Wikipedie

Magnificat

chvalozpěv Marie z první kapitoly Lukášova evangelia

Magnificat je novozákonní chvalozpěv obsažený v Bibli (Evangelium sv. Lukáše, 1:46-55. Název „Magnificat“ je odvozen od prvního verše v latině (Magnificat anima mea Dominum, česky Duše má velebí Pána).

Malba Sandra Botticelliho Madonna del Magnificat. Florencie, Galleria degli Uffizi

Biblický text editovat

Jedná se o veršovanou pasáž, vloženou do prózou psaného zbytku textu, zpívaný Pannou Marií při návštěvě u sv. Alžběty před narozením Ježíše Krista.

Text formálně navazuje na tradici žalmů. Je užíván v liturgii, v římskokatolické jako součást nešpor, podobně je tomu v anglikánské liturgii. V katolické církvi je modlitba Magnificat spojena s částečnými odpustky[1].

Latinský text (Vulgata) editovat

Magnificat anima mea Dominum
Et exultavit spiritus meus in Deo salutari meo.
Quia respexit humilitatem ancillæ suæ: ecce enim ex hoc beatam me dicent omnes generationes.
Quia fecit mihi magna qui potens est, et sanctum nomen eius.
Et misericordia eius a progenie in progenies timentibus eum.
Fecit potentiam in bracchio suo, dispersit superbos mente cordis sui.
Deposuit potentes de sede et exaltavit humiles.
Esurientes implevit bonis et divites dimisit inanes,
Suscepit Israel puerum suum recordatus misericordiæ suæ,
Sicut locutus est ad patres nostros, Abraham et semini eius in sæcula.

Latinský text (Neovulgata) editovat

Magnificat anima mea Dominum
et exsultávit spíritus meus in Deo salvatóre meo,
Qui­a re­spéxit humilitátem ancíllæ súæ: ecce enim ex hoc beátam me dícent ómnes generatiónes.
Qui­a fé­cit míhi magna qui pótens est: et sánctum nómen éius.
Et mi­se­ricórdia éius in progénies et progénies timéntibus éum.
Fé­cit po­téntiam in bráchio súo: dispérsit supérbos ménte córdis súi.
De­pó­su­it poténtes de séde, et exaltávit húmiles.
Esu­ri­éntes implévit bónis: et dívites dimísit inánes.
Su­scé­pit Israel púerum súum, recordátus misericórdiæ.
Si­cut lo­cútus est ad pátres nóstros, Abraham et sémini éius in sǽcula.

[2]

Český překlad (Český ekumenický překlad) editovat

Duše má velebí Pána
a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;
vladaře svrhl s trůnu a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství,
jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům na věky.

Český překlad (Bible kralická) editovat

Velebí duše má Hospodina,
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všichni národové.
Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky.

Český překlad (Bible, překlad 21. století) editovat

Má duše velebí Hospodina
a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli,
neboť si všiml ponížení své služebnice. Hle, od nynějška všechna pokolení budou vyprávět o mé blaženosti,
neboť mi učinil veliké věci Ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté
a jeho milosrdenství k těm, kdo jej ctí, trvá od pokolení do pokolení.
Svou paží dokázal moc, rozehnal ty, kdo mají v srdci pyšné myšlenky.
Mocné svrhl z trůnů a ponížené povýšil.
Hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.
Ujal se Izraele, svého služebníka;pamatoval na milosrdenství -
jak zaslíbil našim otcům - vůči Abrahamovi a jeho semeni až navěky.

Český katolický liturgický překlad (z breviáře) editovat

Velebí má duše Hospodina
a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici.
Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté.
A jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
Mocně zasáhl svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně.
Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.
Ujal se svého služebníka Izraele, pamatoval na své milosrdenství,
jak slíbil našim předkům, Abrahámovi a jeho potomkům navěky.

Hudební zpracování editovat

Text Magnificat zhudebnilo mnoho skladatelů.

Vokální skladby editovat

Nejstarší dochovaný vícehlasý fragment pochází z poloviny 14. století. Od té doby vzniklo množství dalších slavných děl s tímto titulem, například od následujících autorů:

Mnozí skladatelé zkomponovali několik verzí, v závislosti na možnostech sborů resp. sólistů při (prvním) provedení.[3][4]

Reference editovat

  1. ↑ http://www.ourladyswarriors.org/indulge/g30.htm
  2. ↑ Nova Vulgata Bibliorum Sacrorum Editio. www.vatican.va [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ https://www.youtube.com/watch?v=LPBY1bJgSis
  4. ↑ https://www.youtube.com/watch?v=2JpERcEz178

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Magnificat&oldid=22341588“