Masters Tournament

golfový major turnaj v Augustě, Georgie, USA
Možná hledáte: tenisové turnaje série Masters.

Masters Tournament je jeden ze čtyř hlavních (major) golfových turnajů mužského okruhu PGA Tour. Na rozdíl od ostatních majorů se hraje každý rok na stejném místě, v Augusta National Golf Clubu, na soukromém golfovém hřišti ve městě Augusta, stát Georgie, na východním pobřeží USA.

Masters Tournament
Informace o turnaji
UmístěníAugusta, Georgie, USA
Vznik22. 3. 1934
HřištěAugusta National Golf Club
Par72
Délka7435 yardů (6799 metrů): 2020[1]
7510 yardů (6870 metrů): 2022
OrganizátorAugusta National Golf Club
Soutěž(e)PGA Tour
European Tour
Japan Golf Tour
Formáthra na rány
Dotace18 milionů USD
Hraný v měsíciduben
Rekordní skóre turnaje
Celkové skóre–20 Dustin Johnson (2020)
Aktuální vítěz
Aktuální vítězŠpanělsko Jon Rahm
Aktuální turnaj2023 Masters Tournament
Augusta 
Augusta 
Poloha v rámci USA
Obrys mapy USA, vysázený ze žlutých květin, na trávníku. V místě města Augusta je v mapě zabodnuta golfová praporková tyč.
Logo Masters vytvořené z květin

Na turnaji hraje menší počet hráčů než na ostatních. Jejich počet se pohybuje mezi 85–100 (např. v roce 2017 nastoupilo 93 hráčů). K účasti je nutné obdržet pozvánku od místního klubu. Kromě profesionálů pozvánku dostávají též nejlepší amatéři z několika pevně stanovených turnajů (podrobněji viz kritéria účasti).

Tradice turnaje editovat

Turnaj má několik tradic. Hraje se vždy druhý týden v dubnu. Vítěz získává jako jednu z cen zelené sako, které musí po roce vrátit zpět do klubovny (i když zůstává jeho vlastnictvím a saka všech vítězů jsou uložena ve zvláštní šatně). Pokud hráč vyhraje vícekrát, dostává stejné sako, pokud není bezpodmínečně nutné, aby měl jinou velikost.[2]

V úterý, před zahájením turnaje se koná „večeře šampiónů”, kam jsou pozváni minulí vítězové a někteří členové správní rady Augusta National Golf Clubu. Poprvé se „večeře šampiónů” konala v roce 1952, kdy ji uváděl Ben Hogan, vítěz ročníku 1951. Vítěz turnaje se podílí na tvorbě jídelníčku a zejména zahraniční vítězové volí některá jídla typická pro danou zemi.

Od roku 1963 další den, tj. ve středu dopoledne, mají bývalí mistři právo prvního čestného odpalu na první jamce. Mezi legendární golfisty, kteří provedli tento čestný odpal patří mimo jiné Fred McLeod, Jock Hutchinson, Gene Sarazen, Sam Snead, Byron Nelson, Arnold Palmer, Jack Nicklaus, Gary Player, Lee Elder nebo Tom Watson.

Od roku 1960 se ve středu (den před zahájením hlavního turnaje) rovněž hraje „Masters Tournament Par-3 contest“, což je golfová soutěž, která má charakter společenské události. Tradičně si účastníci soutěže zvou rodinné příslušníky, aby jim dělali caddieho, a někdy jim dokonce umožňují hrát rány jejich jménem, včetně dětí. I přes tento spíše zábavně společenský charakter jsou oficiálně vyhlašování vítězové. První soutěž Par-3 v roce 1960 vyhrál trojnásobný šampion Masters Sam Snead, který se stal i prvním vícenásobným vítězem (v roce 1974).[3] Žádnému hráči se dosud nepodařilo vyhrát tuto soutěž a hlavní turnaj ve stejném roce.[4] Soutěž probíhá v jednom kole na devítijamkovém hřišti s parem 27 v severovýchodním rohu klubového areálu, které v roce 1958 navrhl George Cobb a zakladatel klubu Clifford Roberts.[5][6][4]

Nejvíce titulů editovat

Nejvíce titulů, celkem šest, získal mezi lety 19631986 Jack Nicklaus. Pětkrát vyhrál Tiger Woods mezi roky 1997 a 2019. Čtyřikrát vyhrál Arnold Palmer mezi roky 1958 až 1964. Pět hráčů vyhrálo třikrát: Jimmy Demaret, Sam Snead, Gary Player, Nick Faldo a Phil Mickelson. Prvním vítězem, který nepocházel ze Spojených států byl již zmíněný pozdější trojnásobný vítěz Gary PlayerJižní Afriky v roce 1961. Druhým zahraničním vítězem se stal Španěl Seve Ballesteros který vyhrál v letech 1980 a 1983.

Vznik turnaje editovat

Golfový klub Augusta National založili legendární golfista Bobby Jones a investiční bankéř Clifford Roberts. Založení klubu oznámili 15. července 1931. V prosinci 1932 se na hřišti poprvé hrálo, a v lednu 1933 bylo slavnostně otevřeno.[7] Původním záměrem bylo uspořádat na hřišti US Open, ale nakonec se zakladatelé rozhodli pro vlastní výroční turnaj. První ročník se konal v roce 1934. Členové klubu přesvědčili k účasti i Bobbyho Jonese, přestože ten v roce 1930 ukončil kariéru. Jones skončil na děleném 13. místě, a tento výsledek už při žádné z dalších 11 účastí nepřekonal.

Hřiště editovat

 
12. jamka

Hřiště tvoří osmnáct jamek. První rok se začínalo hrát na dnešní jamce číslo 10, ale od sezóny 1935 bylo pořadí devítek trvale obráceno. Původní jamky 1–9 jsou dnes jamkami 10–18, a opačně. Od svého otevření v roce 1933 bylo hřiště Augusta National mnohokrát upravováno různými architekty. Změny se týkaly mimo jiné greenů, které byly upraveny a někdy i zcela přepracovány, bunkerů, rozšíření vodních překážek, vybudování nových odpališť, výsadby stovek stromů a vytvoření nových umělých kopců. Většina jamek se v průběhu let též prodlužovala (i několikrát).[8]

Názvy jamek editovat

Každá jamka má kromě číselného označení i tradiční slovní název podle rostliny, která je v jejím okolí vysázena (v případě jamky č. 7 nazvané „Pampa“ jde o označení vysoké trávy, které se v angličtině říká „pampa grass“: vědecké jméno této trávy je „Cortaderia selloana“). Tabulka uvádí názvy platné v dubnu 2017 (některé jamky byly v minulosti přejmenovány).[9]

Trojice jamek 11,12 a 13 je nazývána Amen Corner – tento název jim dal v roce 1958 redaktor časopisu Sports Illustrated Herbert Warren Wind, inspirován jazzovou skladbou Shoutin' in That Amen Corner.[10] Kolem jamek protéká potok Rae's Creek, který jim dodává na obtížnosti. Jamky 11 a 12 jsou druhou, resp. čtvrtou nejobtížnější jamkou hřiště.[9] Říká se, že Masters se rozhoduje v neděli na druhé devítce[11] a Amen Corner je její klíčovou součástí.

Toto rčení potvrdil například Rory McIlroy v roce 2011. Po třech kolech vedl o čtyři rány a ještě po deváté jamce finále držel solidní skóre +1 na kolo. Následně ale zahrál na jamkách 10–12 celkem 6 ran nad par, po dalším bogey na patnáctce skončil kolo s 80 ranami a propadl se na dělené patnácté místo.[12][13] Také Sergio García, vítěz z roku 2017, zažil na Amen Corner krizový moment finálového kola. Zahrál bogey na jamkách 10 a 11 a první ranou na třináctce skončil mezi stromy.

Jamka Par Průměr skóre Název Překlad názvu
1 4 4,24 Tea Olive Vonokvětka libovonná
2 5 4,79 Pink Dogwood Dřín květnatý
3 4 4,08 Flowering Peach Okrasná broskvoň
4 3 3,29 Flowering Crabapple Okrasná jabloň
5 4 4,26 Magnolia Magnólie
6 3 3,14 Juniper Jalovec
7 4 4,15 Pampas Pampa
8 5 4,83 Yellow Jasmine Jasmínovec vždyzelený
9 4 4,15 Carolina Cherry Bobkovišeň karolínská
10 4 4,31 Camellia Kamélie
11 4 4,30 White Dogwood Svída bílá
12 3 3,29 Golden Bell Zlatice převislá
13 5 4,79 Azalea Azalka
14 4 4,17 Chinese Fir Ostrolistec kopinatý
15 5 4,78 Fire Thorn Hlohyně
16 3 3,15 Redbud Zmarlika
17 4 4,16 Nandina Nandina domácí (nebeský bambus)
18 4 4,23 Holly Cesmína
 
Mapka hřiště (OpenStreet Map)

Délka a obtížnost hřiště editovat

Jako většina hřišť, kde hrají profesionálové, bylo hřiště (kromě řady dalších úprav) mnohokrát prodlužováno (což si mimo jiné vyžádalo přikoupení dalších pozemků, které původně nebyly součástí areálu). Délka hřiště pro vybrané roky je následující (ke změnám došlo vícekrát, než je zde uvedeno):[14]

  • 1940: 6800 yardů (6218 metrů)
  • 1960: 6980 yardů (6383 metrů)
  • 1980: 7040 yardů (6437 metrů)
  • 2020: 7475 yardů (6835 metrů)
  • 2022: 7510 yardů (6870 metrů)

Deklarovaný par jednotlivých jamek a délku (v yardech) pro odpaliště během Masters a pro „běžné“ členy klubu v roce 2023 shrnuje následující tabulka. Na rozdíl od většiny ostatních soukromých nebo veřejných golfových hřišť v USA neprošlo hřiště Augusta National nikdy oficiálním normováním. Během turnaje Masters v roce 1990 tým hodnotitelů USGA, organizovaný časopisem Golf Digest, hodnotil hřiště a udělil mu neoficiálně normu 76,2. V roce 2009 bylo hřiště znovu hodnoceno a získalo neoficiálně normu 78,1.[15]

Jamka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1–9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 10–18 Celkem
Par 4 5 4 3 4 3 4 5 4 36 4 4 3 5 4 5 3 4 4 36 72
Masters 445 575 350 240 495 180 450 570 460 3765 495 520 155 545 440 550 170 440 465 3780 7545
člen 365 515 340 170 400 165 330 480 395 3160 450 400 145 455 380 475 145 370 385 3205 6365

SubAir System editovat

Greeny hřiště jsou pečlivě udržovány tak, aby poskytovaly tvrdý a rychlý golfový povrch. Greeny tohoto hřiště jsou proslulé svou rychlostí, přesné hodnoty však také nejsou známy, dokonce ani během Masters klub nikdy oficiálně nezveřejňuje rychlost greenů. Této tvrdosti a rychlosti napomáhá ve své době zcela unikátní podzemní zavlažovací a ventilační systém, známý jako SubAir System, který v roce 1994 vyvinul[16] a nainstaloval správce hřiště Marsh Benson.[17] Systém SubAir byl tak úspěšný, že brzy vznikla samostatná společnost v nedalekém Graniteville v Jižní Karolíně, která navrhla a nainstalovala podobné automatické systémy odsávání vody na hřištích jako Pebble Beach, East Lake, Citi Field a Citizens Bank Park.[18][16]

Písek pro bunkery editovat

Bunkery neobsahují tradiční písek obvyklý na většině golfových hřišť, ale zářivě bílý granulovaný křemen (označený jako „Spruce Pine sand“ a SP55),[19] který vzniká jako vedlejší produkt při těžbě v živcových dolech v těžebním revíru Spruce Pine ve městě Spruce Pine v Severní Karolíně a jeho okolí.[17] Augusta používá Spruce Pine pro své bunkery od počátku 70. let 20. století, kdy Clifford Roberts navštívil Linville Golf Club v Linville v Severní Karolíně, který v té době tento materiál již používal. Protože těžební společnost tento svůj vedlejší produkt poskytuje hřišti zdarma, Clifford Roberts na oplátku majiteli společnosti nabídl, že je v Augustě kdykoli vítaným hostem, a později mu daroval šest permanentek na Masters.

Kritéria účasti editovat

K získání pozvánky na Masters vede několik cest. Tradičně mají doživotní právo startu všichni minulí vítězové. Dalšími možnostmi zisku pozvánky jsou:[20]

  • vítězství na dalším z major turnajů (British Open, US Open, PGA Championship) – právo startu na Masters po 5 let
  • vítězství na turnaji The Players Championship – 3 roky
  • zlatá olympijská medaile – 1 rok
  • vítězství a druhé místo na amatérském mistrovství USA – 1 rok
  • vítězství na amatérském mistrovství Velké Británie, Asie a Pacifiku nebo Latinské Ameriky – 1 rok
  • vítězství na mid-amatérském mistrovství USA
  • umístění do 12. místa na předchozím Masters (včetně dělených míst)
  • umístění do 4. místa (včetně dělených) na jiném major turnaji aktuálního ročníku
  • vítězství na turnaji PGA Tour konaném od minulého Masters do aktuálního
  • všichni hráči, kteří se kvalifikovali na předchozí Tour Championship
  • prvních 50 hráčů světového žebříčku pro předchozí kalendářní rok
  • prvních 50 hráčů světového žebříčku, platného v týdnu před Masters

Klub má také možnost udělit komukoliv divokou kartu.

Formát turnaje editovat

Masters má stejný formát, jako ostatní turnaje PGA Tour. Hrají se čtyři kola hry na rány, od čtvrtka do neděle, přičemž se hodnotí celkový součet ran. Po druhém, pátečním kole následuje, stejně jako na ostatních turnajích, tzv. cut – snížení počtu hráčů pro závěrečná kola. Pravidlo pro cut od roku 2013 zní: „do posledních dvou kol postoupí hráči, kteří jsou po druhém kole nejhůře na 50. místě (včetně dělených míst). Zároveň postoupí všichni hráči, kteří na vedoucího hráče ztrácí nejvýše 10 ran.“[21]

Pokud není na konci čtvrtého kola rozhodnuto o vítězi, hraje se tzv. play-off na dalších jamkách. Na rozdíl od ostatních major turnajů jde (od roku 1979) o systém „náhlá smrt“, tj. jakmile některý z hráčů dosáhne na jamce horšího skóre než ostatní, je vyřazen.[22] Play-off se hraje střídavě na jamkách č. 18 a 10. V roce 2017 rozhodla první play-off jamka o vítězství Sergia Garcíi na Justinem Rosem.

Ceny editovat

Kromě finančních odměn získávají nejlepší hráči na Masters i věcné a symbolické odměny. Jméno vítěze a hráče na druhém místě je vyryto na podstavec stálé trofeje Masters – stříbrného modelu klubovny, která byla vyrobena v roce 1961.[23]

Vítěz editovat

  • od roku 1993 získává menší repliku stálé trofeje (modelu klubovny)
  • zlatá medaile
  • zelené sako
  • zlatý medailon, zobrazující klubovnu

Hráč na druhém místě editovat

  • stříbrná medaile
  • stříbrný tác

Nejlepší amatér editovat

Nejlepší z amatérských hráčů získává stříbrný pohár, ovšem pouze za podmínky, že projde cutem do víkendových kol.

Přehled vítězů editovat

Rok Vítěz Země skóre vítězný
rozdíl
vítězná
částka USD
2023 Jon Rahm Španělsko  Španělsko –12 4 3 240 000
2022 Scottie Scheffler USA  USA –10 3 2 700 000
2021 Hideki Macujama Japonsko  Japonsko −10 1 2 070 000
2020 Dustin Johnson USA  USA −20 5 2 070 000
2019 Tiger Woods (5) USA  USA −13 1 2 070 000
2018 Patrick Reed USA  USA −15 1 1 980 000
2017 Sergio García Španělsko  Španělsko −9 playoff (2) 1 980 000
2016 Danny Willet Anglie  Anglie −5 3 1 800 000
2015 Jordan Spieth USA  USA −18 4 1 800 000
2014 Bubba Watson (2) USA  USA −8 3 1 620 000
2013 Adam Scott Austrálie  Austrálie −9 playoff (2) 1 440 000
2012 Bubba Watson USA  USA −10 playoff (2) 1 440 000
2011 Charl Schwartzel Jižní Afrika  Jižní Afrika −14 2 1 440 000
2010 Phil Mickelson (3) USA  USA −16 3 1 350 000
2009 Ángel Cabrera Argentina  Argentina −12 playoff (3) 1 350 000
2008 Trevor Immelman Jižní Afrika  Jižní Afrika −8 3 1 350 000
2007 Zach Johnson USA  USA +1 2 1 305 000
2006 Phil Mickelson (2) USA  USA −7 2 1 260 000
2005 Tiger Woods (4) USA  USA −12 playoff (2) 1 260 000
2004 Phil Mickelson USA  USA −9 1 1 117 000
2003 Mike Weir Kanada  Kanada −7 playoff (2) 1 080 000
2002 Tiger Woods (3) USA  USA −12 3 1 008 000
2001 Tiger Woods (2) USA  USA −16 2 1 008 000
2000 Vijay Singh Fidži  Fidži −10 3 828 000
1999 José María Olazábal (2) Španělsko  Španělsko −8 2 720 000
1998 Mark O'Meara USA  USA −9 1 576 000
1997 Tiger Woods USA  USA −18 12 486 000
1996 Nick Faldo (3) Anglie  Anglie −12 5 450 000
1995 Ben Crenshaw (2) USA  USA −14 1 396 000
1994 José María Olazábal Španělsko  Španělsko −9 2 360 000
1993 Bernhard Langer (2) Německo  Německo −11 4 306 000
1992 Fred Couples USA  USA −13 2 270 000
1991 Ian Woosnam Wales  Wales −11 1 243 000
1990 Nick Faldo (2) Anglie  Anglie −10 playoff (2) 225 000
1989 Nick Faldo Anglie  Anglie −5 playoff (2) 200 000
1988 Sandy Lyle Skotsko  Skotsko −7 1 183 800
1987 Larry Mize USA  USA −3 playoff (3) 162 000
1986 Jack Nicklaus (6) USA  USA −9 1 144 000
1985 Bernhard Langer Německo  Německo −6 2 126 000
1984 Ben Crenshaw USA  USA −11 2 108 000
1983 Seve Ballesteros (2) Španělsko  Španělsko −8 4 90 000
1982 Craig Stadler USA  USA −4 playoff (2) 64 000
1981 Tom Watson (2) USA  USA −8 2 60 000
1980 Seve Ballesteros Španělsko  Španělsko −13 4 55 000
1979 Fuzzy Zoeller USA  USA −8 playoff (3) 50 000
1978 Gary Player (3) Jižní Afrika  Jižní Afrika −11 1 45 000
1977 Tom Watson USA  USA −12 2 40 000
1976 Raymond Floyd USA  USA −17 8 40 000
1975 Jack Nicklaus (5) USA  USA −12 1 40 000
1974 Gary Player (2) Jižní Afrika  Jižní Afrika −10 2 35 000
1973 Tommy Aaron USA  USA −5 1 30 000
1972 Jack Nicklaus (4) USA  USA −2 3 25 000
1971 Charles Coody USA  USA −9 2 25 000
1970 Billy Casper USA  USA −9 playoff (2) 25 000
1969 George Archer USA  USA −7 1 20 000
1968 Bob Goalby USA  USA −11 1 20 000
1967 Gay Brewer USA  USA −8 1 20 000
1966 Jack Nicklaus (3) USA  USA E playoff (3) 20 000
1965 Jack Nicklaus (2) USA  USA −17 9 20 000
1964 Arnold Palmer (4) USA  USA −12 6 20 000
1963 Jack Nicklaus USA  USA −2 1 20 000
1962 Arnold Palmer (3) USA  USA −8 playoff (3) 20 000
1961 Gary Player Jižní Afrika  Jižní Afrika −8 1 20 000
1960 Arnold Palmer (2) USA  USA −6 1 17 500
1959 Art Wall Jr. USA  USA −4 1 15 000
1958 Arnold Palmer USA  USA −4 1 11 250
1957 Doug Ford USA  USA −5 3 8 750
1956 Jack Burke USA  USA +1 1 6 000
1955 Cary Middlecoff USA  USA −9 7 5 000
1954 Sam Snead (3) USA  USA +1 playoff (2) 5 000
1953 Ben Hogan (2) USA  USA −14 5 4 000
1952 Sam Snead (2) USA  USA −2 4 4 000
1951 Ben Hogan USA  USA −8 2 3 000
1950 Jimmy Demaret (3) USA  USA −5 2 2 400
1949 Sam Snead USA  USA −6 3 2 750
1948 Claude Harmon USA  USA −9 5 2 500
1947 Jimmy Demaret (2) USA  USA −7 2 2 500
1946 Herman Keiser USA  USA −6 1 2 500
1943–45: turnaj se nekonal kvůli 2. světové válce
1942 Byron Nelson (2) USA  USA −8 playoff (2) 1 500
1941 Craig Wood USA  USA −8 3 1 500
1940 Jimmy Demaret USA  USA −8 4 1 500
1939 Ralph Guldahl USA  USA −9 1 1 500
1938 Henry Picard USA  USA −3 2 1 500
1937 Byron Nelson USA  USA −5 2 1 500
1936 Horton Smith (2) USA  USA −3 1 1 500
1935 Gene Sarazen USA  USA −6 playoff (2) 1 500
1934 Horton Smith USA  USA −4 1 1 500

Přehled nejlepších amatérů editovat

V roce 1952 se na Masters začala udělovat cena známá jako Stříbrný pohár (Silver Cup) pro amatéra s nejnižším skóre, který prošel cutem. Od roku 1954 se navíc uděluje stříbrná medaile pro amatéra s nejlepším umístěním. Do roku 2023 existuje sedm hráčů, kteří získali ocenění pro nejlepší amatéry a později vyhráli Masters jako profesionálové. Těmito hráči jsou Cary Middlecoff, Jack Nicklaus, Ben Crenshaw, Phil Mickelson, Tiger Woods, Sergio García a Hideki Macujama. Následující tabulka obsahuje přehled nejlepších umístění amatérů za celou historii turnaje, tedy i předtím než se začala udělovat výše zmíněná ocenění.

Zatímco v letech 2021 a 2022 žádný z amatérů neprošel cutem, v roce 2023 skončil 23letý Sam Bennett na děleném 16. místě, což je jedno z nejlepších umístění amatérů za řadu let, přičemž až do 3. kola se pohyboval na ještě mnohem lepší pozici. Bennett zahrál v prvním kolo 68 ran (-4) bez jediného bogey, jako první amatér za posledních 30 let. Ve druhém kole zahrál další kolo se skórem 68 ran a stal se prvním amatérem od roku 2003, který se po 36 jamkách umístil v první trojce leaderboardu. Navíc jako první amatér od roku 1961 zahrál na Masters dvě kola pod 70 ran a současně jeho skore 136 (-8) na 36 jamek bylo nejnižší skóre amatéra od roku 1956.[24][25] Ve třetím kole, které musel odehrál za mimořádně špatného počasí, dosáhl 76 ran a propadl se na sedmé místo. Nicméně i tak se stal prvním amatérem od roku 1964, který do finálového kola nastoupil v první desítce. Ve finálovém kole zahrál 74 ran (dvě nad par) a celkově dosáhl nejlepší umístění amatéra na Masters od roku 2005, kdy Ryan Moore skončil třináctý (ale s horším skóre −1).[26]

Rok Nejlepší amatér Skóre Umístění
1934   Charlie Yates +9 T21
1935   Lawson Little E 6
1936   Johnny Dawson +6 T9
1937   Charlie Yates (2) +13 T26
1938   Tommy Suffern Tailer +10 T18
1939   Chick Harbert
  Charlie Yates (3)
+8 T18
1940   Charlie Yates (4) +5 T17
1941   Dick Chapman +9 T19
1942   Bud Ward
  Charlie Yates (5)
+16 T28
1943–1945 Turnaj se nekonal kvůli druhé světové válce
1946   Cary Middlecoff +5 T12
1947   Frank Stranahan −5 T2
1948   Skee Riegel +5 T13
1949   Charles Coe
  Johnny Dawson (2)
+7 T16
1950   Frank Stranahan (2) +9 T14
1951   Charles Coe (2) +5 T12
1952   Chuck Kocsis +9 T14
1953   Frank Stranahan (3)
  Harvie Ward
+3 T14
1954   Billy Joe Patton +2 3
1955   Harvie Ward (2) +2 T8
1956   Ken Venturi +2 2
1957   Harvie Ward (3) E 4
1958   Billy Joe Patton (2) E 8
1959   Charles Coe (3) E 6
1960   Jack Nicklaus
  Billy Joe Patton (3)
+5 T13
1961   Charles Coe (4) −7 T2
1962   Charles Coe (5) E T9
1963   Labron Harris Jr. +10 T32
1964   Deane Beman
  Gary Cowan
E T25
1965   Downing Gray +6 T31
1966   Jimmy Grant +11 T28
1967   Downing Gray (2) +9 T36
1968   Vinny Giles E T22
1969   Bruce Fleisher +12 44
1970   Charles Coe (6) +4 T23
1971   Steve Melnyk +4 T24
1972   Ben Crenshaw +7 T19
1973   Ben Crenshaw (2) +7 T24
1974 žádný z amatérů neprošel cutem
1975   George Burns +4 T30
1976   Curtis Strange +3 T15
1977   Bill Sander +11 49
1978   Lindy Miller −2 T16
1979   Bobby Clampett +2 T23
1980   Jay Sigel +1 T26
1981   Jay Sigel (2) +6 T35
1982   Jodie Mudd +6 T20
1983   Jim Hallet +9 T40
1984   Rick Fehr E T25
1985   Sam Randolph +2 T18
1986   Sam Randolph (2) +5 T36
1987   Bob Lewis +21 54
1988   Jay Sigel (3) +12 T39
1989 žádný z amatérů neprošel cutem
1990   Chris Patton +9 T39
1991   Phil Mickelson +2 T46
1992   Manny Zerman +6 T59
1993 žádný z amatérů neprošel cutem
1994   John Harris +17 T50
1995   Tiger Woods +5 T41
1996 žádný z amatérů neprošel cutem
1997 žádný z amatérů neprošel cutem
1998   Matt Kuchar E T21
1999   Sergio García +7 T38
2000   David Gossett +15 T54
2001 žádný z amatérů neprošel cutem
2002 žádný z amatérů neprošel cutem
2003   Ricky Barnes +3 21
2004   Casey Wittenberg E T13
2005   Ryan Moore −1 T13
2006 žádný z amatérů neprošel cutem
2007 žádný z amatérů neprošel cutem
2008 žádný z amatérů neprošel cutem
2009 žádný z amatérů neprošel cutem
2010   Matteo Manassero +4 T36
2011   Hideki Matsuyama −1 T27
2012   Patrick Cantlay +7 T47
2013   Guan Tianlang +12 58
2014   Oliver Goss +10 49
2015 žádný z amatérů neprošel cutem
2016   Bryson DeChambeau +5 T21
2017   Stewart Hagestad +6 T36
2018   Doug Ghim +8 T50
2019   Viktor Hovland −3 T32
2020   Andy Ogletree −2 T34
2021 žádný z amatérů neprošel cutem
2022 žádný z amatérů neprošel cutem
2023   Sam Bennett −2 T16

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Masters Tournament na anglické Wikipedii.

  1. 2014 Masters Preview [online]. Sports Network, April 9, 2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne April 15, 2014. (anglicky) 
  2. KELLEY, Brent. Do Masters Champions Get to Keep the Green Jacket? access-date=April 10, 2012 [online]. (anglicky) 
  3. STUTSMAN, Doug. The day an amateur won at Augusta National [online]. April 6, 2016 [cit. 2016-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Masters 2016: Nine holes-in-one in Par 3 contest [online]. BBC Sport, April 6, 2016 [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The Masters – The Par 3 Course [online]. [cit. 2016-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 10, 2016. (anglicky) 
  6. Ted Potter Jr. wins Par 3 in playoff [online]. ESPN, April 11, 2013 [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. A look at how The Masters began. www.augusta.com [online]. [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. OWEN, David. The Making of the Masters: Clifford Roberts, Augusta National, and Golf's Most Prestigious Tournament. [s.l.]: Simon & Schuster, 1999. ISBN 978-0-684-85729-9. (anglicky) 
  9. a b Course Tour | Masters. www.augusta.com [online]. [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Amen Corner saw history the year it was named. www.augusta.com [online]. [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Masters se rozhoduje v neděli na druhé devítce. Čeká pasáž pravdy Amen Corner. iDNES.cz [online]. 2010-04-11 [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. 
  12. Rory McIlroy's 2011 final-round collapse just the latest at Masters. www.augusta.com [online]. [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. The Masters 2011| Golf Channel. Golf Channel [online]. [cit. 2017-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-15. 
  14. Inside the course: Augusta National Golf Club [online]. PGA Tour, April 1, 2012 [cit. 2012-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 4, 2012. (anglicky) 
  15. KNUTH, Dean. How Tough Is Augusta National?. Golf Digest. April 2010. Dostupné online [cit. April 9, 2013]. (anglicky) 
  16. a b MATUSZEWSKI, Erik. SubAir Technology Found At Augusta National Is Spreading Beyond Golf. Forbes. April 10, 2019. Dostupné online [cit. June 18, 2019]. (anglicky) 
  17. a b PAUMGARTEN, Nick. Inside the Cultish Dreamworld of Augusta National. The New Yorker. June 14, 2019. Dostupné online [cit. June 16, 2019]. (anglicky) 
  18. TOLVE, Andrew. Below the Hole: The Masters' underground technology fetish. Slate. April 4, 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  19. FARMER, Sam. The special ingredient of those brilliant white sand traps at the Masters. The Los Angeles Times. November 11, 2020. Dostupné online [cit. November 15, 2020]. (anglicky) 
  20. Qualifications for Masters Invitation | Masters. www.augusta.com [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Ouch! This is the Cut Rule at The Masters Golf Tournament. ThoughtCo. Dostupné online [cit. 2017-04-14]. 
  22. What happens if the Masters ends the final round tied?. SBNation.com. Dostupné online [cit. 2017-04-14]. 
  23. Awards & Trophies – 2017 Masters Tournament. www.masters.com [online]. [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ROMINE, Brentley. Sam Bennett living a 'dream come true' while focused on weekend at Masters. Golf Channel. April 7, 2023. Dostupné online [cit. April 8, 2023]. (anglicky) 
  25. RAY, Justin. Masters 2023 analysis: 10 notes to know on Round 2, including Koepka, Mickelson, more [online]. April 7, 2023 [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. MARTIN, Sean. Sam Bennett writes a new story at the Masters Tournament [online]. PGA Tour, April 9, 2023 [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat