Metodologie

Metodologie (z řec. methodos, sledování, stopování, od hodos, cesta) je vědní disciplína, která se zabývá metodami, jejich tvorbou a aplikací. Patří do teorie či filozofie vědy a obecněji do epistemologie. Pod vlivem angličtiny se slovo někdy používá i pro metodiku (použitý postup či metodu). Tím se však ztrácí důležitý rozdíl mezi metodami jako nástroji vědeckého bádání a metodologií jako reflexí o vhodnosti či použitelnosti těchto nástrojů.^[1]

Význam editovat

Jednotlivé vědní disciplíny se obvykle charakterizují svým předmětem a metodou (metodami).^[2] Vzhledem k rozmanitosti věd se rozlišuje:

metodologie matematiky a matematické logiky, charakterizovaná přítomností axiomů a deduktivními postupy;
metodologie přírodních věd, charakterizovaná induktivními postupy na základě hypotézy a experimentálních výsledků (měření);
metodologie společenských věd, kde se často rozlišují metody kvantitativní (založené na měřeních) a kvalitativní;
metodologie humanitních věd a filozofie, kde hraje významnou roli kritika pramenů a interpretace.

Úlohou metodologie je zejména

systematické vytváření, formulace a řazení metod,
kritické posouzení předností a nedostatků různých metod, jejich možností a omezení,
diskuse vhodnosti metod pro daný účel nebo zkoumání.

Historie editovat

Slovo "metoda" jako synonymum pro vědu se vyskytuje už v antice, ale představu spolehlivé a dokonce jednotné metody, která by umožnila srovnávání výsledků a tím i vědu jako kolektivní činnost poprvé podal Mikuláš Kusánský v dialogu "Soukromník o pokusech s váhami" (kolem 1440).^[3] Nezávisle na něm se úvahami o obecné metodě vědy zabýval anglický filozof Francis Bacon a zejména francouzský filozof René Descartes v "Rozpravě o metodě" (1637). Metoda jako spolehlivý návod k získávání nepochybných a porovnatelných výsledků se pak stala základem rozvoje věd. Později se metodám a metodologii vědy věnovali zejména Auguste Comte, Max Weber, Henri Poincaré, Karl Popper a mnoho dalších.

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ http://dictionary.reference.com/browse/methodology
↑ Encyklopedický slovník. ED Praha 1993, heslo Věda, str. 1167.
↑ J. Patočka - P. Floss (vyd.), Mikuláš Kusánský. Praha 2001, str. 244-258.

Literatura editovat

K. Beneš, Metodologie a dějiny přírodních věd: základní přehled. České Budějovice: TF JU 2005 – ISBN 80-7040-778-6
R. Descartes, Rozprava o metodě. Praha: Svoboda 1992
B. Fajkus, Filosofie a metodologie vědy: vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academia, 2005 – 339 s. ISBN 80-200-1304-0
Maňák – Švec, Slovník pedagogické metodologie. Brno: Masarykova univerzita, 2005 – 134 s. ISBN 80-7315-102-2
Ottův slovník naučný nové doby, hesla Metoda – metodologie matematiky, fysiky, biologie. Sv. 7, str. 207 nn
M. Weber, Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH, 1998 – 354 s. ; 20 cm ISBN 80-86005-48-8

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu metodologie na Wikimedia Commons
(anglicky) Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Science and Pseudo-Science
(anglicky) Dictionary.com, heslo Methodology

[1] ttp://dictionary.reference.com/browse/methodology

[2] Encyklopedický slovník. ED Praha 1993, heslo Věda, str. 1167.

[3] J. Patočka - P. Floss (vyd.), Mikuláš Kusánský. Praha 2001, str. 244-258.

[1]

[2]

[3]