Miroslav Žbirka
Miroslav „Meky“ Žbirka (21. října 1952 Bratislava[1] – 10. listopadu 2021[2][3] Praha[4]) byl slovenský hudebník, jeden z nejpopulárnějších zpěváků Československa 80. let. Jeho matka byla Angličanka, otec Slovák, své písně zpíval v obou rodných jazycích. Na hudbě často pracoval v Londýně, po velkou část života ale žil v Praze, kde i zemřel.
| Miroslav Žbirka | |
|---|---|
 (2018) | |
| Základní informace | |
| Přezdívka | „Meky“ Žbirka |
| Narození | 21. října 1952 Bratislava  Československo |
| Úmrtí | 10. listopadu 2021 (ve věku 69 let) Praha Česko |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Žánry | Rock Pop |
| Povolání | zpěvák, skladatel |
| Nástroje | kytara, klavír |
| Aktivní roky | 1970–2021 |
| Vydavatelé | Opus, Popron, Bonton, Polygram, Universal, RCA, Dureco, Pingo |
| Příbuzná témata | Modus, Laco Lučenič |
| Ocenění | Cena Anděl Sólový interpret roku (2018) Pribinův kříž I. třídy (2019) Státní cena Alexandra Dubčeka (2022) Cena primátora Bratislavy (2022; Divadlo Pavla Országha Hviezdoslava) Zlatý slavík Medaile Za zásluhy 1. stupeň in memoriam (2022) |
| Manžel(ka) | Helga Žbirková (1972–1987) Kateřina Žbirková (1988–2021) |
| Děti | Denisa Žbirková Linda Žbirková David Žbirka |
| Web | Oficiální stránka Miro Žbirky |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spoluzakladatel skupiny Modus, s níž v roce 1977 získal spolu s Jánem Lehotským a Marikou Gombitovou Zlatou bratislavskou lyru za píseň Úsmev. V roce 1981 spolu s Lacem Lučeničem opustili skupinu Modus a založili skupinu Limit, se kterou se vydal na sólovou dráhu. V roce 1982 se stal prvním slovenským Zlatým slavíkem; po Waldemaru Matuškovi byl druhý, kdo dokázal porazit Karla Gotta. Po své smrti získal v roce 2023 hned 4 hudební ceny Anděl za album roku, slovenské album roku, píseň roku a interpret roku.[5]
Mládí editovat
Miroslav Žbirka, zvaný též Miro či Meky, byl synem Slováka Šimona Žbirky z Trnavé Hory a Angličanky Ruth Galeové z Londýna, kteří se seznámili v roce 1943 v severolondýnské čtvrti Muswell Hill. O rok později se vzali a po skončení 2. světové války se usadili v Bratislavě. Matka učila Mira anglicky a podporovala ho i v hudbě, k níž ho přivedli starší bratři Jason a Tony, kteří se velmi dobře orientovali v nových zahraničních hudebních směrech. Oba často hráli skladby svých oblíbených interpretů, což silně ovlivnilo a nasměrovalo i jejich mladšího bratra.
V roce 1969 spáchal jeho bratr Jason sebevraždu ve věku 25 let.[6]
Hudební kariéra editovat
Jeho hudební kariéra začala již v jeho 15 letech, kdy spolu s kamarády založil skupinu Modus.[7] Ta zpočátku hrála coververze populárních hitů konce 60. let 20. století, později však začala s vlastní tvorbou. Skupinu v roce 1973 opustil a hrál v Orchestru Gustava Broma a Orchesteru Gustáva Offermanna. V roce 1976 se do skupiny Modus vrátil. Skupina v roce 1977 vyhrála s písní Úsmev Bratislavskou lyru.[7]
V roce 1980 skupinu opět opustil, vydal první sólovou desku Doktor sen a zároveň spolu s Lacem Lučeničem založili skupinu Limit, Lučenič také produkoval jeho sólová alba. V roce 1982 Žbirka v anketě Zlatý slavík porazil Karla Gotta, o rok později byl druhý. V roce 1983 také vyhrál Bratislavskou lyru se skladbou Nechodí.[7]
Jeho úspěšná sólová hudební kariéra pokračovala i po roce 1989: mj. v letech 2002 a 2004 vyhrál slovenskou anketu Slávik,[7] jeho Double album z roku 2018 získalo ocenění české hudební akademie Anděl.[8] Ještě před úmrtím v listopadu 2021 rozpracoval a nazpíval své patnácté a poslední studio album Posledné veci, které do května 2022 dokončil jako producent jeho syn David Žbirka (který také zpívá na jeho úspěšném singlu "Nejsi Sám").[9]
Mezi jeho nejznámější hity patří písně Biely kvet, 22 dní, Balada o poľných vtákoch, Len s ňou, Múr našich lások, Zažni, Prvá, Atlantída či Čo bolí, to prebolí, nebo duet s Marikou Gombitovou V slepých uličkách.[7]
Osobní život editovat
Miroslav Žbirka měl se svojí první manželkou Helgou dceru Denisu, s druhou manželkou Kateřinou pak dceru Lindu a syna Davida. Žil se svou rodinou v Praze. Zemřel na zápal plic 10. listopadu 2021.[1][4]
V roce 2019 mu slovenský prezident Andrej Kiska udělil nejvyšší slovenské státní vyznamenání Pribinův kříž I. třídy.[10]
Ocenění editovat
- Cena Anděl Sólový interpret roku (2018)
- Pribinův kříž I. třídy (2019)
- Státní cena Alexandra Dubčeka (2022)
- Cena primátora Bratislavy (2022; Divadlo Pavla Országha Hviezdoslava)
- Zlatý slavík
- Medaile Za zásluhy 1. stupeň in memoriam (2022)
_BAR.svg){kind=small}
Diskografie editovat
LP editovat
Původní:
- 1979 Modus (s kapelou Modus)
- 1980 Doktor sen
- 1982 Sezónne lásky
- 1983 Roky a dni
- 1984 Nemoderný chalan
- 1986 Chlapec z ulice
- 1988 Zlomky poznania
- 1990 K.O.
- 1994 Samozrejmý svet
- 1997 Meky
- 2001 Modrý album
- 2005 Dúhy
- 2009 Empatia
- 2011 Symphonic Album (s DVD)
- 2015 Miro
- 2018 Double Album
- 2022 Posledné veci
Exportní:
- 1981 Doctor Dream
- 1982 Miro[pozn. 1]
- 1982 Like a Hero
- 1982 Light of My Life
- 1983 Giant Step
- 1984 Dear Boy
Dětské:
Koncertní:
- 2004 Live
Kompilační:
- 1985 12 naj...
- 1986 20 naj...
- 1995 22 dní: The Best of Miroslav Žbirka
- 1999 The Best of Miroslav Žbirka 2
- 2003 The Best of Miroslav Žbirka: '93 – '03
- 2006 Gold
- 2007 22 × 2: The Best of Miroslav Žbirka
- 2012 Zlatá kolekce
- 2012 Complete Box
EP editovat
SP editovat
Původní:
- 1993 Ó, rodný kraj (1975) – s Orchestrem Gustava Broma
- 1980 Klaun z domu číslo 6 / V slepých uličkách
- 1982 Biely kvet / Atlantída
- 1983 Nechodí / Zázračné hodiny
- 1988 Prvá / Už len deň
- 1994 Zima, zima / Zlodejka snov
- 1997 Letím tmou (za tebou)
- 2009 Múr našich lások (live) / Poraď si sám
- 2012 Love Shines / In the Sun
Exportní:
- 1982 The Love Song / My Darling
- 1983 Ginny / I Don't Wanna Make You Feel Down
- 1983 Dear Boy / Singing to My Little Lady
- 1987 Sunshine Lady / Come Back to Me
- 2009 Like a Hero / Leise fällt die Tür ins Schloss
DVD editovat
Galerie editovat
-
Miroslav Žbirka (při vystoupení v Brně, 2009) -
Miroslav Žbirka (při vystoupení v Praze, 2014) -
Miroslav Žbirka (při vystoupení v Praze, 2018) -
Miroslav Žbirka (2012) -
Miroslav Žbirka (na předávání ocenění Krištáľové krídlo v Bratislavě, 2016) -
Miroslav Žbirka s Rachel Skleničkovou (na předávání ocenění Krištáľové krídlo v Bratislavě, 2016) -
Miroslav Žbirka (na tiskové konferenci v Košicích, 2006) -
Miroslav Žbirka se zpěvačkou Marthou (v Praze, 2018) -
Miroslav Žbirka s Karlem Gottem (v Praze, 2016) -
Miroslav Žbirka s chotí (v Praze, 2015)
.jpg)
Poznámky editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b GÖTH, Jindřich. Zemřel zpěvák a skladatel Miro Žbirka. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-11-10 [cit. 2021-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Miro Žbirka. Facebook [online]. [cit. 2021-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel zpěvák Miro Žbirka. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-11-10 [cit. 2021-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Hral s Modusom, vzhliadal k Beatles, žiaril sám. Zomrel Miro Žbirka. SME [online]. Petit Press, 2021-11-10 [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Miro Žbirka získal čtyři Anděly. Zdeňka Svěráka do Síně slávy uvedl prezident Petr Pavel [online]. [cit. 2023-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Žbirka: Bratrův dopis na rozloučenou jsem nikdy neotevřel | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2011-10-13 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e TASR; RTVS; AL. Nemoderný chalan Meky Žbirka oslovil celé generácie. Správy RTVS [online]. [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Miroslav Žbirka. Discogs [online]. [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ David Žbirka - Pod povrchem alba roku [online]. Headliner [cit. 2022-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Prezident udelil štátne vyznamenania 15 ženám a 15 mužom. Prezidentka Slovenskej republiky [online]. [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (slovensky)
Literatura editovat
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 582.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Žbirka na Wikimedia Commons 
Osoba Miroslav Žbirka ve Wikicitátech- Oficiální stránka Miro Žbirky
- Rozhovor v Katolickém týdeníku 28/2004
