M14, oficiálně United States Rifle, Caliber 7.62 mm, M14 je americká bitevní puška se selektivní možností střelby, komorovaná pro náboj 7,62 × 51 mm NATO. V roce 1959 se stala standardní puškou amerických ozbrojených sil, přičemž v roce 1958 nahradila pušku M1 Garand v americké armádě a od roku 1965 u námořní pěchoty. Nicméně od roku 1968 byla nahrazována puškou M16. M14 byla používána americkou armádou, námořnictvem i námořní pěchotou pro základní a pokročilý individuální výcvik (AIT) od poloviny 60. do začátku 70. let.[4] Původně šlo o automatickou, později samonabíjecí pušku. Již v průběhu vietnamské války byla vyřazována z výzbroje prvoliniových jednotek a nahrazována útočnou puškou M16.

U.S. rifle, caliber 7.62 mm, M14
Typsamonabíjecí nebo automatická puška
Místo původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Historie služby
Ve službě1959 - dosud
1959–1964 (služební americká zbraň)
PoužívánaUSA, Jižní Korea, Čínská republika
VálkyVálka ve Vietnamu - po současnost
Historie výroby
Navrženo1954
VýrobceSpringfield Armory
Winchester
Harrington & Richardson
Thompson-Ramo-Wooldridge, Inc.
Výroba1959–1980[1][2]
Vyrobeno kusů1,5 milionu kusů [3]
VariantyM15, M14E2/M14A1, M14 M, M14 NM, M1A, M1A NM, M1A SM, M21, M25 "White Feather", M14 DMR, M14 EBR, M39 EMR
Základní údaje
Hmotnost5,2 kg (M14); 6,5 kg M14 EBR; 7,5 kg M39 EMR
Délka1 181 mm
Délka hlavně559 mm
Typ náboje7,62 × 51 mm NATO
Kadence700 až 750 ran/min
Úsťová rychlost854 m/s
Účinný dostřel460 m (500 yd)
800+ m (875 yd) (s optikou)
Zásobování municíschránkový zásobník na 20 nábojů

M14 byla poslední americká bitevní puška, která byla v množstvích americkému vojenskému personálu vydána. Byla nahrazena útočnou puškou M16 - lehčí zbraní využívající náboje střední balistické výkonnosti menší ráže. Puška M14 zůstává v omezené službě ve všech odvětvích americké armády. Přičemž se většinou jedná jen o její speciální modifikace, např. odstřelovací a pušky pro přesnou střelbu nebo o obřadní zbraně čestných či ceremoniálních stráží. Civilní poloautomatické modely se používají pro lov, plinking, střelbu na terč a střelecké soutěže.

M14 je základem pro odstřelovací pušky M21[5] a M25, které byly z velké části nahrazeny odstřelovacím systémem M24. Nová varianta M14, Mk 14 Enhanced Battle Rifle (EBR), je ve službě od roku 2002.[6]

Vývoj editovat

 
M14 ze sbírky muzea ve Stockholmu

Puška M14 byla vyvinuta ve Spojených státech v 50. letech jako zbraň pro nově zavedený standardní náboj Severoatlantické aliance 7,62 x 51 mm NATO. Zbraň konstrukčně dosti blízce vycházela z osvědčeného válečného modelu M1 Garand. Do výzbroje byla zavedena roku 1957.

Šlo o pušku velmi přesnou a balisticky výkonnou (vývoj střelivin umožnil, že přes zkrácení nábojnice z 64 na 51 mm se výkon vojenských verzí nábojů .30-06 Springfield a 7,62 x 51 mm NATO nijak drasticky neliší), při plně automatickém režimu střelby (dávkami) však byla velmi těžko ovladatelná a při déle trvající střelbě dávkami docházelo k přehřívání hlavně. Zavedením možnosti střelby dávkou navíc vzrostla její hmotnost, neboť bylo nutno zesílit konstrukci pro zvětšené namáhání při plně automatické palbě. Většina zbraní byla později upravena pouze pro střelbu jednotlivými ranami.

Přes pečlivě zpracovanou konstrukci, vysokou odolnost a životnost byla M14 ve výzbroji americké armády velmi krátkou dobu, neboť ji během války ve Vietnamu postupně nahradily zbraně typu M16, resp. AR-15 které jsou v dnešní době, po boku systému Kalašnikov (AK) bezesporu nejrozšířenější na celém světě.

Pušku M14 používala americká námořní pěchota na počátku vietnamské války, po jejím nahrazení puškou M16 byla zařazena jako druholiniová zbraň, až na speciální varianty používané odstřelovači.

V dnešní době jsou zbraně řady M14 používány jako odstřelovací pušky - nejčastěji ve variantě DMR. Pušky M14 v klasickém provedení, tedy s dřevěným pažbením (a často s povrchovou úpravou kovových částí chromováním nebo niklováním) jsou zbraněmi čestných jednotek.

Jednotky Delta Force jsou užíváním M14 známé. Jak je vidět z filmu Black Hawk Down (Černý Jestřáb Sestřelen), podle skutečné události - bitvy o Mogadišu, jeden z této jednotky, Seržant Randy Shughart, využívá M14 k odstřelování z helikoptéry aby podpořil své jednotky během pozemních operací. Jeho M14 je vybavena optikou Aimpoint 3000.

Funkce editovat

Systém zbraně je v podstatě stejný jako u pušky M1 Garand. Zbraň používá systém uzamčení závěru rotačním závorníkem. Rozdíly oproti M1 Garand jsou hlavně změna ráže - z .30-06 na 7,62 x 51 mm NATO a možnost volby režimu střelby. Dalším významným rozdílem byla změna zásobovacího ústrojí. Zbraň oproti Garandu používá schránkové odnímací zásobníky. Toto vysoce zvýšilo užitnou hodnotu zbraně.

Varianty editovat

 
M14 EBR - voják z 325th Airborne Infantry Regiment s M14 EBR

M15 editovat

Varianta označovaná jako M15 měla nahradit lehký kulomet, od základního modelu se odlišovala těžší hlavní s větší tepelnou jímavostí, sklopnou dvojnožkou a vyšší hmotností. Příliš se však neosvědčila ani nerozšířila, pro plnění úkolů lehkého kulometu byla příliš lehká, s nedostatečnou palebnou mohutností, a jako útočná puška zase dost těžká a neohrabaná.

M14E2 / M14A1 editovat

Standardní M14 s volbou střelby (automat/poloautomat). Tento model (M14E2) byl zaveden jako standardní pěchotní automatická puška a v roce 1966 přejmenován na M14A1.

M14 M (Modified) / M14 NM (National Match) editovat

M14 M je pouze poloautomatická verze standardní M14 a byla vytvořena pro civilní účely. Speciálním mechanismem bylo zabráněno využití plně automatické střelbě.

M1A / M1A NM (National Match) / M1A SM (Super Match) editovat

Další civilní verze armádní M14, konkrétně vyráběná americkou zbrojovkou Springfield Armory, Inc. od roku 1974. Střelba je pouze poloautomatická a nemůže být modifikována na plně automatickou. Ačkoliv bylo i vyrobeno několik kusů s volbou střelby na plně automatickou, musely tyto kusy podlehnou zvláštní registraci.

M21 editovat

Varianta M14 byla zavedena do výzbroje jako odstřelovačská puška M21, která se vyznačovala pečlivějším zpracováním hlavně a dalších součástek (zejména spoušťového mechanismu), zvláště tuhou pažbou z vrstveného laminovaného dřeva, přítomností lištové montáže pro optický zaměřovač na pouzdru závěru, a také absencí možnosti střelby dávkou.

M25 "White Feather" editovat

M25 je puška vyrobená pro U.S. Army Special Forces (speciální jednotky) a U.S. Navy SEALs. Označení "White Feather" nese podle obávaného námořního odstřelovače z Vietnamské války Carlose Hathcocka. Až na několik detailů, jako je jiná optika, je zbraň stejná jako M21. Je stavěná jako odstřelovací puška a oproti ostatním verzím vůbec nemá pevná mířidla. Přesnost je srovnatelná s puškami Remington 700, což je vzhledem k poloautomatické střelbě velmi obdivuhodné a dává této zbrani (při nasazeném nejdelším zásobníku) velikou palebnou sílu porovnatelnou s útočnou puškou na vzdálenost, která přesahuje dosah běžného vojáka s útočnou puškou. Ve válce v Perském zálivu byla hodně využita již zmiňovanými U.S. Army Special Forces a U.S. Navy SEALs.

M14 DMR (Designated Marksman Rifle) editovat

Modifikovaná verze základní M14ky, používaná americkou Námořní pěchotou (US Marines). V současné době je u námořnictva nahrazována modernější M39 EMR.

M14 EBR (Enhanced Battle Rifle) editovat

Toto je modernizovaná varianta M14 vyráběná americkou zbrojovkou Sage International. Na zbrani je k dispozici několik R.I.S. lišt pro optiku, kolimátor, svítilnu atp. Modernizace si vyžádala upuštění od klasické dřevěné pažby, ta je nyní kompletně z lehkých slitin a její délka je plně nastavitelná, stejně jako lícnice. M14 EBR samozřejmě využívá stejné ráže jako její "stará předchůdkyně" 7,62×51 mm NATO.

M39 EMR (Enhanced Marksman Rifle) editovat

Podrobnější informace naleznete v článku M39 EMR.

Založena na základu M14 EBR, používaná americkou Námořní pěchotou (US Marines). V současnosti[kdy?] postupně nahrazuje starší M14 DMR, taktéž užívanou námořnictvem.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • BISHOP, Chris. Příruční encyklopedie pěchotních střelných zbraní. Brno: Books, s. r. o., 1998. ISBN 80-7217-064-3. S. 55. 

Reference editovat

  1. Duff, Scott A.; MILLER, JOHN M. (C.W.O.). The M14 owner's guide and match conditioning instructions. [s.l.]: S.A. Duff Publications, 1996. Dostupné online. ISBN 978-1-888722-07-9. S. 20–21. (anglicky) 
  2. Stevens, R. Blake. Us Rifle M14: From John Garand to the M21. [s.l.]: Collector Grade Publications, June 1991. Dostupné online. ISBN 978-0-88935-110-3. S. 245. (anglicky) 
  3. Miller, David (2001). The Illustrated Directory of 20th Century Guns. Salamander Books Ltd. ISBN 1-84065-245-4.
  4. Department of Defense. TM 9-1005-223-10 Operator's Manual for Rifle, 7.62mm, M14, W/E and M14A1, W/E. Washington, DC: [s.n.], 1972. Dostupné online. ISBN 9781981284078. (anglicky) 
  5. US Army M21 and XM21 [online]. 2016-04-28 [cit. 2017-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 January 2017. (anglicky) 
  6. The M14 Enhanced Battle Rifle [online]. [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat