
3 Björn Borg Švédsko  Švédsko
3 John McEnroe   Spojené státy
2 Lleyton Hewitt Austrálie  Austrálie

Ženská dvouhra editovat

ITF zvolila mistryní světa jinou tenistku, než konečnou světovou jedničku na žebříčku WTA v následujících letech: 1978 (nezvolená světová jednička: Martina Navrátilová), 1994 (Steffi Grafová), 2001 (Lindsay Davenportová), 2004 (Lindsay Davenportová), 2005 (Lindsay Davenportová), 2011 (Caroline Wozniacká), 2012 (Viktoria Azarenková), 2017 (Simona Halepová) a 2023 (Iga Świąteková).[12]

Mistryně světa ve dvouhře editovat

 
Steffi Grafová se sedmi tituly mistryně světa je nejúspěšnější mezi ženami
 
Šestinásobná světová šampionka Martina Navrátilová sdílí druhé místo
 
Serena Williamsová vyhrála šestkrát a dělí se o druhou příčku
Rok Tenistka Stát
1978 Chris Evertová   Spojené státy
1979 Martina Navrátilová   Spojené státy
1980 Chris Evertová (2)   Spojené státy
1981 Chris Evertová (3)   Spojené státy
1982 Martina Navrátilová (2)   Spojené státy
1983 Martina Navrátilová (3)   Spojené státy
1984 Martina Navrátilová (4)   Spojené státy
1985 Martina Navrátilová (5)   Spojené státy
1986 Martina Navrátilová (6)   Spojené státy
1987 Steffi Grafová   SRN
1988 Steffi Grafová (2)   SRN
1989 Steffi Grafová (3)   SRN
1990 Steffi Grafová (4) Německo  Německo
1991 Monika Selešová Jugoslávie  Jugoslávie
1992 Monika Selešová Jugoslávie  Jugoslávie
1993 Steffi Grafová (5) Německo  Německo
1994 Arantxa Sánchezová Vicariová Španělsko  Španělsko
1995 Steffi Grafová (6) Německo  Německo
1996 Steffi Grafová (7) Německo  Německo
1997 Martina Hingisová Švýcarsko  Švýcarsko
1998 Lindsay Davenportová   Spojené státy
1999 Martina Hingisová (2) Švýcarsko  Švýcarsko
2000 Martina Hingisová (3) Švýcarsko  Švýcarsko
2001 Jennifer Capriatiová   Spojené státy
2002 Serena Williamsová   Spojené státy
2003 Justine Heninová Belgie  Belgie
2004 Anastasija Myskinová Rusko  Rusko
2005 Kim Clijstersová Belgie  Belgie
2006 Justine Heninová (2) Belgie  Belgie
2007 Justine Heninová (3) Belgie  Belgie
2008 Jelena Jankovićová Srbsko  Srbsko
2009 Serena Williamsová (2)   Spojené státy
2010 Caroline Wozniacká Dánsko  Dánsko
2011 Petra Kvitová Česko  Česko
2012 Serena Williamsová (3)   Spojené státy
2013 Serena Williamsová (4)   Spojené státy
2014 Serena Williamsová (5)   Spojené státy
2015 Serena Williamsová (6)   Spojené státy
2016 Angelique Kerberová Německo  Německo
2017 Garbiñe Muguruzaová Španělsko  Španělsko
2018 Simona Halepová Rumunsko  Rumunsko
2019 Ashleigh Bartyová Austrálie  Austrálie
2020 neuděleno pro pandemii covidu-19
2021 Ashleigh Bartyová (2) Austrálie  Austrálie
2022 Iga Świąteková Polsko  Polsko
2023 Aryna Sabalenková   neutrální status[p 1]

Vícenásobné vítězky editovat

Celkem Tenistka Stát
7 Steffi Grafová Německo  Německo
6 Martina Navrátilová   Spojené státy
6 Serena Williamsová   Spojené státy
3 Chris Evertová   Spojené státy
3 Martina Hingisová Švýcarsko  Švýcarsko
3 Justine Heninová Belgie  Belgie
2 Monika Selešová Jugoslávie  Jugoslávie
2 Ashleigh Bartyová Austrálie  Austrálie

Mužská čtyřhra editovat

 
Americká dvojčata BobMike Bryanovi vyhrála jako pár rekordních jedenáct ročníků. Mike Bryan přidal dvanáctou trofej s Jackem Sockem.
Rok Tenisté Stát
1996 Todd Woodbridge
Mark Woodforde
Austrálie  Austrálie
Austrálie  Austrálie
1997 Todd Woodbridge (2)
Mark Woodforde (2)
Austrálie  Austrálie
Austrálie  Austrálie
1998 Jacco Eltingh
Paul Haarhuis
Nizozemsko  Nizozemsko
Nizozemsko  Nizozemsko
1999 Maheš Bhúpatí
Leander Paes
Indie  Indie
Indie  Indie
2000 Todd Woodbridge (3)
Mark Woodforde (3)
Austrálie  Austrálie
Austrálie  Austrálie
2001 Jonas Björkman
Todd Woodbridge (4)
Švédsko  Švédsko
Austrálie  Austrálie
2002 Mark Knowles
Daniel Nestor
Bahamy  Bahamy
Kanada  Kanada
2003 Bob Bryan
Mike Bryan
  Spojené státy
  Spojené státy
2004 Bob Bryan (2)
Mike Bryan (2)
  Spojené státy
  Spojené státy
2005 Bob Bryan (3)
Mike Bryan (3)
  Spojené státy
  Spojené státy
2006 Bob Bryan (4)
Mike Bryan (4)
  Spojené státy
  Spojené státy
2007 Bob Bryan (5)
Mike Bryan (5)
  Spojené státy
  Spojené státy
2008 Daniel Nestor (2)
Nenad Zimonjić
Kanada  Kanada
Srbsko  Srbsko
2009 Bob Bryan (6)
Mike Bryan (6)
  Spojené státy
  Spojené státy
2010 Bob Bryan (7)
Mike Bryan (7)
  Spojené státy
  Spojené státy
2011 Bob Bryan (8)
Mike Bryan (8)
  Spojené státy
  Spojené státy
2012 Bob Bryan (9)
Mike Bryan (9)
  Spojené státy
  Spojené státy
2013 Bob Bryan (10)
Mike Bryan (10)
  Spojené státy
  Spojené státy
2014 Bob Bryan (11)
Mike Bryan (11)
  Spojené státy
  Spojené státy
2015 Jean-Julien Rojer
Horia Tecău
Nizozemsko  Nizozemsko
Rumunsko  Rumunsko
2016 Jamie Murray
Bruno Soares
Spojené království  Spojené království
Brazílie  Brazílie
2017 Łukasz Kubot
Marcelo Melo
Polsko  Polsko
Brazílie  Brazílie
2018 Mike Bryan (12)
Jack Sock
  Spojené státy
  Spojené státy
2019 Juan Sebastián Cabal
Robert Farah
Kolumbie  Kolumbie
Kolumbie  Kolumbie
2020 neuděleno pro pandemii covidu-19
2021 Nikola Mektić
Mate Pavić
Chorvatsko  Chorvatsko
Chorvatsko  Chorvatsko
2022 Joe Salisbury
Rajeev Ram
Spojené království  Spojené království
USA  USA
2023 Joe Salisbury (2)
Rajeev Ram (2)
Spojené království  Spojené království
USA  USA

Ženská čtyřhra editovat

 
Italky Roberta Vinciová se Sarou Erraniovou byly světovými šampionkami vyhlášeny v letech 2012, 2013 a 2014
 
Češky Kateřina SiniakováBarbora Krejčíková ovládly ročníky 2018, 20212022
Rok Tenistky Státy
1996 Lindsay Davenportová
Mary Joe Fernandezová
  Spojené státy
  Spojené státy
1997 Lindsay Davenportová (2)
Jana Novotná
  Spojené státy
Česko  Česko
1998 Lindsay Davenportová (3)
Nataša Zverevová
  Spojené státy
Bělorusko  Bělorusko
1999 Martina Hingisová
Anna Kurnikovová
Švýcarsko  Švýcarsko
Rusko  Rusko
2000 Julie Halardová-Decugisová
Ai Sugijamová
Francie  Francie
Japonsko  Japonsko
2001 Lisa Raymondová
Rennae Stubbsová
  Spojené státy
Austrálie  Austrálie
2002 Virginia Ruanová Pascualová
Paola Suárezová
Španělsko  Španělsko
Argentina  Argentina
2003 Virginia Ruanová Pascualová (2)
Paola Suárezová (2)
Španělsko  Španělsko
Argentina  Argentina
2004 Virginia Ruanová Pascualová (3)
Paola Suárezová (3)
Španělsko  Španělsko
Argentina  Argentina
2005 Lisa Raymondová (2)
Samantha Stosurová
  Spojené státy
Austrálie  Austrálie
2006 Lisa Raymondová (3)
Samantha Stosurová (2)
  Spojené státy
Austrálie  Austrálie
2007 Cara Blacková
Liezel Huberová
Zimbabwe  Zimbabwe
  Spojené státy
2008 Cara Blacková (2)
Liezel Huberová (2)
Zimbabwe  Zimbabwe
  Spojené státy
2009 Serena Williamsová
Venus Williamsová
  Spojené státy
  Spojené státy
2010 Gisela Dulková
Flavia Pennettaová
Argentina  Argentina
Itálie  Itálie
2011 Květa Peschkeová
Katarina Srebotniková
Česko  Česko
Slovinsko  Slovinsko
2012 Sara Erraniová
Roberta Vinciová
Itálie  Itálie
Itálie  Itálie
2013 Sara Erraniová (2)
Roberta Vinciová (2)
Itálie  Itálie
Itálie  Itálie
2014 Sara Erraniová (3)
Roberta Vinciová (3)
Itálie  Itálie
Itálie  Itálie
2015 Martina Hingisová (2)
Sania Mirzaová
Švýcarsko  Švýcarsko
Indie  Indie
2016 Caroline Garciaová
Kristina Mladenovicová
Francie  Francie
Francie  Francie
2017 Martina Hingisová (3)
Čan Jung-žan
Švýcarsko  Švýcarsko
Čínská Tchaj-pej  Čínská Tchaj-pej
2018 Barbora Krejčíková
Kateřina Siniaková
Česko  Česko
Česko  Česko
2019 Tímea Babosová
Kristina Mladenovicová (2)
Maďarsko  Maďarsko
Francie  Francie
2020 neuděleno pro pandemii covidu-19
2021 Barbora Krejčíková (2)
Kateřina Siniaková (2)
Česko  Česko
Česko  Česko
2022 Barbora Krejčíková (3)
Kateřina Siniaková (3)
Česko  Česko
Česko  Česko
2023 Storm Hunterová
Elise Mertensová
Austrálie  Austrálie
Belgie  Belgie

Junioři editovat

Dvouhra juniorů (1978–2003) editovat

 
Stefan Edberg, juniorský mistr světa 1983 a jediný vítěz kalendářního grandslamu v této věkové kategorii
Rok Tenista Stát
1978 Ivan Lendl Československo  Československo
1979 Raúl Viver Ekvádor  Ekvádor
1980 Thierry Tulasne Francie  Francie
1981 Pat Cash Austrálie  Austrálie
1982 Guy Forget Francie  Francie
1983 Stefan Edberg Švédsko  Švédsko
1984 Mark Kratzmann Austrálie  Austrálie
1985 Claudio Pistolesi Itálie  Itálie
1986 Javier Sánchez Španělsko  Španělsko
1987 Jason Stoltenberg Austrálie  Austrálie
1988 Nicolas Pereira Venezuela  Venezuela
1989 Nicklas Kulti Švédsko  Švédsko
1990 Andrea Gaudenzi Itálie  Itálie
1991 Thomas Enqvist Švédsko  Švédsko
1992 Brian Dunn   Spojené státy
1993 Marcelo Ríos Chile  Chile
1994 Federico Browne Argentina  Argentina
1995 Mariano Zabaleta Argentina  Argentina
1996 Sébastien Grosjean Francie  Francie
1997 Arnaud Di Pasquale Francie  Francie
1998 Roger Federer Švýcarsko  Švýcarsko
1999 Kristian Pless Dánsko  Dánsko
2000 Andy Roddick   Spojené státy
2001 Gilles Müller Lucembursko  Lucembursko
2002 Richard Gasquet Francie  Francie
2003 Marcos Baghdatis Kypr  Kypr

Čtyřhra juniorů (1982–2003) editovat

Rok Tenisté Státy
1982 Fernando Pérez Mexiko  Mexiko
1983 Mark Kratzmann Austrálie  Austrálie
1984 Agustín Moreno Mexiko  Mexiko
1985 Petr Korda
Cyril Suk
Československo  Československo
Československo  Československo
1986 Tomás Carbonell Španělsko  Španělsko
1987 Jason Stoltenberg Austrálie  Austrálie
1988 David Rikl
Tomáš Zdražila
Československo  Československo
Československo  Československo
1989 Wayne Ferreira   Jihoafrická republika
1990 Marten Renström Švédsko  Švédsko
1991 Karim Alami Maroko  Maroko
1992 Enrique Abaroa Mexiko  Mexiko
1993 Steven Downs Nový Zéland  Nový Zéland
1994 Benjamin Ellwood Austrálie  Austrálie
1995 Kepler Orellana Venezuela  Venezuela
1996 Sébastien Grosjean Francie  Francie
1997 Nicolás Massú Chile  Chile
1998 José de Armas Venezuela  Venezuela
1999 Julien Benneteau
Nicolas Mahut
Francie  Francie
Francie  Francie
2000 Lee Childs
James Nelson
Spojené království  Spojené království
Spojené království  Spojené království
2001 Bruno Echagaray
Santiago González
Mexiko  Mexiko
Mexiko  Mexiko
2002 Florin Mergea
Horia Tecău
Rumunsko  Rumunsko
Rumunsko  Rumunsko
2003 Scott Oudsema   Spojené státy

Junioři kombinovaně (od 2003) editovat

Od roku 2003 byly obě kategorie – dvouhra a čtyřhra, sjednoceny.

Rok Tenista Stát
2004 Gaël Monfils Francie  Francie
2005 Donald Young   Spojené státy
2006 Thiemo de Bakker Nizozemsko  Nizozemsko
2007 Ričardas Berankis Litva  Litva
2008 Jang Cung-chua Tchaj-wan  Tchaj-wan
2009 Daniel Berta Švédsko  Švédsko
2010 Juan Sebastián Gómez Kolumbie  Kolumbie
2011 Jiří Veselý Česko  Česko
2012 Filip Peliwo Kanada  Kanada
2013 Alexander Zverev Německo  Německo
2014 Andrej Rubljov Rusko  Rusko
2015 Taylor Fritz   Spojené státy
2016 Miomir Kecmanović Srbsko  Srbsko
2017 Axel Geller Argentina  Argentina
2018 Ceng Čchun-sin Čínská Tchaj-pej  Čínská Tchaj-pej
2019 Thiago Agustín Tirante Argentina  Argentina
2020 neuděleno pro pandemii covidu-19
2021 Šang Ťün-čcheng Čína  Čína
2022 Gilles-Arnaud Bailly Belgie  Belgie
2023 João Fonseca Brazílie  Brazílie

Juniorky editovat

Dvouhra juniorek (1978–2003) editovat

 
Juniorská světová šampionka pro rok 1984 Gabriela Sabatini z Argentiny
Rok Tenistka Stát
1978 Hana Mandlíková Československo  Československo
1979 Mary-Lou Piateková   Spojené státy
1980 Susan Mascarinová   Spojené státy
1981 Zina Garrisonová   Spojené státy
1982 Gretchen Rushová   Spojené státy
1983 Pascale Paradisová Francie  Francie
1984 Gabriela Sabatini Argentina  Argentina
1985 Laura Garroneová Itálie  Itálie
1986 Patricia Tarabiniová Argentina  Argentina
1987 Nataša Zverevová Sovětský svaz  Sovětský svaz
1988 Cristina Tessiová Argentina  Argentina
1989 Florencia Labatová Argentina  Argentina
1990 Karina Habšudová Československo  Československo
1991 Zdeňka Málková Československo  Československo
1992 Rossana de los Ríosová Paraguay  Paraguay
1993 Nino Luarsabišviliová Gruzie  Gruzie
1994 Martina Hingisová Švýcarsko  Švýcarsko
1995 Anna Kurnikovová Rusko  Rusko
1996 Amélie Mauresmová Francie  Francie
1997 Cara Blacková Zimbabwe  Zimbabwe
1998 Jelena Dokićová Austrálie  Austrálie
1999 Lina Krasnorucká Rusko  Rusko
2000 María Emilia Salerniová Argentina  Argentina
2001 Světlana Kuzněcovová Rusko  Rusko
2002 Barbora Strýcová Česko  Česko
2003 Kirsten Flipkensová Belgie  Belgie

Čtyřhra juniorek (1982–2003) editovat

Rok Tenistky Stát
1982 Beth Herrová   Spojené státy
1983 Larisa Savčenková Sovětský svaz  Sovětský svaz
1984 Mercedes Pazová Argentina  Argentina
1985 Mariana Perezová-Roldanová
Patricia Tarabiniová
Argentina  Argentina
Argentina  Argentina
1986 Leila Meschiová Sovětský svaz  Sovětský svaz
1987 Natalia Medveděvová Sovětský svaz  Sovětský svaz
1988 Jo-Anne Faullová Austrálie  Austrálie
1989 Andrea Strnadová Československo  Československo
1990 Karina Habšudová Československo  Československo
1991 Eva Martincová Československo  Československo
1992 Nancy Feberová
Laurence Courtoisová
Belgie  Belgie
Belgie  Belgie
1993 Cristina Morosová   Spojené státy
1994 Martina Nedělková Slovensko  Slovensko
1995 Ludmila Varmužová Česko  Česko
1996 Jitka Schönfeldová
Michaela Paštiková
Česko  Česko

Česko  Česko

1997 Irina Seljutinová
Cara Blacková
Kazachstán  Kazachstán
Zimbabwe  Zimbabwe
1998 Eva Dyrbergová Dánsko  Dánsko
1999 Dája Bedáňová Česko  Česko
2000 María Emilia Salerniová Argentina  Argentina
2001 Petra Cetkovská Česko  Česko
2002 Elke Clijstersová Belgie  Belgie
2003 Andrea Hlaváčková Česko  Česko

Juniorky kombinovaně (od 2003) editovat

 
Švýcarka slovenského původu Belinda Bencicová se juniorskou mistryní světa stala v roce 2013

Od roku 2003 byly obě kategorie – dvouhra a čtyřhra, sjednoceny.

Rok Tenistka Stát
2004 Michaëlla Krajiceková Nizozemsko  Nizozemsko
2005 Viktoria Azarenková Bělorusko  Bělorusko
2006 Anastasija Pavljučenkovová Rusko  Rusko
2007 Urszula Radwańská Polsko  Polsko
2008 Noppawan Lertčívakarnová Thajsko  Thajsko
2009 Kristina Mladenovicová Francie  Francie
2010 Darja Gavrilovová Rusko  Rusko
2011 Irina Chromačovová Rusko  Rusko
2012 Taylor Townsendová   Spojené státy
2013 Belinda Bencicová Švýcarsko  Švýcarsko
2014 Catherine Bellisová   Spojené státy
2015 Dalma Gálfiová Maďarsko  Maďarsko
2016 Anastasija Potapovová Rusko  Rusko
2017 Whitney Osuigweová USA  USA
2018 Clara Burelová Francie  Francie
2019 Diane Parryová Francie  Francie
2020 neuděleno pro pandemii covidu-19
2021 Petra Marčinková Chorvatsko  Chorvatsko
2022 Lucie Havlíčková Česko  Česko
2023 Alina Kornějevová   neutrální status[p 1]

Vozíčkáři editovat

 
Japonec Šingo Kunieda je držitelem rekordních devíti cen mistra světa
Rok Tenista Stát
1991 Randy Snow   Spojené státy
1992 Laurent Giammartini Francie  Francie
1993 Kai Schrameyer Německo  Německo
1994 Laurent Giammartini (2) Francie  Francie
1995 David Hall Austrálie  Austrálie
1996 Ricky Molier Nizozemsko  Nizozemsko
1997 Ricky Molier (2) Nizozemsko  Nizozemsko
1998 David Hall (2) Austrálie  Austrálie
1999 Stephen Welch   Spojené státy
2000 David Hall (3) Austrálie  Austrálie
2001 Ricky Molier (3) Nizozemsko  Nizozemsko
2002 David Hall (4) Austrálie  Austrálie
2003 David Hall (5) Austrálie  Austrálie
2004 David Hall (6) Austrálie  Austrálie
2005 Michael Jeremiasz Francie  Francie
2006 Robin Ammerlaan Nizozemsko  Nizozemsko
2007 Šingo Kunieda Japonsko  Japonsko
2008 Šingo Kunieda (2) Japonsko  Japonsko
2009 Šingo Kunieda (3) Japonsko  Japonsko
2010 Šingo Kunieda (4) Japonsko  Japonsko
2011 Maikel Scheffers Nizozemsko  Nizozemsko
2012 Stephane Houdet Francie  Francie
2013 Šingo Kunieda (5) Japonsko  Japonsko
2014 Šingo Kunieda (6) Japonsko  Japonsko
2015 Šingo Kunieda (7) Japonsko  Japonsko
2016 Gordon Reid Spojené království  Spojené království
2016 Gustavo Fernandez Argentina  Argentina
2017 Gustavo Fernández Argentina  Argentina
2018 Šingo Kunieda (8) Japonsko  Japonsko
2019 Gustavo Fernández (2) Argentina  Argentina
2020 neuděleno pro pandemii covidu-19
2021 Šingo Kunieda (9) Japonsko  Japonsko
2022 Šingo Kunieda (10) Japonsko  Japonsko
2023 Alfie Hewett Spojené království  Spojené království

Vozíčářky editovat

 
Esther Vergeerová, nejúspěšnější tenistka-vozíčkařka všech dob
Rok Tenistka Stát
1991 Chantal Vandierendoncková Nizozemsko  Nizozemsko
1992 Monique Van Den Boschová Nizozemsko  Nizozemsko
1993 Monique Kalkmanová (2) Nizozemsko  Nizozemsko
1994 Monique Kalkmanová (3) Nizozemsko  Nizozemsko
1995 Monique Kalkmanová (4) Nizozemsko  Nizozemsko
1996 Chantal Vandierendoncková (2) Nizozemsko  Nizozemsko
1997 Chantal Vandierendoncková (3) Nizozemsko  Nizozemsko
1998 Daniela Di Torová Austrálie  Austrálie
1999 Daniela Di Torová (2) Austrálie  Austrálie
2000 Esther Vergeerová Nizozemsko  Nizozemsko
2001 Esther Vergeerová (2) Nizozemsko  Nizozemsko
2002 Esther Vergeerová (3) Nizozemsko  Nizozemsko
2003 Esther Vergeerová (4) Nizozemsko  Nizozemsko
2004 Esther Vergeerová (5) Nizozemsko  Nizozemsko
2005 Esther Vergeerová (6) Nizozemsko  Nizozemsko
2006 Esther Vergeerová (7) Nizozemsko  Nizozemsko
2007 Esther Vergeerová (8) Nizozemsko  Nizozemsko
2008 Esther Vergeerová (9) Nizozemsko  Nizozemsko
2009 Esther Vergeerová (10) Nizozemsko  Nizozemsko
2010 Esther Vergeerová (11) Nizozemsko  Nizozemsko
2011 Esther Vergeerová (12) Nizozemsko  Nizozemsko
2012 Esther Vergeerová (13) Nizozemsko  Nizozemsko
2013 Aniek van Kootová Nizozemsko  Nizozemsko
2014 Jui Kamidžiová Japonsko  Japonsko
2015 Jiske Griffioenová Nizozemsko  Nizozemsko
2016 Jiske Griffioenová (2) Nizozemsko  Nizozemsko
2017 Jui Kamidžiová (2) Japonsko  Japonsko
2018 Diede de Grootová Nizozemsko  Nizozemsko
2019 Diede de Grootová (2) Nizozemsko  Nizozemsko
2020 neuděleno pro pandemii covidu-19
2021 Diede de Grootová (3) Nizozemsko  Nizozemsko
2022 Diede de Grootová (4) Nizozemsko  Nizozemsko
2023 Diede de Grootová (5) Nizozemsko  Nizozemsko

Vozíčkáři kvadruplegici editovat

Rok Tenista Stát
2017 David Wagner   Spojené státy
2018 Dylan Alcott Austrálie  Austrálie
2019 Dylan Alcott (2) Austrálie  Austrálie
2020 neuděleno pro pandemii covidu-19
2021 Dylan Alcott (3) Austrálie  Austrálie
2022 Niels Vink Nizozemsko  Nizozemsko
2023 Niels Vink (2) Nizozemsko  Nizozemsko

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. a b V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy 1. března téhož roku rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohou dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[13]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ITF World Champions na anglické Wikipedii.

  1. ANNUAL ITF WORLD CHAMPIONS AWARDS. www.itftennis.com [online]. [cit. 2011-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-18. 
  2. ITF Constitution, s. 26, Pravidlo 2.2(a)(iii)
  3. Rafael Nadal, Garbine Muguruza win ITF Player of the Year awards [online]. 2017-12-08 [cit. 2018-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ITF opt for Hewitt and Capriati. BBC Online. 2-12-2001. Dostupné online [cit. 20-12-2013)]. (anglicky) 
  5. Associated Press. Rafael Nadal, Garbine Muguruza win ITF Player of the Year awards. ESPN [online]. 2017-12-08 [cit. 2022-02-03]. [ttps://www.espn.com/tennis/story/_/id/21711645 Dostupné online]. (anglicky) 
  6. ITF Constitution, s. 53 Appendix E
  7. ITF Constitution, Appendix E, s. 53, 60
  8. World Champions Dinner [online]. ITF, 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Google News Archive. Borg: Sitting on top of the World. Evening Independent. St. Petersburg, Florida: 17-01-1979, s. 11C. Dostupné online [cit. 20-12-2013]. (anglicky) 
  10. ITF celebrates 2019 World Champions. www.itftennis.com [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2019-05-24 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  11. Tennis Magazine (France), February 1991, issue no. 179. Časopis sdělil, "'One' has chosen to sanction a champion who hadn't feared to publicly confess the little importance he granted to the Grand Slam Cup, the famous ITF invention to 'break' the ATP Tour." (anglicky)
  12. Novak Djokovic, Aryna Sabalenka named 2023 ITF World Champions. Tennis.com [online]. 2023-12-15 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat