Miroslav Cerar (* 28. října 1939 Lublaň) je bývalý slovinský gymnasta, který se jako reprezentant Jugoslávie stal dvojnásobným olympijským vítězem v disciplíně kůň našíř.[2]

Miroslav Cerar
Miroslav Cerar v roce 1963
Miroslav Cerar v roce 1963
Osobní informace
Datum narození28. října 1939 (84 let)
Místo narozeníLublaň
ChoťZdenka Cerar[1]
DětiMiro Cerar[1]
Výška172 cm
Hmotnost73 kg
Sportovní informace
Sportsportovní gymnastika
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Sportovní gymnastika na LOH
zlato Tokio 1964 kůň našíř
zlato Mexico City 1968 kůň našíř
bronz Tokio 1964 hrazda
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlato MS 1962 bradla
zlato MS 1962 kůň našíř
zlato MS 1966 kůň našíř
zlato MS 1970 kůň našíř

V reprezentaci debutoval roku 1958, kdy získal na mistrovství světa bronzovou medaili na koni našíř. Ve víceboji zaujal na olympiádě 8. místo v roce 1960, 7. místo v roce 1964 a 9. místo v roce 1968. Na olympiádě 1964 vyhrál soutěž v koni našíř a byl třetí na hrazdě, v roce 1968 obhájil olympijské zlato v koni našíř. S jugoslávským družstvem byl devátý v roce 1960, jedenáctý v roce 1964 a šestý v roce 1968. Stal se čtyřnásobným mistrem světa: v letech 1962, 1966 a 1970 v koni našíř a v roce 1962 také na bradlech. Na mistrovství Evropy ve sportovní gymnastice vyhrál v letech 1961 a 1963 víceboj, 1961, 1963 a 1969 koně našíř, 1961 a 1963 kruhy a 1961, 1963 a 1965 bradla. Vyhrál anketu deníku Sportske novosti o nejlepšího jugoslávského sportovce v letech 1961, 1962, 1963, 1964, 1966, 1968, 1969 a 1970, v letech 1968 a 1970 byl také nejlepším sportovcem Slovinska. V roce 1999 byl jmenován do Mezinárodní gymnastické síně slávy.

Po ukončení závodní kariéry vystudoval práva a pracoval jako advokát. Jeho manželka Zdenka Cerarová byla slovinskou ministryní spravedlnosti. Jejich syn Miro Cerar byl profesorem na právnické fakultě Univerzity v Lublani, v roce 2014 založil Stranu Mira Cerara, s níž vyhrál parlamentní volby a stal se předsedou vlády.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Slovenska biografija. Dostupné online.
  2. Leporelo.info. leporelo.info [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-13. 
  3. Echo24.cz

Externí odkazy editovat