Masajuki Sanada (japonsky: 真田 昌幸; Sanada Masajuki) (15441608; někdy se jako datum narození uvádí rok 1547 a rok úmrtí 1611) byl třetím synem Jukitaky Sanady (15121574) a stejně jako jeho otec sloužil Šingenovi Takedovi. Spojenec Hidejošiho Tojotomi u Odawary, v bitvě u Sekigahary oponent Iejasua Tokugawy, za což byl poslán do vyhnanství na Kudojamu, kde také později zemřel.

Masajuki Sanada
Narození1547
Úmrtí13. července 1611 (ve věku 63–64 let)
Kudojama
Povolánísamuraj a daimjó
ChoťJamanote
DětiNobušige Sanada
Nobujuki Sanada
Muramacu
Nobukacu Sanada
Masačika Sanada
Seidžuin
… více na Wikidatech
RodičeJukitaka Sanada
PříbuzníMasateru Sanada a Nobucuna Sanada (sourozenci)
Komacuhime (snacha)
Čikurinin (snacha)
dcera Nobutady Sanady (adoptované dítě)

Jukimasa Sanada, Morinobu Sanada, Óme, Akuri, Okane, Ošobu a Jukinobu Mijoši (vnoučata)
Funkcedaimjó
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úspěchy proti Hódžó editovat

Svoje první zkušenosti z bitevního pole získal u slavné čtvrté bitvy u Kawanakadžimy. Poté, co byli roku 1575 zabiti oba jeho starší bratři u Nagašina se stal hlavou klanu Sanada. S pádem moci klanu Takeda Masajuki expandoval do Kózuke a zmocnil se hradu Numata, který byl až do dobytí Masajukim roku 1580 v držení klanu Hódžó. Roku 1585 vznesl Iejasu Tokugawa požadavek, aby byl hrad vydán zpět Hódžóům. Tím chtěl splnit dohodu o podpoře, kterou s Hódžóy měl. Masajuki však jeho žádost zamítl a za podpory Kagekacua Uesugiho porazil poblíž Uedy Iejasuova vojska. Nedlouho poté však uzavřel s klanem Takeda příměří a poslal do Hamamacu svého syna Nobujukiho jako rukojmí. Protože chtěl utužit vzájemné vztahy také s Uesugii, poslal rovněž svého druhého syna, Jukimuru, do Ečiga, rovněž jako rukojmí. Toho roku se ještě Hódžóové neúspěšně pokusili získat zpět Numatu, kterou strážil Masajukiho strýc Joricuna Jasawa.

Hořký konec editovat

Masajuki se roku 1590 připojil k Hidejošimu Tojotomi v bitvě o hrad Odawara, když zaútočil na jednotky Hódžóů v Kózuke, čehož výsledkem bylo rozšíření jeho území. Před bitvou u Sekigahary se po dlouhé rozvaze přidal k západnímu táboru, ale svému synovi Nobujukimu nařídil, aby se přidal ke klanu Tokugawa. Mezitím jej spolu s jeho synem Jukimurou (v té době známým pod jménem Nobušige) obléhán Hidetadou Tokugawou v Uedě, ale odolali. Tato bitva se stala jednou z klasických bitev japonské historie. Po bitvě u Sekigahary nechal Iejasu Tokugawa Masajukiho i Jukimuru odvést na Kudojamu, kde za několik let Masajuki zemřel. Jukimura padl v bitvě o ósacký hrad na straně klanu Tojotomi. Nobujuki se dožil devadesáti let, jako staršina klanu Sanada.

Masakuji je považován za jednoho z nejschopnějších samurajů a velitelů pozdní éry Sengoku a jeho smrt je tradičně vnímána jako výsledek intrik a spiknutí.

Externí odkazy editovat