Mikulovská vrchovina
Mikulovská vrchovina je geomorfologický celek na jižní Moravě v okrese Břeclav. Tvoří jedinou část geomorfologické oblasti Jihomoravských Karpat na českém území. Jde o členitou vrchovinu z měkkých flyšových vrstev s vystupujícími bradly jurských vápenců. Nadmořská výška území se pohybuje od 162 do 550 metrů.
| Mikulovská vrchovina | |
|---|---|
 Děvín, nejvyšší vrchol Mikulovské vrchoviny | |
| Nejvyšší bod | 549 m n. m. (Děvín) |
| Rozloha | 81 km² |
| Střední výška | 263,4 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Jihomoravské Karpaty |
| Podřazené jednotky | Pavlovské vrchy, Milovická pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko(  Rakousko – možný přesah) |
 | |
| Souřadnice | 48°52′ s. š., 16°38′30″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IXA-1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dělí se na dva geomorfologické podcelky (a zároveň okrsky):
- Pavlovské vrchy (tzv. Pálava) – vyšší západní část, přírodní dominanta jihu Moravy
- Milovická pahorkatina – nižší východní část
Přibližně se kryje s CHKO Pálava vyhlášenou roku 1976. Od roku 1986 je též součástí Biosférické rezervace Dolní Morava.
Hydrologie editovat
Vzhledem k teplému klimatu a vápencovému podloží je území celkově dosti suché. Pramení zde jen několik málo povrchových toků, nejdelší jsou občasný Klentnický potok v severní části a na jihu Mušlovský potok (moravská zdrojnice Včelínku). Západní část území je odvodňována do Dunajovického potoka, severní okraj a východ přímo do Dyje, která území těsně obtéká. Největší vodní plochou je na jihozápadním okraji rybník Šibeník, další jsou Mušlovský horní rybník a zatopený lom Janičův vrch.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikulovská vrchovina na Wikimedia Commons - Geografický místopisný slovník, Academia, Praha, 1993. ISBN 80-200-0445-9.
- Biosférická rezervace Dolní Morava
- CHKO Pálava Archivováno 23. 5. 2009 na Wayback Machine.
