Makak medvědí

druh primáta z čeledi kočkodanovití

Makak medvědí (Macaca arctoides) je druh úzkonosého primáta z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu makak (Macaca). Druh popsal Isidore Geoffroy Saint-Hilaire roku 1831. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody se jedná o zranitelný druh, především kvůli ničení jeho přirozeného životního prostředí a lovu.

Jak číst taxoboxMakak medvědí
alternativní popis obrázku chybí
Makak medvědí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Čeleďkočkodanovití (Cercopithecidae)
Rodmakak (Macaca)
Binomické jméno
Macaca arctoides
Geoffroy, 1831
Rozšíření makaka medvědího (modře)
Rozšíření makaka medvědího (modře)
Rozšíření makaka medvědího (modře)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt editovat

Makak medvědí se vyskytuje v jižní a jihovýchodní Asii, od Indie, Číny a Indočíny až k Malajskému poloostrovu. Uměle vysazená populace je na neobydleném ostrově Tanaxpillo patřící Mexiku, kde se makakové pohybují v polopřirozených podmínkách. K životu dávají přednost stálezeleným tropickým a subtropickým lesům, lze je najít v různých nadmořských výškách, přičemž výskyt je ovlivněn množstvím srážek. Obyčejně nežijí v suchých lesích.[2]

Popis a chování editovat

Makak medvědí měří 48,5−65 cm a váží od 7,5 do 10,2 kg. Samci jsou větší než samice, u tohoto druhu je vyvinut pohlavní dimorfismus. Srst je hustá a dlouhá, krátký ocas a obličej je lysý. Tváře bývají sytě růžové, s přibývajícím věkem tmavnou až do hněda.[3] Makakové medvědí se živí rozmanitou potravou, především ovocem, jídelníček ale tvoří i další rostlinná potrava, jako kořeny, pupeny nebo listy, pojídají však i kraby, hmyz a drobné obratlovce (ptáci, žáby), vybírají ptačí vejce z hnízd. Potravu si někdy ukládají do lícních toreb, které pojmou obsah srovnatelný s jejich žaludkem, a sní ji později.[4] V zimě v chladných areálech potravu vyhrabávají ze sněhu.[3]

Makakové se probouzejí za úsvitu, od rána do poledne tráví čas hledáním potravy a putováním na jiná stanoviště, zbytek dne až do pozdního odpoledne většinou odpočívají ve stínu a udržují vzájemné sociální vazby.[2] Skupina je mnohosamcová-mnohosamicová, tvoří ji až 60 opic, přičemž samice jsou filopatrické, věrné domovskému území, zatímco mladí samci po dosažení dospělosti opouštějí tlupu. Rozmnožování probíhá během října a listopadu, u mexické populace během února a března, v zajetí pak celoročně. Gravidita trvá zhruba 177 dní, mláďata jsou krmena mateřským mlékem po dobu 9 měsíců. Osamostatní se až kolem 1,5 roku věku, pohlavní dospělosti je dosaženo ve 4 až 5 letech. Dožívají se až 30 let.[4]

Ohrožení editovat

Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je makak medvědí zranitelný druh. Nebezpečí představuje především ztráta přirozeného prostředí, způsobená například těžbou dřeva, úmyslně založenými požáry či rozvojem infrastruktury. Makakové jsou taktéž loveni pro maso, sport nebo pro tradiční asijskou medicínu. Mezinárodní svaz ochrany přírody uvádí k roku 2020 pokles populací o 30 % za posledních 40 let.

Druh je zapsán na seznam CITES II a je zákonem chráněn v několika zemích, kde se vyskytuje. Obývá také v mnoha chráněných oblastech.[5]

Synonyma editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b CAWTHON, Lang. Macaca arctoides [online]. Primate Info Net, 4.10.2005 [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b SAVELIEV, Viktor. Макак краснолицый, или медвежий макак [online]. zoo-ekzo.ru [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. (rusky) 
  4. a b ERFURTH, Charlotte. Macaca arctoides [online]. Animal Diversity Web [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. 
  5. Chetry, D., Long, Y., Htun, S., Timmins, R.J., Boonratana, R. & Das, J. 2020. Macaca arctoides. The IUCN Red List of Threatened Species 2020: e.T12548A17949098. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2020-2.RLTS.T12548A17949098.en. Downloaded on 28 August 2020.
  6. makak medvědí [online]. Biolib.cz [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat