Malostranské náměstí
Malostranské náměstí tvoří centrum Malé Strany v Praze, v městské části Praha 1. Fakticky jde spíše o dvojici náměstí, oddělených kostelem a s ním spojeným blokem domů.
| |||
|---|---|---|---|
 pohled z věže mikulášského chrámu | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Čtvrť | Malá Strana | ||
| Poloha | 50°5′17,16″ s. š., 14°24′14,04″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Malá Strana | ||
| Starší názvy | horní část: původně: Horní rynk, pol. 16. – pol. 19. stol.: Vlašský plac pol. 19. stol. – 1869: Štěpánské náměstí dolní část: do 1869: Dolní rynk 1869–1918 neoficiálně: náměstí Radeckého obě části: od 1869: Malostranské náměstí | ||
| Další údaje | |||
| Kód ulice | 455610 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Historie editovat
V minulosti toto náměstí neslo různá jména (Rynk, Malostranský rynek, Štěpánské náměstí, též náměstí Maršála Radeckého či Radeckého náměstí, neboť zde v letech 1858–1919 stál pomník českého císařského vojevůdce maršála Josefa Václava Radeckého z Radče).
V minulosti náměstí sloužilo jako tržní prostor i pro různé společenské události (bývala zde v minulosti například šibenice či pranýř). Horní části náměstí se také říkávalo Vlašský plac, to podle malostranských Vlachů (Italů), kteří zde nabízeli svoje výrobky a zboží. Od roku 1283 stál na rynku gotický farní kostel svatého Mikuláše.
2. června 1541 vypukl v domě „Na baště“, který stál v místech dnešního Šternberského paláce na severní straně dolní části dnešního náměstí, velký požár, který zničil dvě třetiny domů Malé Strany a severní část Pražského hradu. Obnova vtiskla Malé Straně rysy vlašské renesance.
Po roce 1620 byl kostel sv. Mikuláše včetně budovy fary předán jezuitům a malostranská farnost přeložena k sousedícímu kostelu sv. Václava. Jezuité ve faře roku 1626 zřídili svůj profesní dům a roku 1628 otevřeli v blízkosti obecnou školu a nižší gymnázium. Skoupili větší množství domů, pozemků a zahrad v okolí, část starých budov včetně původního gotického kostela sv. Mikuláše i kostela svatého Václava, far i škol zbourali a roku 1673 položili základní kámen ke stavbě nového kostela a profesního domu. V rohu nového profesního domu byl vybudován nový kostel svatého Václava.
Stavba nového, barokního kostela svatého Mikuláše se však zdržela, započala až roku 1703 a postupně probíhala až do šedesátých let, kdy se končilo s výzdobou. Dům U tří labutí při severní straně náměstí, který jezuité koupili v roce 1629 a od roku 1654 používali jako školu, byl v letech 1711–1724 pod vedením Kryštofa Dientzenhofera přestavěn na vzdělávací komplex s učebnami, prostorami pro ubytování i stravování žáků, kaplí i divadelním sálem. V roce 1787 bylo dosavadní jezuitské gymnázium propojeno s budovou dvorské komory a přestavěno pro účely královského místodržitelství, později sloužilo zemskému úřadu, ministerstvu vnitra a dnes Poslanecké sněmovně.
13. listopadu 1858 zde byl za přítomnosti císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské odhalen pomník maršála Radeckého. (V květnu 1919 bylo z pomníku demontováno sousoší a v roce 1921 byl odstraněn i kamenný podstavec.) Na konci století přibyl nový dům Malostranské záložny na rohu Mostecké ulice a u Nerudovy dům s lékárnou U Černého orla rodiny Fragnerů, kteří založili dnešní Zentivu. Výrazné bylo zavedení tramvajové linky, která spojila levobřežní Holešovice a Smíchov, v té době se intenzivně rozvíjející. Kvůli trati bylo vybouráno a rozšířeno ústí Karmelitské ulice, tzv. průlom U Klíčů.
Při příležitosti 10. výročí vzniku Československa byl 27. října 1928 na náměstí odhalen pomník Ernesta Denise. Odstraněn byl v noci z 20. na 21. dubna 1940.
Uspořádání a stavby editovat
Náměstí je tvořeno dvěma částmi, horní (západní) a dolní (východní), které jsou odděleny budovou barokního kostela sv. Mikuláše, která je jednou z dominant Malé Strany a Jezuitským profesním domem, dnes budova matematicko-fyzikální fakulty, na jehož severní straně se nachází restaurace Profesní dům. K východnímu závěru kostela přiléhá ještě špalíček budov.
Horní náměstí editovat
Na severozápadním rohu náměstí navazuje Nerudova ulice stoupající západně k Hradčanům, severně ulice Zámecká (na ni navazují Zámecké schody), na jihu vede průchod do ulice Tržiště.
Kromě Profesního domu a chrámu sv. Mikuláše (s pozůstatky základů rotundy sv. Václava) na východní straně je tato část náměstí ohraničena budovou Hudební fakulty Akademie múzických umění v Lichtenštejnském a Hartigovském paláci na západní straně. V budově sídlí i divadlo Inspirace a restaurace. Hlavní část zaujímá budova bývalého jezuitského gymnázia (čp. 1), dnes součást poslanecké sněmovny.
Na ploše náměstí stojí morový sloup Nejsvětější Trojice se sochami Panny Marie a českých světců od sochařů Jana Oldřicha Mayera a F. Geigera podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho z roku 1717 na paměť vymizení morové epidemie v roce 1713. Po hladomoru v roce 1772 byl sloup doplněn o plastiky Ignáce Františka Platzera. Zbývající plocha je z velké části využívána především jako vyhrazená parkovací plocha.
Dolní náměstí editovat
Severním směrem vedou ulice Sněmovní a Tomášská, východně Letenská a Mostecká ulice směrem ke Karlovu mostu (trasa Královské cesty), na Jih ulice Karmelitská.
Na západní straně je špalíček domů, z nich nejdále zasahuje Grömlingovský palác (dům U kamenného stolu), kde bývala Malostranská kavárna navštěvována předními osobnostmi české kultury, od roku 2008 zde sídlí kavárna amerického řetězce Starbucks. Na severní straně Palác Smiřických, Šternberský palác a Velikovský dům patří ke komplexu poslanecké sněmovny. Na východní straně se nachází Kaiserštejnský palác (čp. 37, čp. 23), ve kterém v letech 1908 až 1914 žila operní pěvkyně Ema Destinnová. Ve stejném bloku se nachází i budova Malostranské besedy (bývalá malostranská radnice, čp. 21). Na jižní straně se nachází několik restaurací (U Glaubiců, Česká hospoda ad.) a hudební klub, Studio Rubín.
Část náměstí mezi tramvajovou tratí a Profesním domem zaplňuje volná plocha bývalého parkoviště zrušeného k 1. červenci 2016. V místech tramvajové zastávky stávalo od roku 1858 monumentální bronzové sousoší maršála Radeckého neseného na štítu vojáky, od Josefa a Emanuela Maxových, které však bylo kvůli protirakouským náladám i naléhání italské vlády roku 1919 rozebráno a uloženo v Lapidáriu. Již od založení pražského spolku Radecký se začalo uvažovat o umístění jeho kopie na náměstí, tato myšlenka má i své odpůrce, například legionářskou obec. Na původním místě sousoší vede tramvajová trať, a proto podle architektonické studie ing arch. Hájka z roku 2019 může být pomník nově umístěn na plochu bývalého parkoviště.[1]. Navrhované místo je na severním nároží proti Malostranské besedě, zatímco v jižním koutě náměstí stál v letech 1928–1940 pomník francouzského historika a bohemisty Ernsta Denise, který byl zničen nacisty.[2] Od roku 2003 ho připomínaná pamětní deska s bustou na přilehlém domě. Iniciativu na jeho obnovení [3] nepodpořila odborná veřejnost pro jeho nezdařilé sochařské provedení.
Revitalizace editovat
V roce 2014 vyhlásil Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje mezinárodní urbanisticko-architektonickou soutěž na ideové řešení prostoru Malostranského náměstí. Soutěž vyhrál návrh architektů Martina Hájka, Václava Hájka a Petra Horského.[4] Od června 2016 bylo v dolní části náměstí zrušeno parkoviště[5] a Praha zde zajišťovala dočasné kulturní akce, např. Prastánek Františka Skály.[6] Zrušení parkoviště kritizovali především poslanci sídlící v nedaleké Poslanecké sněmovně, rozruch vzbudil např. poslanec Roman Váňa slovy: „S auty je to náměstí hezčí, smysluplnější, živější, prázdné bez aut mi to přijde podle návrhů, co jsem viděl, ošklivější, nelidské.“[7] Na samotné rekonstrukci, která měla omezit tranzitní dopravu Malou Stranou a zpříjemnit prostor pro chodce, uživatele MHD nebo cyklisty, se v gesci radní Kolínské pokračuje s architekty, kteří vyhráli soutěž. Hotová dokumentace pro stavební povolení byla na stavební úřad podána v roce 2018, k realizaci by mělo dojít v roce 2019.[8]
Doprava editovat
V létě 1883 byla na náměstí přivedena Mosteckou ulicí trať koněspřežné tramvaje od Národního divadla, v roce 1905 byla elektrifikována a roku 1908 zrušena. V letech 1908–1909 vedla přes Malostranské náměstí první pražská a zřejmě i česká autobusová linka. Od 22. prosince 1900 byla na Malostranské náměstí přivedena tramvajová trať z Újezda, budovaná již jako elektrická, ale zpočátku na ní provizorně jezdila koňka. Od 24. června 1901 na tuto trať navázala dvojice jednokolejných tratí ke Klárovu, v roce 1926 však byla kolej v ulicí Tomášské a Valdštejnské ulici zrušena a trať Letenskou ulicí zobousměrněna.
V současnosti náměstí slouží především městské turistice, ale je i významným dopravním centrem Malé Strany, protože úzké a svažité uličky Malé Strany nejsou obslouženy veřejnou dopravou. 13. ledna 2010 byla zavedena elektrobusová linka 292, která zastavuje na obou částech náměstí (na horní části má zastávku Nerudova) a spojuje jej s nemocnicí Pod Petřínem.
Tramvajová trať sledující levý břeh Vltavy je vedena od Letenské ulice, která je do náměstí zaústěna dvojicí úzkých průjezdů, z nichž severnějším prochází kolejová splítka tramvajové trati. Trať vede přes dolní část náměstí, kterou opouští jižním směrem po Karmelitské ulici. Na severní i jižní straně náměstí je doprava řízena světelnou signalizací.
Reference editovat
- ↑ Architektionická studie ing. arch. Hájka
- ↑ DUŠEK, Zdeněk. Rehabilitace zmizelých pomníků. Věstník Klubu Za starou Prahu. Roč. 2002, čís. 2. Dostupné online.
- ↑ Konec nevděku českého - Ernest Denis má v Praze opět pamětní desku na radio.cz
- ↑ Malostranské náměstí - urbanisticko-architektonická soutěž. www.iprpraha.cz [online]. [cit. 2018-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-31.
- ↑ Parkoviště na Malostranském náměstí ve čtvrtek o půlnoci končí. Za porušení zákazu hrozí odtah. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-06-28 [cit. 2018-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Detail novinky - Národní galerie v Praze. www.ngprague.cz [online]. [cit. 2018-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-01.
- ↑ Bez aut je to ošklivé a nelidské, říká poslanec Váňa ke zrušení parkoviště na Malostranském náměstí | Domov. Lidovky.cz [online]. 2016-02-16 [cit. 2018-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Přeměna Malostranského náměstí má být hotova do roku 2020 - Artalk.cz. Artalk.cz. 2018-01-08. Dostupné online [cit. 2018-01-31].
Literatura editovat
- EDERER, Antonín. Náměstí, trhy a plácky staré Prahy. Praha: Milpo, 2002. 160 s. ISBN 80-86098-24-9. S. 29–32.
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 433–434.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Malostranské náměstí, s. 685–708.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malostranské náměstí na Wikimedia Commons
