Wikipedie

Miloš Řezník

český historik

Miloš Řezník (* 28. října 1970 Rychnov nad Kněžnou) je český historik.

Prof. PhDr. Miloš Řezník, PhD.
Miloš Řezník (2019)
Miloš Řezník (2019)
Narození28. října 1970 (53 let)
Rychnov nad Kněžnou
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníhistorik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléTechnická univerzita v Saské Kamenici
Německý historický ústav ve Varšavě
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Vystudoval gymnázium v Hradci Králové (dnešní Gymnázium Boženy Němcové). V letech 1989 až 1994 studoval historii na pražské Karlově univerzitě a v roce 1999 zde obhájil disertční práci věnovanou patriotismu a kolektivním identitám v Královském Prusku v 18. století. V letech 1995 až 1996 působil na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Mezi lety 1998 až 2001 Řezník pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a částečně na katedře historie na Technické univerzitě v Liberci, přednášel též na Univerzitě Marie Curie-Skłodowské v Lublině. V roce 1998 byl stipendistou Herderova ústavu v Marburgu, v roce 2012 Polské historické mise při Univerzitě Würzburg.

Poté pracoval jako vědecký pracovník v Humanitněvědném centru pro dějiny a kulturu středovýchodní Evropy (Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas - GWZO) v Lipsku. Od roku 2002 do 2008 vyučoval jako juniorprofessor na Technické univerzitě v Chemnitz evropskou regionální historii. Na konci roku 2007 se habilitoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 2009 byl na Technické univerzitě v Chemnitz jmenován profesorem evropských regionálních dějin,[1] v letech 2009-2014 zde vykonával funkci proděkana filozofické fakulty. V roce 2014 byl jmenován ředitelem Německého historického ústavu ve Varšavě,[2] v letech 2017 a 2018 vytvořil jeho stálé pobočky ve Vilniusu a Praze.

Od roku 2009 je předsedou české sekce Česko-německé a německo-slovenské komise historiků, současně je od r. 2016 členem Německo-ukrajinské komise historiků.[3] Od roku 2017 je předsedou německo-polské učené společnosti Societas Jablonoviana v Lipsku. Od roku 2007 je členem vědecké rady společnosti Collegium Bohemicum v Ústí nad Labem a jedním ze zahraničních členů Kašubského institutu v Gdaňsku.[4] V roce 2023 byl jmenován zahraničním členem Polské akademie věd a umění (Polska Akademia Umiejętności) v Krakově. Od roku 2020 je jedním z vedoucích editorů časopisu Journal of Modern European History.

Badatelsky se zabývá dějinami střední Evropy, Polska, habsburské monarchie, problematikou kolektivních identit, historické paměti, regionálních hnutí a proměnami společenských elit, zejména v 18. a 19. století. Přeložil z kašubštiny do češtiny hlavní dílo kašubské literatury - román Život a příhody Remusovy Aleksandra Majkowského.

Dílo editovat

  • Pomoří mezi Polskem a Pruskem: Patriotismus a identity v Královských Prusech v době dělení Polska, Praha: Karolinum 2001.
  • Polsko, Praha: Nakladatelství Libri 2002.
  • Formování moderního národa: Evropské "dlouhé" 19. století, Praha: Triton 2003.
  • Bělorusko, Praha: Nakladatelství Libri 2003.
  • Sasko. Praha: Nakladatelství Libri, 2005.
  • W. W. Tomek, historie a politika (1818-1905) (vydavatel), Pardubice: Univerzita Pardubice 2006.
  • Za vaši a naši svobodu: Století polských povstání (1794-1864), Praha: Argo 2006.
  • Grenzraum und Transfer: Perspektiven der Geschichtswissenschaft in Sachsen und Tschechien (vydavatel) Chemnitzer Europastudien sv. 5, Berlín: Duncker & Humblot 2007.
  • Dějiny Polska v datech, Praha: Nakladatelství Libri 2010.
  • Philipp Dulichius: Musik, Kultur und Lebenswelten zwischen Sachsen und Pommern (vydavatel), Beeskow: ortus musikverlag 2014.
  • Society and Nation in Transnational Processes in Europe (vydavatel spolu s Ralphem Schattkowskym), Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing 2015.
  • Neuorientierung einer Elite: Aristokratie, Ständewesen und Loyalität in Galizien (1772-1795), Frankfurt am Main: Peter Lang 2016.
  • Dějiny Polska, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2017 (spoluautoří Jiří Friedl, Tomasz Jurek a Martin Wihoda).
  • Paměť - expozice - ukládání: Muzealizace dějin v česko-německo-slovenském kontextu (vydavatel spolu s Martinem Schulze Wesselem a Dušanem Kováčem), Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR 2017.
  • Deutsche, Tschechen und Slowaken im 20. Jahrhundert: Materialien fúr Geschichtsunterricht (vydavatel spolu s Martinem Schulze Wesselem a Dušanem Kováčem), Frankfurt am Main: Wochenschau Verlag 2020.
  • After the Peace Treaty of Versailles (1919): New Order of Central Europe (vydavatel spolu s Dariuszem Makiłłou), Wiesbaden: Harrassowitz 2020.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miloš Řezník na německé Wikipedii.

  1. ↑ NEWSLETTER für Freunde, Absolventen und Ehemalige der Technischen Universität Chemnitz; 2. Jahrgang, Nr. 3, September 2009 (německy). monarch.qucosa.de [online]. [cit. 2015-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. ↑ Deutsches Historisches Institut Warschau Neuigkeiten vom 8. April 2014: Miloš Řezník ist neuer Direktor des Deutschen Historischen Instituts in Warschau Archivováno 16. 4. 2014 na Wayback Machine., 2014-04-15 (německy)
  3. ↑ Deutsche Kommissionsmitglieder - Deutsch Ukrainische Historikerkommission (DUHK). www.duhk.org [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Członkowie Instytutu Kaszubskiego. instytutkaszubski [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloš_Řezník&oldid=23393966“