Melchior z Redernu
Melchior (Melichar) z Redernu (6. ledna 1555, Vratislav – 20. září 1600, Havlíčkův Brod) byl rakouský šlechtic, císařský rada, polní maršál a prezident tehdejší dvorní vojenské rady. Byl nejmladším ze synů Bedřicha z Redernu a Salomeny ze Schönaichu. Měl čtyři bratry: Jana Jiřího, Sebastiana, Fabiana a Kryštofa a tři sestry: Kateřinu, Annu a Juditu. Jeho jediným potomkem vzešlým z manželství s Kateřinou Šlikovou byl Kryštof II. z Redernu. Nechal založit Nové Město pod Smrkem, Bílý Potok a liberecký zámek.
| Melchior z Redernu | |
|---|---|
 Melchior z Redernu | |
| 6. prezident dvorské válečné rady | |
| Ve funkci: 1599 – 1600 | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Předchůdce | David Ungnad z Weißenwolfu |
| Nástupce | Karel Ludvík ze Sulzu |
| Narození | 6. ledna 1555 Vratislav  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 20. září 1600 (ve věku 45 let) Havlíčkův Brod Habsburská monarchie |
| Příčina úmrtí | mor |
| Místo pohřbení | Kostel Nalezení svatého Kříže |
| Choť | Kateřina, roz. Šliková |
| Rodiče | Bedřich z Redernu Salomena ze Schönaichu |
| Děti | Kryštof II. z Redernu |
| Zaměstnání | voják, politik |
| Profese | šlechtic |
| Commons | Melchior von Redern |
polní maršál | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Bedřich z Redernu |
|---|---|
| matka | Salomena ze Schönaichu |
| manželka | Kateřina z Redernu |
| syn | Kryštof II. z Redernu |
| bratr | Jan Jiří z Redernu |
| bratr | Šebestián z Redernu |
| bratr | Fabian z Redernu |
| bratr | Kryštof I. z Redernu |
| sestra | Kateřina |
| sestra | Anna |
| sestra | Judita |
Životopis editovat
Melchior studoval v Míšni, Heidelbergu a také Paříži, kde společně se svým bratrem Kryštofem prožil Bartolomějskou noc. V mládí hodně cestoval, navštívil Řím, Florencii, Neapol a jiná italská města.
Službu v císařské armádě nastoupil ve dvaceti letech, celkem se zúčastnil jedenácti válečných tažení v Polsku, Rusku, Prusku, Holandsku a hlavně proti Turkům v Uhrách. S Kateřinou Šlikovou se oženil 25. listopadu 1581. Roku 1582 armádu opustil a až do roku 1593 se věnoval správě rodových panství – nejprve společně se svým bratrem Kryštofem, po jeho smrti 3. září 1591 pak samostatně. V témže roce se mu narodil jeho jediný syn Kryštof. I přesto, že byl protestant, zastával významné úřady u dvora: byl císařským radou a tajným radou arcivévodů Matyáše a Maxmiliána.
Do armády byl opět povolán roku 1593, aby v hodnosti polního maršála čelil opětovnému tureckému nebezpečí. Vyznamenal se v bojích u Sisaku v Chorvatsku, Pápy v Uhrách a zejména během obrany pevnosti Oradea roku 1598. Za poslední vítězství obdržel děkovný dopis císaře Rudolfa II., 20 000 tolarů a posléze se stal prezidentem dvorské válečné rady. Roku 1599 obdržel rozkaz zasáhnout proti vzbouřeným císařským vojskům v Uhrách, tento úkol sice splnil, patrně však v jeho průběhu onemocněl morovou nákazou. Dne 20. září v dnešním Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě zemřel.
Jeho žena Kateřina nechala jeho tělo dopravit do Liberce, kde se 5. ledna 1601 konala smuteční slavnost a 6. ledna – tedy v den nedožitých 46. narozenin – byl Melchior uložen do rodové hrobky ve Frýdlantě.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ PROPAMÁTKY -. www.propamatky.info [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
Literatura editovat
- KARPAŠ, Roman, a kol. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996.
Svoboda, Milan: Redernové v Čechách, Praha, Togga - UK 2011
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Melchior z Redernu na Wikimedia Commons
