Milník je patník nebo sloup, který stojí u cesty, silnice, trati nebo splavného vodního toku a označuje vzdálenost od výchozího místa (nebo staničení) v mílích. Milníky byly budovány již ve starověku.

Replika římského milníku v Bavorsku

V zemích s metrickou soustavou se v podobné funkci používá kilometrovník (nebo hektometrovník).

V češtině se výraz používá i pro označení dílčího cíle.

Historie editovat

Délka římské silniční sítě se odhaduje až na 300 000 km. Úseky silnic byly dobře rozměřeny. Tisíc dvojkroků (lat. mille passuum) byla jedna míle, čili 1,609 km. V těchto vzdálenostech byly osazeny kamenné milníky. Většinou byly zhotoveny z materiálu z místních zdrojů, ale ty významné byly kamenicky zpracované, leckdy z dovezených, vzácnějších surovin. Zlatý milník, zřízený císařem Augustem v místě pupku světa na Forum Romanum v Římě byl z pozlaceného bronzu, zakončený zlatou koulí a své zlaté milníky měly i jednotlivé provincie. Na konci Via Appia v přístavním městě Brindisi ještě dnes stojí 15 m vysoký sloup – kdysi zde byly dva. Na milnících pořadově číslovaných byly uváděny vzdálenosti od výchozího místa silnice, případně jména budovatelů či rok výstavby nebo rekonstrukce. U některých milníků vyrostly zájezdní hostince, často podle jejich čísla pojmenovávané.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Vladimír Merta, Suché trasy, Dostupné on-line Archivováno 5. 2. 2010 na Wayback Machine.

Související články editovat

Externí odkazy editovat