Mešita sultána Ahmeda

Mešita Sultan Ahmed
	Pohled na mešitu z parku Sultan Ahmed
Poloha
Stát	Turecko
Zeměpisné souřadnice	41°0′19,39″ s. š., 28°58′36,57″ v. d.
	Mešita Sultan Ahmed
Architektonický popis
Architekt	Sedefkar Mehmed Agha
Stavební sloh	osmanská architektura
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mešita sultána Ahmeda (turecky Sultanahmet camii) je historická mešita v Istanbulu, největším městě Turecka a hlavním městě Osmanské říše (od roku 1453 do 1923). Díky obložení stěn modrými dlaždicemi je též známa jako Modrá mešita.

Mešita sultána Ahmeda

Je nejznámějším symbolem Istanbulu hned po Hagii Sofii, jedná se o druhou největší mešitu ve městě, která jako první měla šest minaretů. U mešit platí pravidlo: běžná mešita má jeden minaret, lepší může mít dva minarety, ale šest minaretů smí mít pouze mešita v Mekce. Pověst proto praví, že sultán musel nakonec nechat postavit v Mekce sedmý minaret.

Vznik a vývoj stavby editovat

Byla postavena roku 1617 pro sultána Ahmeda I. Poloha mešity vysoko nad vodami Marmarského moře, její stavební řešení i výzdoba představují vrchol osmanské architektury. V interiéru mešity zaujmou čtyři mohutné rýhované pilíře nesoucí hlavní kupoli, stovky červenobílých modlitebních koberečků, pět řad barevně zasklených oken. Obložení stěn modrými fajánsovými dlaždicemi, které daly mešitě přívlastek „modrá“. K mešitě přiléhá i Muzeum koberců a kelimů. Nedaleko je také Mauzoleum Sultána Ahmeda I.

Naproti Modré mešitě stojí velkolepé dílo byzantského umění chrám Boží moudrosti Hagia Sofia. Tato sakrální stavba sloužila jako muzeum, v červenci 2020 byla na základě dekretu prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana opětovně přeměněna v mešitu.