Martin Hočevar

podnikatel a politik

Martin Hočevar, německy Martin Hotschevar (7. října 1810 Podlog[1]17. dubna 1886 Krško[1][2]), byl rakouský podnikatel a politik z Kraňska (slovinského etnického původu ale kulturně a politicky orientovaný proněmecky), v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Martin Hočevar
Martin Hočevar
Martin Hočevar
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879
Poslanec Kraňského zemského sněmu
Ve funkci:
1877 – 1883
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození7. října 1810
Podlog
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. dubna 1886
Krško
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHočevar Mausoleum
ChoťJosipina Hočevar
Profesepolitik, podnikatel, mecenáš a podnikatel
CommonsMartin Hočevar
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Biografie editovat

Vychodil normální školu v Lublani. Pak pomáhal otci v kupecké živnosti. Později začal s bratrem podnikat. V roce 1840 se usadil v Kršku, kde si otevřel hostinec, který provozoval do roku 1847. Pak od roku 1846 až do roku 1872 provozoval místní poštu. Kromě toho se živil jako kupec. Podporoval místní německé školství a daroval na školské a další dobročinné účely značné částky. Mecenáškou byla i jeho manželka Josephina.[1] Založil v Kršku měšťanskou školu, jedinou v Kraňsku s německým vyučovacím jazykem.[3]

Byl původem Slovinec a ještě v 60. letech 19. století se účastnil na slovinském národním hnutí. Patřil mezi zakladatele Slovinské matice. Pak se ovšem politicky a kulturně orientoval proněmecky. Byl členem německých spolků, včetně Deutscher Schulverein.[1]

Angažoval se v politice. V letech 1877–1883 byl poslancem Kraňského zemského sněmu.[1] Zasedal i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 za městskou kurii v Kraňsku, obvod Novo mesto, Višnja Gora atd.[4] V roce 1873 se uvádí jako Martin Hotschevar, majitel nemovitostí, bytem Krško.[5] V roce 1873 zastupoval v parlamentu blok Ústavní strany (centralisticky a provídeňsky orientované). V jejím rámci patřil k staroliberálnímu křídlu.[6][1] V roce 1878 byl členem poslaneckého klubu levice.[7]

Zemřel v dubnu 1886.[2]


Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f Hočevar, Martin (1810–1886) [online]. Slovenski biografski leksikon [cit. 2015-06-17]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. a b Neueste Depeschen. (Neuigkeits) Welt Blatt. Duben 1886, čís. 91, s. 1. Dostupné online. 
  3. Rozhledy po obecném školstvu slovinském. Beseda Učitelská. Únor 1888, roč. 20, čís. 9, s. 122. Dostupné online. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=192&size=45
  6. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  7. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat