Megalománie
Megalománie, též megalomanství či velikášství, je chorobné přesvědčení spočívající ve vlastním sebepřeceňování, přidávání své osobě, ale též názorům nebo činům, větší význam než je ve skutečnosti, s čímž je spjatá neukojitelná touha po vyniknutí v určitých společenských skupinách. V některých případech je tento stav klasifikován jako duševní porucha, ale zároveň se mnohem častěji označuje jako jeden z příznaků jiných závažných duševních poruch, nejčastěji psychotického rázu.[1] Pokud se postižená osoba s poruchou neléčí, tak ji mohou časem doprovázet i paranoidní bludy a své přátele i další blízké může začít vnímat jako překážky stojící v cestě. Název má původ ve starořeckých slovech megalo (μεγαλο), což lze přeložit jako veliký a mania (μανία) označuje vášeň nebo posedlost.[2]
Příznaky editovat
Hlavním příznakem megalomanství bývají přílišná zaměření na vlastní názory a postižená osoba si mnohdy nedokáže připustit, že by se mohla mýlit. Lidé s touto duševní poruchou se považují např. za nejkrásnější, nejinteligentnější, nejdůležitější, nenahraditelné a podobně. Vyžadují, aby je ostatní obdivovali a projevovali jim úctu, dokonce až do té míry, že jsou určeni pro to, aby i sloužili. Pokud se jim nedostává pozornosti, kterou si, podle sebe, zaslouží, mohou vyvinout agresi namířenou proti ostatním, která často vede k fyzickému násilí. Když porucha přetrvává bez léčby po dlouhou dobu, objeví se deprese a vyčerpání. Pacienti v tomto stavu mohou být sebevražední.[3] Existují určité příznaky megalomanství, které jsou společné všem lidem trpícím touto poruchou. Mezi tyto příznaky patří:[3]
- neschopnost přijmout kritiku
- popírání názorů druhých
- zvýšená aktivita a s tím spojená nespavost
- tok myšlenek
- deprese
Mezi další příznaky megalomanství často patří:[4][5][6]
- touha po bohatství, moci nebo slávě
- přesvědčení o vznešeném původu
- zvýšené sebevědomí
- narcismus
- paranoia
- agrese
- verbální útoky, vulgarismus
Příčiny editovat
Lékaři doposud nedokázali prokázat přesnou příčinu megalomanství, nicméně předpokládají, že se vyvíjí v důsledku jiné duševní poruchy.[6] Městská dětská poliklinika v Minsku uvádí, že jedinci, kteří utrpěli poranění hlavy nebo trauma v dětství, mohou být k této poruše náchylnější. Taktéž uvádí, že predispozici mají i děti, které bývaly až patologicky vychvalovány svými rodiči, což u dítěte vede k mylnému dojmu o své „bezchybnosti“.[3]
Duševní poruchy související s megalomanstvím editovat
Léčba editovat
Samotné megalomanství se neléčí z toho důvodu, jak již bylo výše zmíněno, že není vždy klasifikována jako duševní porucha, nýbrž jako příznak poruchy jiné. Léčba by proto měla spočívat v léčení diagnostikované základní duševní poruchy a v odstranění jejích příznaků, kterým může být právě megalomanství. Na zvýšenou agresivitu se pacientům předepisují sedativa (trankvilizéry), v období deprese se naopak předepisují antipsychotika. Vhodná je také psychoterapie, která umožňuje snížit závažnost projevů. Pokud je stav závažný, může vyžadovat hospitalizaci.[3]
Související články editovat
Reference editovat
- ↑ Co je Megalomania? (Zmatky velikosti) / Duševní poruchy / Psychopatologie. Thpanorama - Udělej si dnes lepší! [online]. [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ J-CORP. Co znamená slovo megalománie?. www.infoz.cz [online]. [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e МАНИЯ ВЕЛИЧИЯ (БРЕД ВЕЛИЧИЯ) [online]. ГОРОДСКАЯ ДЕТСКАЯ ПОЛИКЛИНИКА [cit. 2021-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01. (rusky)
- ↑ Diagnostický a statistický manuál duševních poruch. [s.l.]: Americká psychiatrická společnost, 2015. ISBN 9788086471525.
- ↑ a b c d Значение слова МЕГАЛОМАНИЯ. Что такое МЕГАЛОМАНИЯ?. kartaslov.ru [online]. [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b Мания величия | Симптомы | Диагностика | Лечение - DocDoc.ru. illness.docdoc.ru [online]. [cit. 2021-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-23. (rusky)
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.