Mihael Ambrož
Mihael Ambrož (14. února 1808 Lublaň[2] – 25. dubna 1864 Lublaň[2][3]), byl rakouský státní úředník a politik slovinské národnosti z Kraňska, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, v 60. letech 19. století starosta Lublaně.
| Mihael Ambrož | |
|---|---|
 Mihael Ambrož r. 1850 | |
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Poslanec Kraňského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1848 | |
| Ve funkci: 1861 – 1870 | |
| Starosta Lublaně | |
| Ve funkci: 1850 – 1851[1] | |
| Předchůdce | Janez Fischer |
| Nástupce | Matija Burger |
| Ve funkci: 1861 – 1864 | |
| Předchůdce | Matija Burger |
| Nástupce | Etbin Henrik Costa |
| Narození | 14. února 1808 Lublaň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 25. dubna 1864 Lublaň Rakouské císařství |
| Alma mater | Univerzita Št. Hradec Vídeňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Vystudoval gymnázium. Pak jeden rok studoval bohosloví a následně studoval práva na Univerzitě ve Štýrském Hradci a na Vídeňské univerzitě. Živil se jako domácí učitel. Na praxi působil u městského i zemského soudu v Lublani. V období let 1836–1848 pracoval coby okresní komisař v různých lokalitách Kraňska (Smlednik, Ribnica, Bled, Lublaň, Boštanj a opět Smlednik).[2] Roku 1849 se uvádí jako Michael Ambrosch, okresní komisař v obci Smlednik (Flöding).[4][5]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. V roce 1848 se stal poslancem prozatímního Kraňského zemského sněmu. V prozatímním zemském sněmu vystupoval jako mluvčí Slovinců, žádal nové volby a rozšíření početního zastoupení venkovských poslanců. Během revoluce vyjadřoval obdiv a podporu celoněmeckému sjednocovacímu procesu, za což byl od některých Slovinců kritizován. Podporoval nicméně slovinské jazykové požadavky, konkrétně zavádění slovinštiny do škol a úřadů. Přiklonil se k tomu, aby kraňská vlajka měla podle návrhu spolku Slovensko društvo v Ljubljani bílo-modro-červenou barvy namísto původní stavovské zlato-modro-červené barvy. Tato varianta pak byla skutečně přijata a v současnosti tvoří základ slovinské vlajky.[2]
Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Radovljica. Tehdy se uváděl coby okresní komisař.[6] Řadil se ke sněmovní levici.[7] Náležel mezi slovinské národně orientované poslance.[8] Na Říšském sněmu zasedal v ústavním výboru. Navrhl zrušení trestu smrti. V pozdější fázi ale kvůli vážnému onemocnění na post v ústavním výboru rezignoval. V parlamentu se připojil, podobně jako většina slovinských poslanců, k převážně německé liberální levici. Po přesunu sněmu do Kroměříže, zasedal jako většina Slovinců a Čechů v poslaneckém Slovanském klubu.[2]
V roce 1849 vystoupil ze státní služby. Roku 1850 byl zvolen starostou Lublaně, ale roku 1851 na funkci rezignoval, protože nebyl v této funkci schválen státními orgány.[2] Ministerstvo vnitra jeho rezignaci na úřad přijalo v březnu 1851.[9] Od roku 1851 do roku 1855 působil jako obecní radní. Do politiky se znovu zapojil po obnovení ústavního systému vlády. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen za poslance Kraňského zemského sněmu a stal se i členem zemského výboru. V zemském sněmu se profiloval jako znalec zákonodárných procedur. Navrhl kompromisní jazykový úzus ohledně slovinštiny a němčiny na sněmu.[2]
Roku 1861 se stal prvním slovinským starostou Lublaně. Za jeho působení v této funkci se na radnici úřadovalo německy a slovinsky. Zastával názor, že německý jazyk je nadále potřebný. Jeho národnostní smířlivost ovšem vyvolávala opakovanou kritiku. Během Ambrožova starostování došlo k rozšíření městské školy, zavedení plynového osvětlení a tlakové kanalizace. Podílel se na veřejném životě. Přispíval do slovinských listů, v roce 1861 spoluzakládal lublaňskou čítárnu a byl jejím prvním předsedou.[2]
Zemřel v dubnu 1864 po krátké nemoci na silný záchvat mrtvice.[3]
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mihael Ambrož na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ Nepotvrzen do úřadu, sám potom rezignoval.
- ↑ a b c d e f g h Ambrož, Mihael [online]. slovenska-biografija.si [cit. 2016-03-17]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ a b Laibach. Die Presse. Duben 1864, čís. 117, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 36. (německy)
- ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 64. (německy)
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ ZWITTER, Fran; MELIK, Vasilij. O slovenskem narodnem vprašanju. [s.l.]: Slovenska matica, 1990. 502 s. Dostupné online. S. 291. (slovinsky)
- ↑ Wiener Zeitung, 15. 3. 1851, s. 17.
