Mangold
Mangold čili řepa cvikla (Beta vulgaris var. cicla) je kultivar řepy obecné používaný jako zelenina a pocházející původně ze Středomoří.
 Mangold | |
|---|---|
 Mangold (Beta vulgaris var. cicla) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales |
| Čeleď | laskavcovité (Amaranthaceae) |
| Rod | řepa (Beta) |
| Druh | řepa obecná (Beta vulgaris) |
| Binomické jméno | |
| Beta vulgaris var. cicla L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ editovat
Mangold vznikl ve starověkém Středomoří jako odrůda Řepy přímořské. Jeho první rozšířené odrůdy pochází ze Sicílie. Rostlinu jako populární potravinu zmiňuje již v 1. století římský válečník a filozof Plinius starší. Mangold byl poprvé vědecky popsán v roce 1753 švédským botanikem Carlem Linné jako Beta vulgaris var. cicla.[1]
Podle dochovaných zápisů byl mangold před 300 lety ve střední Evropě nejoblíbenější zeleninou. Později jej však zatlačil do pozadí špenát, tehdy nově objevená zelenina, jež měla svůj domov kdesi v arabských končinách. Zmínka o mangoldu je už v knize prof. Č. Zíbrta – „Staročeské umění kuchařské“, kde se autor zmiňuje, že jezuita Fr. Kropf uvádí ve svém spise z roku 1753 mezi oblíbenými zeleninami i mangold. V českých zemích je zelenina známá též jako blitva, což je převzatý název z jazyků zemí západního Balkánu.
Obsah vitamínů a minerálních látek editovat
Tato rostlina obsahuje dostatek vitaminu C, který může klesnout neopatrným zpracováváním. Dále obsahuje vitamín A, B, E a minerální látky, jako je například vápník – až 2 %, železo, fosfor, draslík a hořčík. Jinak obsahuje asi 2,5 % bílkovin, 87–92 % vody a dále cukry, které mu dávají lehce nasládlou chuť.
Použití editovat
Mangold je velmi účinný v prevenci nádorových onemocnění, posiluje nervový systém, pročisťuje krev a díky obsahu železa se doporučuje při chudokrevnosti.[zdroj?] Jeho nevýhodou je, že může mít mírně projímavý účinek. Výtečné dietetické vlastnosti mangoldu dnes oceňují především v balkánských zemích, Švýcarsku i v západní Evropě. Příznivě působí proti kornatění cév. Mangold má oproti špenátu ořechovou příchuť a nikdy nechutná palčivě ani ostře. Nejčastěji se upravuje jako špenát. Obsahuje velké množství kyseliny šťavelové.[zdroj?]
Mangold je jednou z populárních součástí blízkovýchodního plněného pokrmu dolma, jehož jednou z variant je balkánská sarma.
Reference editovat
- ↑ Beta vulgaris var. cicla at Tropicos, 2016-01-20.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mangold na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo mangold ve Wikislovníku
