Lysohlávka

rod hub
Na tento článek je přesměrováno heslo Houbičky. Možná hledáte: Houbička.

Lysohlávka (Psilocybe) je rod stopkovýtrusných hub s celosvětovým výskytem. Známé jsou především pro halucinogenní účinky většiny svých druhů, slangově jsou označovány jako „houbičky“;[1] název lysohlávka se však v češtině používá i pro houby z rodu Deconica, které halucinogenní látky neobsahují. Halucinogenní druhy obsahují účinné látky psilocin a psilocybin, v menší míře také slabší baeocystin a norbaeocystin, jehož psychoaktivita je však sporná. Je popsáno přes sto druhů tohoto rodu, rostoucích v různých částech světa i podmínkách.

Jak číst taxoboxLysohlávky
alternativní popis obrázku chybí
Lysohlávky
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďlímcovkovité (Strophariaceae)
Rodlysohlávka (Psilocybe)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhy editovat

Lysohlávek je popsáno více, než sto druhů. Mezi ty známější patří:

Všeobecné určující znaky pro luční a lesní druhy Psilocybe[2] editovat

  1. Lokalita - Psilocybe semilanceata roste na loukách v symbióze s trávou metlicí trsnatou. Psilocybe strictipes se vyskytuje ve stejných lokalitách jako předcházející druh. Lesní druhy rostou na (hnijícím) dřevě z listnatých stromů (zřídka i na dřevě z jehličnanů).
  2. Modrání (zelenání) - vzácný druh Psilocybe medullosa (příbuzná Psilocybe semilanceata), který roste v lese na dřevě nemodrá (nezelená). Rovněž Psilocybe semilanceata modrá (zelená) málo. Houby modrají po poškození nebo se na nich spontánně objeví modrozelené fleky.
  3. Tvar klobouku (a lupenů - hlavně u nožičky) Například u Psilocybe moravica lupeny výrazně přesahují lem na kloboučku. Psilocybe bohemica mají po obvodu klobouky většinou viditelné výrůstky.
  4. Barva klobouku (barva výtrusů a lupenů) se mění ! Během sucha je bledá (až bílá), ve vlhku je tmavší. Podle věku - mladá houba má barvu bledší (karamelovou, jako polské cukrovinky krówky), starší je tmavší (tmavá). Klobouk je často flekatý. Barva výtrusů a lupenů je tmavě hnědá (někdy do fialova), popřípadě krémová, světlá (u mladých Psilocybe, nebo během značného sucha). Stejnou barvu mají i lupeny.
  5. Tvar nožičky - u některých druhů je velmi často pokřivená (také u ní jsou rhizoidy - pakořeny z mycelia)
  6. Gumovitost - na rozdíl od jiných hub jejich nožičky a klobouky jsou jakoby z gumy, nelámou se.
  7. Vůně - je specifická pro Psilocybe. Žádná jiná houba tak nevoní jako tento druh.
  8. Blána na klobouku - dá se stáhnout po kouscích z kloboučku (výjimečně to nejde)

Upozornění:

Existují přechodné formy Psilocybe. Proto je někdy těžké přiřadit nalezenou houbu do nějaké variety (druhu).[zdroj?]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Nejméně nebezpečnou rekreační drogou jsou lysohlávky, nejhorší je prý syntetické konopí. Radio Wave News [online]. 2017-05-24 [cit. 2017-05-25]. Dostupné online. 
  2. SOKOLOV, Dmitrij. Psychogenní houby. 1. vyd. Trnava: SVETOZOR, 2015. 108 s. ISBN 978-80-972074-1-0. S. 97,98. 

Externí odkazy editovat