Wikipedie

Mezinárodní sionistický kongres

nejvyšší orgán Světové sionistické organizace

Světový sionistický kongres, či Mezinárodní sionistický kongres (hebrejsky: הקונגרס הציוני העולמי), někdy označovaný také jako „Parlament židovského lidu“, je hlavní událost Světové sionistické organizace, při níž se setkávají její členové k projednávání různá politických a ekonomických témat sionismu, přijímání předkládaných návrhů a rozhodování o jejich zavádění apod.

Theodor Herzl shlíží na Rýn z balkónu svého hotelového pokoje v Basileji v době konání 5. sionistického kongresu v roce 1901.
Theodor Herzl na známce státu Izrael u příležitosti 23. sionistického kongresu

Historie editovat

První sionistický kongres se konal ve švýcarské Basileji roku 1897. Od té doby se ve městě konaly další dvě desítky kongresů v různých městech Evropy až do roku 1945, a po roce 1948, kdy byl založen samostatný židovský stát se sedm kongresů konalo v Jeruzalémě.[1]. Prvních pět kongresů se konalo každý rok, další po dvou letech (s přerušením v době první světové války) a poslední kongresy každé tři roky.

Seznam kongresů editovat

Toto je chornologicky řazený seznam kongresů Světové sionistické organizace s uvedeným datem a místem konání a se stručným přehledem projednávaných témat:

Pořadí
 Místo konání
 Stát
 Termín konání
 Témata
 Poznámky
1. kongres
 Basilej Švýcarsko  Švýcarsko 29. - 31. srpna 1897 První kongres znamenal historický přelom. Sdružení Chovevej Cijon se stalo oficiálním hnutím sionismu. Theodor Herzl zde navrhl svůj program, který nazval “plánem na židovské národní znovusjednocení”. Byla zvolena rada zástupců. Ve svém deníku si Herzl zapsal: “Mám-li shrnout závěry kongresu v Basileji jednou větou, zněla by: v Basileji jsem založil židovský stát (...). Možná za pět let, ale jiště za padesát let, zde nějaký bude.” [2], [3]
2. kongres Basilej Švýcarsko  Švýcarsko 28. – 31. srpna 1898 Hlavním tématem bylo prosazení sionistických myšlenek do židovských komunit v diaspoře, založení „Židovského vyrovnávacího fondu“ Světové sionistické organizace. Účast se oproti prvnímu kongresu byla dvojnásobná, ale stále s převážně ruským zastoupením.
3. kongres Basilej Švýcarsko  Švýcarsko 15. – 18. srpna 1899 Diskuse o základech Basilejského programu.
4. kongres Londýn Spojené království  Spojené království 13. – 16. srpna 1900 Zabýval se ekonomickými problémy dělníků v Palestině a vysokou nezaměstnaností. Tzvi Herman Shapira přednesl návrh k založení národního fondu KKL. Kongres byl ve znamení rozkolu Rumunských Židů.
5. kongres Basilej Švýcarsko  Švýcarsko 26. – 30. prosince 1901 Rozhodnutí o založení Židovského národního fondu (K.K.L.). Hlavními aktéry byli Leo Motzkin, Martin Buber a Chajim Weizmann.
6. kongres Basilej Švýcarsko  Švýcarsko 23. - 28. srpna 1903 Theodor Herzl na žádost britské vlády přednesl „Projekt Uganda“, proti kterému se zvedla silná vlna opozice, zejména z řad ruských sionistů. Byla sestavena vyšetřovací komise k prozkoumání proveditelnosti projektu. Jeden z nejbouřlivějších kongresů. Herzl sjezd uzavřel výňatkem ze 137. žalmu: „Pokud na tebe zapemenu, Jeruzaléme, ať uschne má pravice!“
7. kongres Basilej Švýcarsko  Švýcarsko 27. července - 2. srpna 1905 Bylo rozhodnuto, že založení židovského státu je možné pouze na území Země izraelské a Ugandský projekt byl drtivou většinou zamítnut. Došlo k vytvoření ”hnutí teritorialistů”. První kongres konaný po Herzlově smrti. Novým předsedou Světové sionistické organizace byl zvolen David Wolffsohn.
8. kongres Haag Nizozemsko  Nizozemsko 14. – 21. srpna 1907 Z iniciativy Chajima Weizmanna se politický sionismus stal neoddělitelným od aktivního založení státu v Zemi izraelská. Volba místa souvisí s probíhající mírovou konferencí v Haagu.
9. kongres Hamburk Německá říše  Německá říše 26. – 30. prosince 1909 Dělnická hnutí jsou poprvé zastoupena jako nezávislé subjekty.
10. kongres Basilej Švýcarsko  Švýcarsko 9. – 15. srpna 1911 Jednání o arabské problematice
11. kongres Vídeň Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko 2. – 9. září 1913 Chajim Weizmann a Menachem Usiškin přednesli návrh na založení Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
12. kongres Karlovy Vary Československo  Československo 1. – 14. září 1921 Byly stanoveny infrastruktury a upřesněny náležitosti založení budoucího národního státu. Kongres potvrdil založení Keren ha-jesod a také nákup nových území v Jizre'elském údolí. První kongres konaný po skončení první světové války, po Balfourově deklaraci, po ukončení osmanské nadvlády v Palestině a skončení pogromů ve Východní Evropě.
13. kongres Karlovy Vary Československo  Československo 6. – 18. srpna 1923 Bylo rozhodnuto o založení Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
14. kongres Vídeň Rakousko  Rakousko 18. – 31. srpna 1925 Jednání především o problematice 4. aliji.
15. kongres Basilej Švýcarsko  Švýcarsko 30. srpna – 11. září 1927 Zabýval se celkovou krizí 4. aliji spojenou s nezaměstnaností.
16. kongres Curych Švýcarsko  Švýcarsko 29. července – 10. srpna 1929 Analýza stavu a snaha o zlepšení situace v Zemi izraelské, po 5. aliji.
17. kongres Basilej Švýcarsko  Švýcarsko 30. června – 15. července 1931 Zabýval se krvavými nepokoji z roku 1929 a publikací druhé Bílé knihy baronem Passfieldem. V reakci na britskou anti-sionistickou politiku rezignoval Chajim Weizmann na funkci předsedy organizace a na jeho místo byl jmenován Nachum Sokolov. Objevuje se první opozice v podobě revizionistického sionismu Vladimíra Zeeva Žabotinského. Stoupenci revizionismu následně opustili jednací sál a roztrhali členskou kartu.
18. kongres Praha Československo  Československo 21. srpna – 4. září 1933 Jednání především o mocenském vzestupu Adolfa Hitlera a prvních antisemitských nařízeních přijatých německou vládou.
19. kongres Lucern Švýcarsko  Švýcarsko 20. srpna – 4. září 1935 Zhoršující se situace v Německu, zejména pak norimberskými zákony, které Židy vylučovaly z německé společnosti. Chajim Weizmann znovu zvolen do funkce předsedy organizace.
20. kongres Curych Švýcarsko  Švýcarsko 3. – 16. srpna 1937 Analýza výsledků královské Peelovy komise britské vlády ohledně rozdělení Palestiny.
21. kongres Ženeva Švýcarsko  Švýcarsko 16. – 25. srpna 1939 Jednání o odporu proti MacDonaldově bílé knize 1. září t.r. vypukla druhá světová válka.
Mimořádný kongres New York USA  USA 9. - 11. května 1942 Projednávání možností vystěhovalectví Židů do Palestiny Mimořádný kongres konaný v newyorském hotelu Biltmore z důvodu válečných událostí v Evropě. Předsedal mu David Ben Gurion
22. kongres Basilej Švýcarsko  Švýcarsko 9. – 24. prosince 1945 Zabývá se nelegální emigrací a politickým a vojenským odporem proti britské vládě. První sionistický kongres po druhé světové válce a zároveň poslední v Evropě
23. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 14. – 30. srpna 1951 Jednání o úloze Světové sionistické organizace v novém státě a o vztahu vůči novým imigrantům. Byl položen základ "Jeruzalémského programu", jehož hlavní principy jsou: posilování státu Izrael, znovusjednocení diaspory v Izraeli a jednota židovského národa. První kongres od založení státu Izrael v roce 1948. Počínaje tímto kongresem se všechny další odehrály v Jeruzalémě.
24. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 24. dubna – 7. května 1956 Jednání o bezpečnost židovského státu v souvislosti s vojenskými přípravami arabských armád proti Izraeli a jejich dodávky zbraní ze strany komunistických zemí. Nově byla definována role instituce Keren ha-jesod.
25. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 27. prosince 1960 – 11. ledna 1961 Zabýval se problematikou imigrace a otázkami kultury a vzdělávání v diaspoře. Byl stanoven rámec vztahů mezi státem Izrael a Světovou sionistickou organizací.
26. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 30. prosince 1964 – 11. ledna 1965 Jednání o možnostech zlepšení povědomí Židů v diaspoře o Izraeli a šíření hebrejského jazyka.
27. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 9. – 19. června 1968 Hlasování o “Jeruzalémském programu” navrženém na 23. Kongresu. Potvrzení nutnosti spolupráce mezi státem Izrael a sionistickou organizací.
28. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 18. – 28. června 1972 Kongres se zabýval konkrétními problémy některých židovských komunit v diaspoře.
29. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 20. – 28. února 1978 Byla definována podoba sionismu. Analyzace problémů vzdělávání Židů v diaspoře a také podmínky imigrace a integrace přistěhovalců.
30. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 1982
31. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 1987
32. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 1992
33. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 1997
34. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 2003
35. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael červen 2006
36. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 2010
37. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 20. - 22. října 2015 Kongresu se zúčastnilo 509 členů organizace, z toho 145 z USA.[4]
38. kongres Jeruzalém Izrael  Izrael 20. - 22. října 2020

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Congrès sioniste na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ Wikiwix's cache [online]. 2019-02-21. Dostupné online. 
  2. ↑ GRESH, A. Israël, Palestine: vérités sur le conflit. Příprava vydání Fayard. [s.l.]: [s.n.], 2007. Kapitola 72. 
  3. ↑ A look at the Congresses - הארכיון הציוני [online]. 2018-02-26. Dostupné online. 
  4. ↑ Reform wins plurality of U.S. vote for World Zionist Congress. www.jta.org. 5 June 2015. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura editovat

  • Dvora Omer "Une voix appelle dans la pénombre".
  • Yéhoshoua-Eshel Ferbstein "Le premier congrès et la religion".
  • Dov Berkovitch "Vous n'habiterez pas".
  • Dr Mordéhaï Naor "Le journalisme, Herzl et le congrès sioniste". Ed. Et-Mol. 1997.
  • Dr Avigaïl Oren "Voyage sur les pas de Herzl en Terre d'Israël". Ed. de la Histadrut.
  • Matya Kam "Le premier congrès sioniste". Ed. Fonds Avi Haï.
  • Dr Mordéhaï Naor "De Hertzl à Ben-Gourion". Ed. ministère de la défense. 1996.
  • Shlomit Laskov "Qui a rédigé les Protocoles de Sion". Ed. Et-Mol. 1993.
  • Efraïm et Ménahem Talmi "Lexique sioniste". Ed. Maariv. Tel-Aviv 1982.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mezinárodní_sionistický_kongres&oldid=20511229“