Metuje
Metuje (německy Mettau) je řeka v Česku, v severovýchodních Čechách, levý přítok Labe. Je 77,2 km dlouhá. Povodí Metuje má rozlohu 607,6 km² a malou částí zasahuje i do Polska v tzv. Českém koutku v západním Kladsku a v okolí vsi Łączna. Nejvyšším bodem povodí je Vrchmezí (1084 m) v Orlických horách.
Metuje | |
---|---|
Metuje v Pekle | |
Základní informace | |
Délka toku | 77,2 km |
Plocha povodí | 607,6 km² |
Průměrný průtok | 6,08 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-01-03-001 |
Pramen | |
Broumovská vrchovina 50°36′29,31″ s. š., 16°4′52,32″ v. d. okolo 630 m n. m. | |
Ústí | |
do Labe 50°20′17,6″ s. š., 15°55′5,4″ v. d. 248 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Královéhradecký kraj – Teplice nad Metují, Hronov, Velké Poříčí, Náchod, Nové Město nad Metují, Jaroměř) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ jména editovat
Metuje (původně nazývaná Medhuje, podoba Metuje byla lidovou výslovností) má (na rozdíl od lidové etymologie „med tu je“) jméno původu praevropského: jeho základem je indoevropský kořen *medh- „prostřední“ (rozuměj prostřední řeka mezi Úpou a Orlicí) – srov. latinské medius „střední“ a litevské říční jméno Meduja. První doklad jména pochází z 12. století (1186 super Methugiam).[1]
Průběh toku editovat
Pramení v nadmořské výšce okolo 630 m v Broumovské vrchovině u Hodkovic, západně od Adršpašských skal. Na horním a středním toku vytváří hluboce zaříznutá údolí (přírodní rezervace Peklo). Z významnějších obcí leží na této řece Teplice nad Metují, Hronov, Náchod a Nové Město nad Metují. V Jaroměři ve výšce 248 m, v nejsevernějším výběžku Pardubické kotliny, ústí do Labe a v něm jsou její vody odváděny do Severního moře.
Větší přítoky editovat
- Adršpašský potok, zleva, ř. km 73,7[2]
- Zdoňovský potok, zleva, ř. km 72,7[3]
- Bučnice, zleva, ř. km 71,3[4]
- Skalní potok, zprava, ř. km 69,5[4]
- Teplický potok, zleva, ř. km 67,5[5]
- Bohdašínský potok, zleva, ř. km 66,1[5]
- Vlásenka, zprava, ř. km 59,0[6]
- Dunajka, zleva, ř. km 53,8[7]
- Ledhujka, zleva, ř. km 53,5[7]
- Židovka, zleva, ř. km 50,1[8]
- Dřevíč, zprava, ř. km 46,4[9]
- Zbečnický potok, zprava, ř. km 44,5[7]
- Brlenka, zleva, ř. km 40,8[10]
- Střela, zleva, ř. km 38,2[11]
- Bavorův potok, zleva, ř. km 37,3[11]
- Radechovka, zprava, ř. km 34,1[12]
- Olešenka, zleva, ř. km 27,4[13]
- Libchyňský potok, zleva, ř. km 21,5[12]
- Bohdašínský potok, zleva, ř. km 20,9[14]
- Janovský potok, zleva, ř. km 17,9[13]
- Černčický potok, zleva, ř. km 12,4[15][pozn 1]
- Nahořanský potok, zprava, ř. km 9,2[16]
- Rozkoš, zprava, ř. km 8,4[17]
- Jasenná, zleva, ř. km 3,0[18]
Mlýny editovat
Na Metuji bylo kolem 35 mlýnů.[19]
- Winterův mlýn – Teplice nad Metují, kulturní památka
Využití editovat
Tok Metuje je pstruhovou vodou od revíru Peklo k pramenům. Vodácky využívaný je úsek Teplice nad Metují po ústí Olešenky (41 km, obtížnost WW I), odtud po most nad Novým Městem nad Metují (4 km, obtížnost WW III) a odtud po ústí (23,4 km, obtížnost WW I).[20]
Na dolním toku mezi Novým Městem nad Metují a Jaroměří je řeka doprovázena širokou nivou – Metujská niva. V roce 1902 zde bylo založeno Ústřední vodní společenstvo Metuj se sídlem v Krčíně, které nechalo mezi lety 1902–1912 v nivě vybudovat zavlažovací systém k zavlažování luk tvz. přeronem k zajištění zvýšení senařských výnosů.[21] U Jaroměře byl v roce 2011 závlahový systém obnoven[22][23] a je Českou společností ornitologickou od roku 2012 využíván k řízeným záplavám jako managementovému opatření na podporu biodiverzity při správě ptačího parku Josefovské louky.[24]
Ochrana přírody editovat
Celý horní tok Metuje od pramene po Hronov protéká CHKO Broumovsko, první přítoky řeka sbírá ve skalním městě a národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály. Na středním toku tvoří hluboké údolí Metuje podstatnou část přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují. V údolní nivě před samým soutokem s Labem u Josefova se nachází přírodní památka Stará Metuje, která kopíruje meandrující tok stejnojmenného ramene řeky. Mezi oběma říčními rameny se nachází nestátní ptačí park Josefovské louky.
Vodní režim editovat
Průměrný průtok Metuje u ústí činí 6,08 m³/s.[25]
Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Metuje (m³/s) ve stanici Jaroměř:[26]
Průměrné měsíční průtoky Metuje (m³/s) ve stanici Jaroměř v roce 2014:[26]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Maršov nad Metují | 57,30 | 94,68 km² | 1,03 m³/s | 63,3 m³/s |
Hronov | 45,70 | 248,59 km² | 2,77 m³/s | 114,0 m³/s |
Krčín | 17,30 | 498,80 km² | 5,33 m³/s | 167,0 m³/s |
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Společné ústí Černčického potoka a Mlýnského náhonu (ID vodního toku 101930000100)
Reference editovat
- ↑ LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. 376 s. S. 195.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 14) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 15) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 22) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 23) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 24) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 25) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 20) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 21) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 31) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 26) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 27) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 29) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 28) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 30) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 31) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 25) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 21) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Mapa vodních mlýnů. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online.
- ↑ VLČEK, Vladimír (ed.). Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 175.
- ↑ Historie parku a území. www.birdlife.cz [online]. Česká společnost ornitologická. Dostupné online.
- ↑ Ornitologové obnovili závlahový systém v parku Josefovské louky. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 2011-05-03. Dostupné online.
- ↑ ŠRÁMEK, Přemysl. Josefovské louky na Náchodsku se znovu uměle zaplavují. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 2011-05-03. Dostupné online.
- ↑ TŮMOVÁ, Štěpánka. Stoletý akvadukt mohl být technickou památkou, teď ho narychlo zbourali. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2023-09-25. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodohospodářský věstník 2010 (str. 32) [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 80) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Maršov nad Metují [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-14.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Hronov [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-14.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Krčín [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-03.
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Metuje na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Metuje ve Wikislovníku
- Metuje na OpenStreetMap
- Krčín – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Labe
- Základní charakteristiky toku Metuje a jeho povodí