Wikipedie

Maďarská diaspora

Magyar diaspora (Maďarská diaspora) je termín, kterým se klasifikují etničtí Maďaři roztroušení po celém světě.

Maďarská diaspora v zemích Evropy

Existují dvě skupiny této diaspory: mezi první patří tzn. autochtonní (vyskytující se v místech svého vzniku) a mezi druhé patří imigranti. Autochtonní skupina žije kolem hranic Maďarska (Slovensko, Srbsko, Ukrajina) nebo blízko ní (Rumunsko) a důvodů tohoto roztroušení bylo hned několik, především historický a politický. Dnešní území Maďarska je definováno především díky Trianonské smlouvě, která osekala 31 % (3,3 miliónů) Maďarů žijící v dalekých místech Uherského království. Důsledkem tohoto gambitu světových mocností a neochotností se přestěhovat na nově vytvořené území Maďarska s majoritní početností Maďarů, byli Maďaři odkázaní žít v „zahraničí“.[1]

Druhá skupina čítající imigranty byla ovlivněna různými politickými (Maďarské povstání roku 1956) či sociálními (chudoba, bída, antisemitismus) indikátory.

Tento článek zahrnuje obě skupiny.

Demografie editovat

Země Počet Poznámky Článek
Největší počet Maďarů je v následujících státech
  Kanada 315 510 (2006)[2] Imigranti
  Izrael až 250 000 (2000) Imigranti
  Německo 120 000 (2004)[3] Imigranti
  Slovensko 520 528 (2001)[4] Autochtonní[5] Ano
  Rakousko 40,583 (2001)[6] Autochtonní (Burgenland)
  Rumunsko 1 434 377 (2002)[7] (bez Čángů[8]) Autochtonní(Transylvánie),[9] Ano
  Francie až 200 000 (2000) Imigranti
  Spojené království 80 135 (2001) Imigranti
  Brazílie 80 000 (2002)[10] Imigranti
  Rusko 76 500 (2002) Imigranti
  Austrálie 55 000 (2002)[11] Imigranti
Argentina  Argentina až 50 000 (2000) Imigranti
Chile  Chile 40 000 (2008) Imigranti
  Švýcarsko až 25 000 (2000) Imigranti
Česko  Česko 14 672 (2001) Imigranti
  Slovinsko 8 500 (1996)[12] Autochtonní (Zámuří)
  Turecko 6 800 (2001) Imigranti
  Irsko 3 328 (2006)[13] Imigranti
  CELKEM 5,2–5,6 milionu

Galerie maďarské diaspory editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Richard C. Frucht, Eastern Europe: An Introduction to the People, Lands, and Culture p. 359-360 online
  2. ↑ Canadian Census 2006. www12.statcan.ca [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-25. 
  3. ↑ Hungarians in Germany. www.buod.de [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-06. 
  4. ↑ Slovak census 2001. www.gramma.sk [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-01. 
  5. ↑ Roseann Duenas Gonzalez, Ildiko Melis. Language Ideologies: Critical Perspectives on the Official English Movement. [s.l.]: Lawrence Erlbaum Associates, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-8058-4054-4. S. 302. 
  6. ↑ Austrian census 2001
  7. ↑ 2002 Romanian census. www.recensamant.ro [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-05. 
  8. ↑ 1,370 persons Archivováno 5. 11. 2010 na Wayback Machine. declared themselves Csángós at the 2002 Romanian census. Some estimates of the Csángó population run higher. For instance, the Council of Europe suggests a figure as high as 260,000.
  9. ↑ Patrick Heenan, Monique Lamontagne. The Central and Eastern Europe Handbook. [s.l.]: Taylor & Francis, 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-57958-089-6. S. 70. 
  10. ↑ Hungarians in Brazil. epoca.globo.com [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-03. 
  11. ↑ Estimation 2002. www.nonprofit.hu [online]. [cit. 2012-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-10. 
  12. ↑ SZÉKELY, Andráds Bertalan. The Hungarian minority in Croatia and Slovenia. Nationalities Papers. 1996-09-01, roč. 24, čís. 3, s. 483–489. Dostupné online [cit. 2020-10-30]. ISSN 0090-5992. DOI 10.1080/00905999608408461. 
  13. ↑ Irish census 2006
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maďarská_diaspora&oldid=23552737“